Angela Merkelová

Německé parlamentní volby podle exit pollů vyhrála konzervativní CDU/CSU. Jejím předsedou je od roku 2022 dlouholetý politik, rival bývalé kancléřky Angely Merkelové a milionář Friedrich Merz. Přečtěte si, kdo je pravděpodobný budoucí kancléř našeho západního souseda.

V Německu se blíží předčasné parlamentní volby a současný kancléř a lídr sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz bude muset takřka jistě předat otěže moci. Jenže komu? Největší šance má křesťanskodemokratická koalice CDU/CSU, kterou řadu let vedla exkancléřka Angela Merkelová, tentokrát však v jejím čele stojí favorit na kancléře Friedrich Merz. O slovo se však hlásí také vydatně posilující Alternativa pro Německo (AfD) v čele s Alicí Weidelovou, kterou otevřeně podporuje i nejbohatší muž planety a nyní šéf resortu pro zefektivnění vlády USA Elon Musk.

Její jméno stále vyvolává velké emoce, byla tak silným vůdcem, jakého dnes Evropa nemá. To tvrdí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS o Angele Merkelové historik Martin Kovář. Bývalé německé kancléřce nedávno vyšly memoáry, okamžitě se staly bestsellerem. A to navzdory faktu, že spoustě lidí velmi vadí její někdejší vstřícná politika jak k imigrantům, tak k Vladimiru Putinovi. Jaký odkaz po ní zůstane v dějinách?

Už déle než týden žijí sociální sítě, média i veřejnost výrokem premiéra Fialy, že další čtyři roky jeho vlády by nám přinesly německé platy. Že vyvolal bouři ironického posměchu, není nijak překvapivé. Zvláštní je jen to, jak moc není premiér schopen chytit se za nos a místo aby svůj vlastní verbální požár uhasil kýblem studené vody, přikládá zdárně pod oheň další polínka. Nedělá to ale sám. Uznat své omyly zjevně nedokážou ani daleko větší politická esa. Třeba i pro takovou Angelu Merkelovou je to nadlidský úkol.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nepovažuje žádné ze svých rozhodnutí v krizích z dob své šestnáctileté vlády za vyloženou chybu. Uvedla to v rozhovoru se skupinou RND, který poskytla u příležitosti vydání svých memoárů. Kniha s názvem Svoboda, Paměti 1954 až 2021 vyšla v úterý ve třech desítkách jazyků včetně češtiny. Kritiku, které čelí kvůli některým krokům v politice vůči Rusku, v migrační krizi či v době pandemie covidu-19, bývalá kancléřka podle svých slov bere na vědomí, za svými rozhodnutími si ale stojí.

Výsledky nedávných voleb do zemských vlád v Německu jsou podle politologa Petra Robejška odrazem politického a společenského vývoje v zemi. Část německé společnosti žije ve stínu častých násilností, přičemž liknavé kroky současné německé vlády směřují k celospolečenské katastrofě. Politolog se v pátečním pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS vyjádřil i k politice bývalé kancléřky Angely Merkelové.

„Vrcholným válečným uměním je podmanit si nepřítele bez boje.“ Nejen tuto myšlenku přinesl ve své knize Umění války stratég Sun-c’. Dílo bylo napsáno před dvěma a půl tisíci lety, takže je jasné, že snahy obelstít nepřítele, porazit ho bojovými i nebojovými metodami, či ho zmást, jsou staré jako lidstvo samo. Toto úsilí se během doby nemění, mění se jen prostředky, jak cíle dosáhnout. A ty jsou v toku času stále dokonalejší. Má to však jeden zásadní háček. Někdy nepřítel sice existuje, ale vlastně ho ani nepotřebujeme. Protože se dokážeme docela dobře (z)ničit sami...

Pamatujete si z dětství příběhy o Kocourkově, sympatické obci plné poněkud popletených lidí? Když například stavěli novou radnici, zapomněli ve zdech udělat okna. A jelikož tam pak pochopitelně byla tma jako v pytli, rozhodli se, že v těch pytlích nanosí světlo do radnice. Vlastně geniální myšlenka. Měla jen jednu drobnou vadu na kráse – nefungovala. Nosit světlo v pytlích totiž nevyřeší základní problém, jímž je neexistence oken. Špatně řeší následek, ale vůbec neřeší příčinu. S řešením následků migrace je to v EU dosti podobné. Jen už to bohužel není fikce.

Nekontrolovaná migrace se vymkla z pantů, řekl v pořadu 360° v pondělním vysílání CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj se nyní projevují důsledky neintegrace nových obyvatel a je také třeba zlepšit proces vyhošťování osob z Evropské unie. Nové vlny migrace se obává také předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Ta označila situaci v Gaze za humanitární katastrofu, v jejím důsledku očekává zvýšený příchod lidí z daného prostoru do Evropy.

Slova o kulturním obohacení či přílivu tolik potřebné pracovní síly během uprchlické krize 2015/16 byla naivní, píše německý týdeník Focus ve své analýze. Málokdy se politici a manažeři ve svých předpovědích tak mýlili, zdůrazňuje.

Americký prezident Barack Obama, německá kancléřka Angela Merkelová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, papež František nebo generální tajemník OSN António Guterres. To je jen malý výčet osobností, které si svého času dělaly osobní promo na setkáních s autistickým děvčetem bojujícím za klima. Tak dlouho veřejnost slýchala, že boj s CO2 je výsostně vědeckou záležitostí, až se ikonou tohoto boje stala tehdy teprve patnáctiletá školačka, jíž naslouchala a ve stoje aplaudovala světová politická špička. Ano, klanění se zlatému teleti v podobě globálně oteplovacího alarmismu vyneslo do světel reflektorů jedno mladé tele, jež se těch světel očividně nehodlá jen tak vzdát. To ukázalo i její aktuální vyjádření k Palestině.

Napřed malá rekapitulace posledních několika dní: Ve francouzském Arrasu zabil mladý migrant učitele francouzštiny a další lidi zranil. Za provolávání islamistických hesel vyhasly v Bruselu dva životy švédských fotbalových fanoušků. Židé se v Evropě cítí stále méně bezpečně a do toho všeho muslimové v řadě evropských metropolí velkolepě oslavují řezníky z Hamásu. Přiznáme si konečně, že za současnou situaci si Evropa může sama? Že vlastně jen sklízíme plody svojí mnohaleté benevolentnosti, naivity a nečinnosti? A kde je teď paní Angela Merkelová se svým „Wir schaffen das“?