Domácí zvířata mají na vývoj dítěte mnoho pozitivních vlivů
„Mami, tati, já bych chtěl pejska,…“ věta, kterou určitě už nějaký ten rodič někdy slyšel. Často se hledají argumenty, proč zvíře nepořizovat: „Nestaral by ses o něho, je to spousta práce, bydlíme v bytě, až bude domeček se zahradou, nebude tě za chvíli bavit,…“ Jenže ono žití s domácím mazlíčkem má pro vývoj dítěte (emocionální, sociální, kognitivní i fyzický) spoustu výhod. My vám řekneme 5 hlavních důvodů, proč svému dítěti domácího mazlíčka pořídit.
Zodpovědnost
Mít své zvíře, znamená, že se dítě musí starat také o někoho jiného, než jen o sebe. Je jisté, že jim musí pomáhat někdo z dospělých, hlavně co se finanční stránky týče (nákup krmiva, veterinární ošetření,...). Ale i malá zodpovědnost udělá velký výsledek. Pokud je dítě mladší, je jedno jestli dostane za úkol vyměnit misku s vodou psovi, uklidit záchod kočce nebo naplnit pítko andulce.
Až mezi 7 a 11 lety věku je dítě schopné vnímá potřeby zvířete a může se o něj plně starat. V neposlední řadě se učí být trpělivé a tolerantní.
Sebevědomí
Podle psychologů má domácí mazlíček značný vliv na lidské sebevědomí. Konkrétně je to díky tomu, že se dítě zvládá postarat o zvíře a tím se zvyšuje jeho pocit důležitosti - zvíře je na něm závislé. Kladný vliv na psychiku dítěte má určitě i to, že se se zvířetem nikdy nebude cítit opuštěně, stále je vedle něho někdo, kdo mu dává najevo svou lásku.
Alergie a astma
Z každé strany na nás dnes doléhají alergie. Na kočičí chlupy, na prach, na pyl nebo ovoce. Vědecké výzkumy dokázaly, že pokud má dítě do 1 věku života kontakt se zvířetem, značně klesá jeho náchylnost na rozvoj alergie a astmatu a to o polovinu (uvedl to časopis Clinical and Experimental Allergy). Tyto děti mají také lepší imunitu a bývají méně nemocné.
Kočky pomáhají lidské psychice
Více pohybu
Zde je jasné, že mluvíme hlavně o psech. Pokud potřebujete, aby vaše dítě netrávilo čas u počítače a více se hýbalo, pořiďte mu psího kamaráda (zabírá samozřejmě, pokud si psa přeje). Mnoho dětí ale rádo tráví čas pozorováním nepovedených kočičích skoků, nebo dováděním s plyšovou myšičkou spíš, než hledáním her na internetu. Na rozvoj pohybu u menších dětí má pozitivní vliv už jen to, že se snaží zvíře pohladit.
Snížení stresu
Je vědecky dokázáno, že psi i kočky přispívají k snížení stresu. Kočičí vrnění je zázračné a pomáhá ke zklidnění organismu a kočičí majitelé mají snížené procento infarktu. Psí páníčci zase mají o třetinu sníženou šanci, že dostanou mozkovou příhodu. Víme také, jak jednoduché je se dát do řeči s někým, kdo venčí psa. Psi pomáhají i mezilidským vztahům. Pes v nás vzbuzuje pocit důvěry a odbourává bariéry.
Nemluvě o autistických dětech, které kolikrát nesnesou dotyk člověka, psí jim ale nevadí.
Podle vědců, jako například amerického psychiatra Borisa Levinsona a manželů Corsonovi, kteří odstartovali v 70. letech 20. století používání terapie pomocí domácích zvířat, se obecně děti s domácími mazlíčky cítí méně osamělé a jsou šťastnější. Ne nadarmo jsou zvířata využívána pro zooterapie. Varování na závěr! Velmi malé děti (do cca 4 let) by neměly být se zvířaty bez dozoru. Neumí ovládat své pocity hněvu a agrese a mohly by zvířeti ublížit, nebo naopak zvíře jim.
„Mami, tati, já chci psa!" „A vlastně, proč ne?"
