prevence

Česko čelí počínající chřipkové epidemii. Nemocnost se oproti minulým týdnům zvýšila o sedmdesát procent. Lékaři jako prevenci doporučují očkování.

CRP je jedno z nejčastějších krevních vyšetření, se kterým se lidé setkávají v ordinaci praktického lékaře. Provádí se většinou u pacientů vykazujících příznaky, jako jsou teplota, únava či bolest v krku. Pomáhá totiž odhalit přítomnost zánětu a orientačně rozlišit bakteriální a virovou infekci. Ačkoliv vysoká hladina CRP v krvi často svědčí o bakteriální infekci, ne vždy tomu tak musí být. Poukazovat může i na přítomnost viru, nemoci kloubů, maligní nádory nebo prodělaný infarkt myokardu. Na co vše CRP reaguje a kdy se podle něj můžeme orientovat?

Nový rok přináší ideální příležitost k tomu, aby se lidé více zaměřili na péči o své zdraví. Pokud chcete mít jistotu, že na žádná důležitá vyšetření v průběhu roku nezapomenete, je leden ideálním měsícem k tomu, naplánovat si všechny preventivní prohlídky. Ke kterým lékařům a odborníkům byste měli pravidelně docházet a jaká vyšetření je vhodné provádět sám doma? Redakce CNN Prima NEWS a odborníci z neziskové organizace Loono pro vás připravili kompletní přehled prevence a souhrn toho nejdůležitějšího.

Pro efektivní léčbu rakoviny je klíčové sledovat signály těla – ač jsou nenápadné, mohou na přítomnost zákeřného onemocnění včas upozornit. Na co se zaměřit?

V závěru roku 2024 vyplynuly z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nepříznivé statistiky: v Česku bylo nejvíce případů příušnic za sedm let a spalniček za posledních pět let. U záškrtu a černého kašle se jednalo o nejvíce případů za desítky let. Proti všem zmíněným nemocem, které mnozí považují za „zapomenuté“, je k dispozici – a je dokonce povinné – očkování. Nejen z uvedených dat SZÚ však vyplývá, že proočkovanost u dětí není dostatečná. Jak se zmiňované choroby projevují, jak vypadá vhodná prevence a v čem se nemoci odlišují?

Zaměřeno na sebe. I tak by se dala nazvat výzva, k níž skrze rady a tipy vybízejí lékaři a odborníci v roce 2025. Právě v novém roce by si podle nich měli lidé dát za cíl lépe se o sebe starat, být zdravější a zároveň šťastnější. V praktických i neotřelých osmi tipech – včetně jednoduchých triků – se zaměřují nejen na pravidelné prohlídky u lékaře či bezplatné screeningové programy, ale také na adekvátní pitný režim, správné sezení či technologický detox.

Téma bezpečnosti na školách nabralo po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě UK (FF UK) v Praze na důležitosti. Bezprecedentní situace nutila nejen společnost zamyslet se nad tím, zda je ochrana žáků v budovách dostačující. Některé vzdělávací instituce rázně zareagovaly: přijaly nové přístupové či krizové systémy i další druhy ochrany. Nejlépe si v oblasti bezpečnosti podle expertů z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA) vedou vysoké školy, bohužel až 75 procent základních a středních škol nedisponuje odpovídající ochranou.

Pro řadu lidí jsou vánoční svátky zdrojem radosti a pohody, pro druhé však smutku a úzkosti. Významně navíc ovlivňují fyziologické pochody v těle. Nejen proto na lidi v tomto období apelují specialisté na srdce. Právě tento životně důležitý orgán se totiž může v průběhu vánočních svátků „zlomit“. Mnozí navíc odkládají návštěvu lékaře, aby nenarušili vánoční pohodu. Tím si však zadělávají na významné komplikace, které se mohou o slovo přihlásit v dalším roce. Situaci navíc může významně ovlivnit zima a mrazivé teploty.

Česko zažívá sezónu respiračních onemocnění. Mnohem častěji odborníci zaznamenávají také nárůst pacientů s pneumoniemi, tedy zápaly plic, a to i těmi atypickými. Ačkoliv někteří mohou onemocnění považovat za „zvládnutelné“, může skončit i smrtí či zanechávat trvalé následky. Před zápaly plic tradičně experti varují v polovině listopadu u příležitosti Světového dne pneumonie. Celoročně však připomínají nebezpečí, které je s infekcí dolních cest dýchacích spojené, a vybízejí k prevenci. Ta je u některých nemocí lehce dostupná.