Angela Merkelová

Bývalá dlouholetá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru s týdeníkem Spiegel přiznala, že ke konci svého mandátu už neměla žádné páky, jak přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání. Putinovi podle ní záleží jen na moci a tu ona jako odcházející politička neměla, řekla Merkelová.

Změna klimatu a energetická krize přiměly mnoho zemí k úvahám o větším využívání jaderné energie. Německo je ale zvláštním případem. Přestože nedisponuje významným množstvím stálých a stabilních zdrojů energie, s výjimkou uhlí a plynu, které však poškozují klima, chce na konci roku odstavit poslední jaderné elektrárny a vsadit na kolísavou větrnou a solární energii. Skupina dvaceti profesorů německých univerzit nyní prosazuje návrat k jádru.

Zatímco jejich muži jednali v bílých košilích a oblecích o pomoci Ukrajině po napadení Ruskem, partnerky politiků států G7 vyrazily ve sportovním oblečení na nordic walking vycházku s bývalým výborným lyžařem Christanem Neureutherem kolem hornobavorského jezera Ferchensee.

Ne, toto nebylo ohlédnutí s lítostí. Naopak. Tak komentuje první rozhovor Angely Merkelové významný německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Bývalá německá kancléřka půl roku po svém odchodu z funkce loni v prosinci na veřejnosti většinou mlčela. Nyní promluvila k aktuálně nejdůležitější otázce, tedy k politice vůči Rusku.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se dlouhé měsíce vyhýbala veřejným vystoupením, nic na tom nezměnil ani Putinem nařízený útok ruské armády na Ukrajinu. Nyní své mlčení ukončila.

Poslanci německé pravicové unie CDU/CSU, která je od loňských zářijových voleb v opozici, chtějí bývalému sociálně-demokratickému kancléři Gerhardu Schröderovi zrušit či výrazně omezit všechny jeho výsluhy a příspěvky. Jde o reakci na to, že si Schröder nadále stojí za svými úzkými vazbami na Rusko a prezidenta Vladimira Putina.

Zdraví prezidenta Vladimira Putina je nadále předmětem debat jak odborníků, tak veřejnosti. Ruský politolog Ivan Preobraženskij v pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že fyzicky je šéf Kremlu „v normě“. „Psychicky je to horší. Je to jako s lidmi, kteří mají schizofrenii. Všemu rozumí, ale ne tak, jako my,“ podotkl.

Svět doufá, že válku na východě zastaví mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Mohou si ale zástupci znesvářených stran sednout po všech těch hrůzách za jeden stůl? Jakým způsobem by spolu asi mluvili? Šéf zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák je zkušený diplomat, zblízka poznal Trumpa, Merkelovou i Putina. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak taková jednání na nejvyšší úrovni vypadají. A že při nich někdy víc než ze slov vyčtete z toho, kde kdo sedí, co má na sobě nebo jak podává ruku.

Dodávky těžkých zbraní Ukrajině jsou potenciální cestou ke třetí světové válce, uvedl v rozhovoru pro Německou tiskovou agenturu poradce bývalé kancléřky Angely Merkelové pro vojenskou politiku a brigádní generál ve výslužbě Erich Vad. Jakkoli je podle něj válka na Ukrajině nezákonná a strašná, je podle něj součástí řetězce srovnatelných válek z poslední doby v Afghánistánu, Iráku, Libyi či Sýrii.

Poté, co se z Buči stáhly ruské síly, získali město pod kontrolu znovu Ukrajinci. Ti na místě nyní nacházejí stovky mrtvých civilistů včetně žen a dětí. Těla jsou v domech, sklepeních, v masových hrobech, některá ležela i po několik týdnů na ulici. Masakr v Buči postihl i 14letého Jurije. Rusové mu před očima zastřelili otce.

Mluvčí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové uvedla, že politička navzdory ruskému útoku na Ukrajinu nadále stojí za svým rozhodnutím z roku 2008 napadenou zemi do NATO nepřijmout.

Poprvé bez pozdravu. Právě tak zahájil svůj projev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celý jej věnoval jediné události – masakru v Buči. „Koncentrované zlo přišlo do naší země. Vrazi, mučitelé, násilníci, lupiči, kteří si říkají armáda. A kteří si po tom, co udělali, zaslouží jedině smrt,“ prohlásil prezident v emotivním projevu.