PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Petr Hladík, Filip Turek - 23.3. v 11:00
Mělo by Česko časem vyslat své vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise? Je to absolutně předčasná debata, u prezidenta Petra Pavla teď vyhrává myšlení generála, zkritizoval vyjádření hlavy státu europoslanec Filip Turek (za Motoristy sobě) v Partii Terezie Tománkové. Podle něj je potřeba nejdříve dosáhnout mírových dohod. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ruský prezident Vladimir Putin již několikrát porušil podepsané dohody, proto je potřeba bezpečnostních záruk – amerických i evropských. „To, co říká prezident Pavel, neoslabuje pozici Ukrajiny ani Spojených států,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.
Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval web listu Ukrajinská pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika. V Kyjevě již v pátek uvedl, že se musí počkat na projednání podoby mírové mise. „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit,“ zdůraznil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Další sbohem Pirátům: Stranu opouští Šípová. Žádný blesk z čistého nebe, řekl Hřib
Podle europoslance Filipa Turka je ovšem taková debata absolutně předčasná. „U pana prezidenta teď vyhrává myšlení generála. Opravdu to vůbec není na stole. My máme problém vůbec uzavřít dočasné příměří, natož nějaké mírové dohody, které by mohly obsahovat něco takového. Aktuálně to může působit jen jako provokace, která v podstatě hází klacky pod nohy mírovým dohodám,“ uvedl europoslanec za Motoristy sobě na CNN Prima NEWS.
Lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík si ale nemyslí, že by prezident Pavel svým výrokem kohokoliv provokoval. „Za prvé pro ně musí být uzavřen mír. Za druhé musí být dohodnuty bezpečnostní záruky Ukrajině. Součásti bezpečnostních záruk určitě koalice ochotných bude, to je bezesporné. A musí být dohodnuta pozice, co tam případně vojáci budou dělat. O tom, jestli se vyšlou nebo nevyšlou vojáci, rozhodují oba dva zákonodárné sbory, tedy Sněmovna i Senát,“ upřesnil Hladík podmínky.
Putin podle něj již několikrát porušil podepsané dohody, proto jsou na místě bezpečnostní záruky, které by Kreml od dalších útoků odradily. „Tohle Putin moc dobře ví. To, co říká prezident Pavel, v žádném případě neoslabuje pozici Ukrajiny ani Spojených států při této dohodě,“ nechal se slyšet šéf resortu v nedělní Partii Terezie Tománkové. „Všechno, co vy říkáte, směřuje k oslabení Evropy. Já ji chci silnou,“ osočil Turka ministr Hladík.
Ten se posléze proti takovým slovům ohradil. „Evropská unie není bezpečnostní aliance, federace ani superstát. Jsem pro, abychom zůstali silným členem NATO. To je jediné, čeho se Rusové bojí,“ poznamenal ve vysílání Turek.
Rusko vojáky NATO na Ukrajině nechce
Do takzvané koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami.
Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Babiš je bezpečnostní riziko, řekl k obraně Hřib. A vy všech pokrytců král, hřímala Jermanová
