stres

Může dojít ke kolapsu zdravotnictví a zbytečnému umírání, měli bychom se zamyslet nad hodnotou života. V pořadu Interview na CNN Prima NEWS tak apeloval psycholog Jan Kulhánek na všechny, kteří se ještě nenechali očkovat. Napadání zdravotníků je podle něj ovlivněno tlakem, stresem ve společnosti a šířením dezinformací na sociálních sítích.

První projevy stresu z pandemie covidu a zavření školy se u osmileté Amélie Mansieové začaly projevovat loni v dubnu. Tehdy si britská dívka začala trhat řasy. Jakmile jí žádné nezbyly, zaměřila se na vlasy. Nyní je dívenka téměř plešatá, zůstalo jí jen pár dlouhých pramenů na zátylku. Její matka Jemmy sdělila, že se u dívky kvůli covid opatřením a nemožnosti stýkat se s příteli vyvinula trichotillománie.

Stres a řada omezení v době pandemie výrazně ovlivnily životy milionů lidí po celém světě. Vědci v čele s docentem pediatrického výzkumu Brownovy univerzity Seanem Deoniem proto zjišťovali, jak epidemie dopadla na děti v ní narozené. Zjistili, že oproti dětem narozeným před pandemii, mají nižší IQ. Dosavadní život, která strávily převážně doma, totiž narušil rozvoj jejich kognitivních funkcí jako je třeba paměť, pozornost nebo také koncentrace.

V chilské nemocnici využívají terapeutických psů při léčbě dětí. Čtyřnozí „doktoři“ svou přítomností pomáhají dětem vypořádat se s pocity strachu, stresu a znepokojení. Jejich pomoci ale často využívají i dospělí pracovníci nemocnice.

Home office patřil během koronavirové pandemie k poměrně oblíbeným zaměstnaneckým benefitům. Alespoň zpočátku. První studie také ukázaly, že lidé z domova pracují lépe. Jenže s odstupem času se ukazuje, že je to pravda jen částečně.

Postřehnout u lidí sebevražedné tendence je prakticky na stejné úrovni jako předvídání počasí. V pořadu Nový den to řekl klinický psycholog Radek Ptáček. Podle něj sice jde předvídat krátkodobé chování u člověka, ale u dlouhodobého je to výrazně horší. Aktuálně má svůj podíl na sebevraždách i pandemie koronaviru. Podle Ptáčka se tendence k sebevraždám objevují například u seniorů.

Lékař Thomas Lyons prováděl u šesti dětí jednoduchý test zraku. Po dokončení si všiml, že všechny děti byly ve stresu, když měly podle kreseb určit, zda se dívají na obrázek chlapce, nebo dívky. Čtyři z nich dokonce odmítly slovo chlapec a dívka použít. Bály se, aby označením někoho neurazily.

Optimalizace krevního tlaku, zvýšení srdečního rytmu, lepší prokrvení důležitých vnitřních orgánů, větší kapacita plic – to jsou podle fyzioterapeutky Ivy Bílkové některé z pozitiv otužování v chladné vodě. Důležité je ale postupovat s rozvahou a postupně přidávat zátěž. Otužujeme se nejen v chladné vodě, ale v každodenním životě, i když to možná nevíme.

Stres, který žena pociťuje během těhotenství, může ovlivnit vyvíjející se mozek jejího nenarozeného dítěte. Uvádí to nová studie zveřejněná v americkém lékařském časopise JAMA Network Open. Během pandemie koronaviru se přitom míra stresu u některých žen až ztrojnásobila.

Podle nové studie, kterou provedli vědci z britské Anglia Ruskin University v Cambridgi, se lidem, kteří mají tinnitus, kvůli koronaviru zhoršily potíže se sluchem. Problém, který postihuje přibližně osminu populace, způsobuje, že lidé slyší například bzučení, pískání a hučení. Vědci také uvádějí, že se potíže se sluchem projevily i u lidí, kteří doteď neměli žádné sluchové problémy, píše web Daily Mail. Tím se sluch přidává k dalším negativním dopadům koronaviru – čichu a chuti.

Mladé ženě, která v Českých Budějovicích vyhodila z okna svého dvouletého syna a vyskočila za ním, dnes odvolací soud snížil trest ze 17,5 roku na 16 let vězení. Žena tvrdila, že si na událost nepamatuje a že by takového činu určitě nebyla schopna. Dítě po pádu ze čtvrtého patra zemřelo, jeho matka se z těžkých zranění zotavila bez závažnějších následků.

Mozkové příhody patří mezi nejčastější příčiny úmrtí nebo dlouhodobého postižení. Toto závažné onemocnění je způsobeno nejčastěji sníženým průtokem krve do mozku důsledkem ucpávání tepen. Ročně onemocnění mozku postihuje téměř 40 tisíc lidí. Mozkovou příhodu zažil už šestkrát i neurolog MUDr. Václav Lukáš, který tedy má s mrtvicí zkušenosti nejen z pohledu lékaře, ale i pacienta.