Ruskou raketu nad Polskem měl pilot na mušce. Úřady prozradily, proč nevystřelil

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Pilot gripenu měl povolení sestřelit ruskou raketu.

  • Proč nakonec na cíl nevystřelil?

  • Špatné počasí znemožnilo vizuální identifikaci.

  • Tři ruské objekty dopadly na polské území.

Více

Výběr redakce


Pilot švédské stíhačky JAS 39 Gripen dostal během ruského útoku na Ukrajinu povolení NATO sestřelit nad Polskem ruskou střelu s plochou dráhou letu. Nakonec nevystřelil. Podle velitele polského operačního velení generála Ireneusze Nowaka mu v tom zabránilo počasí, kvůli kterému nedokázal cíl identifikovat.

Noc na pátek patřila nad Polskem k těm rušnějším. Rusko podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém podle Volodymyra Zelenského vypustilo přes 400 dronů a víc než 110 raket. Polsko nejdřív vyhlásilo žlutý stupeň pohotovosti, po několika hodinách červený, který platil až do poledne.

Podle deníku Rzeczpospolita proběhl útok ve dvou vlnách. Nejdřív drony včetně rychlých proudových, pak střely Kalibr a Ch-101. Polské radary sledovaly jedenáct potenciálních hrozeb, do vzdušného prostoru země pronikly tři. Ještě po sedmé hodině ranní navíc ruské bombardéry odpálily na zpáteční cestě další rakety.

ČTĚTE TAKÉ: Rusové zasáhli školku i restauraci. Útoky na Ukrajině nepřežilo dítě a mladá záchranářka

Ve vzduchu byla dvojice švédských gripenů, dvě polské F-16 z Łasku, průzkumný letoun Saab 340, nizozemský tankovací speciál a v pohotovosti pozemní protivzdušná obrana. Poláci přitom nelétali naslepo. Podle generála Nowaka znali místa odpalů, počet střel i směr jejich letu, mimo jiné díky datům z Ukrajiny předávaným systémem Wiraż.

Rozhodnutí bylo na pilotovi

Klíčový moment přišel ve chvíli, kdy jeden ze švédských pilotů zamířil k objektu vyhodnocenému jako Ch-101.

Gripeny operovaly pod velením spojeneckého centra vzdušných operací CAOC v německém Uedemu, které odpovídá za vzdušné operace v této části Evropy. Právě odtud přišel takzvaný podmíněný rozkaz. Ten funguje tak, že pilot nemusí žádat o svolení pokaždé znovu. Jakmile jsou splněny předem stanovené podmínky, rozhoduje o použití zbraní sám.

Podmínky splněny byly. Pilot měl povolení střílet ostrou municí.

Chyběl mu ale jeden zásadní předpoklad. Cíl nedokázal potvrdit ani vizuálně, ani pomocí optoelektronických systémů stroje. V prostoru záchytu panovaly podle Nowaka „mimořádně obtížné povětrnostní podmínky“.

Pilot tak stál před rozhodnutím, které nešlo odkládat, a bez jistoty, na co vlastně míří. Nakonec nevystřelil.

Rakety dopadly nedaleko cvičiště

Všechny tři objekty dopadly na polské území. Jedna střela Ch-101 spadla u obce Nowy Lipowiec zhruba 62 kilometrů od ukrajinských hranic, druhá v Rudniku nad Sanem a dron u Młodochówa. Lokality leží v Podkarpatském a Lublinském vojvodství, nedaleko výcvikového prostoru Nowa Dęba.

Právě tam v té době cvičilo jedenáct států v rámci manévrů Koalicja 26.2. Dvoutýdenní cvičení odstartovalo o jedenáct dní dřív a připravuje jednotky na možnou poválečnou stabilizační misi na Ukrajině. Tuto souvislost zmínil i polský premiér Donald Tusk.

Varšava mluví o provokaci

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že došlo k narušení polského vzdušného prostoru objekty z Ruské federace, a hovořil o provokaci. Také Donald Tusk podle agentury Reuters incident označil za „úmyslnou provokaci“. Generální tajemník NATO Mark Rutte mluvil o hrubém porušení polského vzdušného prostoru a přislíbil posílení ostrahy hranice.

Načasování mělo i nepříjemný diplomatický podtón. Americký prezident Donald Trump krátce předtím označil dřívější vniknutí ruských strojů nad Polsko za omyl a na summitu v Šen-čenu nazval Vladimira Putina svým přítelem. Tusk na to podle webu Kyiv Post zareagoval na síti X slovy: „Bůh nás ochraňuj před takovými přáteli.“

Ruská ambasáda ve Varšavě na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagovala.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kyjevem otřásaly výbuchy. Po ruském útoku jsou poškozeny i ambasády Rakouska a Nizozemska