Pojišťovny mají problém. Rezervy jsou téměř vyčerpané. Co může čekat české zdravotnictví?
Generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil byl hostem Interview PLUS. Zdroj: CNN Prima NEWS
České zdravotní pojišťovny se dostávají do situace, která podle jejich představitelů není dlouhodobě udržitelná. Už několik let totiž za zdravotní služby vydávají více peněz, než kolik vyberou na pojistném. Rozdíl zatím dorovnávaly z rezerv vytvořených v předchozích letech.
Podle generálního ředitele zdravotní pojišťovny OZP Radovana Kouřila se finanční rezervy všech pojišťoven výrazně tenčí. V polovině roku měly na základních fondech všechny pojišťovny dohromady jen zhruba sedm miliard korun. „To je rezerva na několik málo jednotek dnů, a to už není možné dál táhnout,“ řekl Kouřil v rozhovoru.
Vláda nyní jedná o státním rozpočtu a jedním z témat je i financování veřejného zdravotního pojištění. Podle současného návrhu má systém v příštím roce hospodařit s částkou 604 miliard korun. Samotná výše příjmů ale podle Kouřila není jediným klíčem k tomu, zda se podaří systém stabilizovat.
Rozpočet rozhodne, kolik peněz do systému přiteče
Důležitou roli budou mít také úhrady zdravotní péče, které nastavuje Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky. „Pro nás je daleko důležitější to, jak budou nastaveny úhrady. Je pro nás důležité, aby byly nastaveny tak, že budou umožňovat dosažení vyrovnané bilance“, vysvětlil ředitel pojišťovny.
Právě vyrovnané hospodaření by podle něj bylo po několika letech významnou změnou. Pojišťovny totiž v posledních čtyřech až pěti letech postupně hradily zdravotní služby více, než kolik získaly na pojistném.
Situace se navíc v průběhu přípravy rozpočtu mění. Zatímco původně se mluvilo o navýšení plateb státu za jeho pojištěnce až o 28 miliard korun, v posledních návrzích se objevuje částka pouhých 13 miliard.
Rozhodující bude příští rok
Vyčerpané rezervy automaticky neznamenají, že by pacienti měli začít pociťovat omezení zdravotní péče. Podle Kouřila jsou totiž v současnosti v relativně dobré finanční kondici samotní poskytovatelé zdravotních služeb. „Nemyslím si, že by se to mělo začít projevovat v péči,“ uvedl.
Jako příklad zmínil 44 poskytovatelů zdravotních služeb, které přímo zřizuje stát. Ti měli podle něj v polovině roku na účtech téměř 40 miliard korun, tedy několikanásobně více než všechny zdravotní pojišťovny dohromady.
Pojišťovny zatím zároveň podle Kouřila nebyly nuceny zpožďovat platby poskytovatelům ani hradit závazky po lhůtě splatnosti. Klíčové však bude, jak bude nastaven systém financování pro příští rok.
O klienty se pojišťovny přetahují
Vedle rozpočtu a finanční stability řeší zdravotní pojišťovny v těchto týdnech ještě jeden souboj – o klienty. Do konce září totiž probíhá přeregistrační období, během kterého mohou lidé svou zdravotní pojišťovnu změnit. Nová pojišťovna pak začne jejich péči hradit od 1. ledna.
Podle Kouřila však nejde o žádný masový pohyb. Z přibližně 11 milionů obyvatel České republiky změní zdravotní pojišťovnu během jednoho pololetí zhruba 15 až 20 tisíc lidí.
Velkou roli přitom hrají benefity, které jednotlivé pojišťovny nabízejí ze svých fondů prevence – například příspěvky na sport, očkování nebo dentální hygienu. „Já se domnívám, že to je trošku krátkozraké rozhodování ze strany těch pojištěnců,“ řekl Kouřil.
Podle něj by lidé měli při výběru sledovat také to, jak pojišťovna podporuje prevenci a jaké programy k tomu svým pojištěncům nabízí.
Pojišťovna posílala test na rakovinu až domů
Právě na prevenci se zdravotní pojišťovna OZP zaměřila v pilotním projektu s názvem SCREENING Z DOMOVA. Cílem bylo oslovit především pojištěnce, kteří několik let nereagovali na výzvy k preventivnímu vyšetření rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Pojišťovna vybrala 8 000 takových pojištěnců a rozdělila je do dvou skupin. Jednu kontaktovala telefonicky, druhou prostřednictvím newsletteru. Lidem, kteří se rozhodli vyšetření absolvovat, následně poslala odběrovou sadu přímo domů včetně žádanky.
Vzorek pak stačilo odevzdat na určeném pracovišti. Výsledek se pojištěnci zobrazil v jeho online aplikaci a současně ho dostal jeho registrující praktický lékař. Za zapojení do programu získal takový pojištěnec navíc 1 000 korun na preventivní programy. „Já bych byl ale rád, kdyby v tom budoucnost prevence být nemusela a daleko více by ti lidé absolvovali ta preventivní vyšetření, protože jsou si vědomi toho, že je to pro ně výhodné,“ řekl Kouřil.
Právě tento projekt má podle něj ukázat, zda lidé začnou prevenci využívat, když jim pojišťovna odstraní část praktických překážek a nabídne i finanční motivaci. „Ani to, že jim to maximálně usnadníte, ani to, že jim za to slíbíte finanční odměnu, je ještě nemusí vést k tomu, že to poměrně jednoduché a nijak nezatěžující vyšetření absolvují,“ dodal.
Na prevenci si lidé zvykají, zájem vzrostl
Preventivní programy a bonusy nejsou pouze populární příspěvky na sport nebo dentální hygienu. OZP poskytuje svým klientům také sérii STOP programů zaměřených na skutečnou prevenci řady závažných nádorových onemocnění, odvykání kouření nebo prevenci civilizačních chorob.
Přestože podle Kouřila nemusí být pro klienty na první pohled tak atraktivní, zájem o ně postupně roste. V roce 2025 se podle něj počet čerpání těchto příspěvků v pojišťovně zvýšil o 20 procent.
Bílá plomba měla lidem ušetřit peníze
Zajímavý výsledek přinesl také průzkum mezi pojištěnci týkající se bílých plomb. Od letošního roku skončily z legislativních důvodů úhrady amalgámových plomb a zdravotní pojišťovny začaly hradit alespoň nejlevnější variantu bílé plomby.
OZP proto chtěla zjistit, zda pacienti změnu vnímají jako finanční úlevu. Výsledek ale Radovana Kouřila překvapil. „Pro mě bylo docela velkým překvapením, že 82 procent respondentů nebylo schopno říct, že by to vnímali jako pozitivní finančně pro ně. A dokonce 30 procent si pocitově myslelo, že zaplatili víc, než zaplatili v roce 2025,“ popsal.
Důvodů může být podle něj několik – od okamžitého vnímání ceny až po to, že pacient dostal dražší variantu bílé plomby, než jakou pojišťovna hradí.
Celkové dodatečné náklady systému na bílé plomby přitom odhaduje na zhruba čtyři miliardy korun. „Vy rozdáte čtyři miliardy korun a 82 procent lidí si to vůbec neuvědomí,“ upozornil Kouřil. Právě to podle něj ukazuje, že ani změny, která má pacientům přinést konkrétní finanční výhodu, si veřejnost nemusí automaticky všimnout.
Podobně složitá bude i další debata o financování českého zdravotnictví – peněz do systému může přibývat, ale zásadní bude, jak se nastaví jeho výdaje a zda se podaří pojišťovnám po letech znovu hospodařit bez nutnosti sahat do rezerv. Celý rozhovor najdete ve videu.
