Volby v Německu vyhráli sociální demokraté. Kdo bude kancléřem, není jasné
Výběr redakce
Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD) vedení kancléřským kandidátem Olafem Scholzem, kteří získali 25,7 procenta hlasů. Konzervativní unie CDU/CSU Scholzova soka Armina Lascheta skončila druhá s 24,1 procenta hlasů, což je nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.
O kancléřský úřad po odcházející Angele Merkelové (CDU/CSU) se přihlásili oba volební lídři, kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez nichž vláda nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta, v roce 2017 byla 76,2 procenta.
Unie CDU/CSU oproti volbám v roce 2017 ztratila 8,8 procentního bodu, SPD si naopak o 5,2 procentního bodu polepšila, a dosáhla tak stejného výsledku jako v roce 2013. Nárůstu podpory o 5,9 procentního bodu od předchozích voleb dosáhli Zelení s 14,8 procenta a o 0,8 procentního bodu také liberální FDP, pro tuto stranu hlasovalo 11,5 procenta voličů. Pro Zelené je nedělní výsledek nejlepší v historii, i tak ale ekologická strana neskrývala zklamání, neboť s kandidátkou Annalenou Baerbockovou pomýšlela na kancléřský úřad. Jednoho ze svých doposud nejlepších výsledků dosáhla i FDP.
Čtěte také
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala 10,3 procenta, což je o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety. Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Spolkového sněmu skončila postkomunistická Levice, kterou podpořilo 4,9 procenta hlasujících. To znamená ztrátu 4,3 procentního bodu. Levice i tak v parlamentu usedne, neboť získala některé přímé poslanecké mandáty. Voliči v Německu mají totiž dva hlasy, jedním vybírají konkrétního kandidáta pro přímý mandát ve svém volebním obvodě, druhý hlas dávají politické straně.
Nad pětiprocentní hranicí na spolkové úrovni naopak zůstala Křesťansko-sociální unie (CSU), která kandiduje jen v Bavorsku a která s Křesťansko-demokratickou unií (CDU) tvoří na spolkové úrovni tradiční konzervativní unii. CSU v Bavorsku dostala 31,7 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek od roku 1949. V přepočtu na celoněmecký výsledek to pro CSU znamená 5,2 procenta hlasů. Na spolkové úrovni oproti roku 2017 ztratila CDU jeden procentní bod. Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder s výsledkem spokojen nebyl.
Do Spolkového sněmu se dostalo osm politických stran
Jedno poslanecké křeslo ve Spolkovém sněmu díky přímému mandátu získala po téměř 70 letech dánská menšina zastupovaná Jihošlesvickým svazem voličů (SSW). V příštím Spolkovém sněmu tak nebude sedm politických stran jako dosud, ale osm.
Výsledky, které v pondělí brzy ráno zveřejnila ústřední volební komise, jsou předběžné. Ty úředně konečné budou vyhlášeny v řádu dní, zpravidla je to zhruba dva týdny po konci voleb.
Vrcholní představitelé stran se nyní budou radit o výsledcích nedělních voleb do Spolkového sněmu i o možných koalicích. Budoucí německá vláda bude s největší pravděpodobností složená ze tří formací. Otevřené zůstává, zda bude kancléřem vítěz voleb Scholz, nebo druhý Laschet. Záležet bude na tom, kdo z nich na svou stranu získá Zelené a FDP. Zelení před hlasováním hovořili o blízkosti k SPD, naopak FDP se klonila spíše k unii. Předseda FDP Christian Lindner už v neděli večer navrhl, aby nejprve k jednacímu stolu usedli liberálové a Zelení, a ujasnili si tak své priority.
Početně možná je i velká koalice SPD a CDU/CSU, která v Německu vládne nyní. Ta se ale jeví jako nepravděpodobná, neboť se k ní sociální demokraté i konzervativci staví odmítavě.
Sestavit vládu naopak nepůjde se zapojením Levice. Před takovou koalicí, ve které by byla Levice se Zelenými a SPD, varoval Laschet, neboť by podle něj byla politickým zemětřesením. Scholz takové řešení sice neodmítal, ale trval na členství v NATO a spojenectví s USA jako na německých prioritách. Levice by NATO ráda rozpustila.
Ačkoli se o koalicích povedou jednání, která mohou trvat dlouhé týdny až měsíce, jisté je, že ve vládě nezasedne AfD. S ní ostatní parlamentní strany spolupracovat odmítají.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
