prevence

V září se covidem v České republice prokazatelně nakazilo 22 tisíc lidí. Podobný počet přitom lékaři zaznamenali loni až koncem října. Zvedl se také počet úmrtí: loni v září v souvislosti s covidem zemřelo 28 lidí, letos jich bylo 57. Nejen z toho důvodu odborníci apelují na přeočkování proti nemoci. Důležitým tématem je také léčba antivirotiky, jejíž možnosti se stále rozšiřují. Praktičtí lékaři mohou zejména seniorům a rizikovým pacientům tuto léčbu nasadit. Klíčová jsou zejména včasná diagnóza a začátek léčby, proto je třeba s prvními projevy neváhat a navštívit praktického lékaře.

S křečovými žilami se potýká až 65 procent lidí v České republice. Nejde přitom jen o kosmetický problém, který lze brát na lehkou váhu. Křečové žíly mohou přispívat k vážnějším zdravotním komplikacím. Samy od sebe nezmizí, jejich projevy lze však zmírnit. Jak? Na to odpovídá nezisková organizace Loono.

Každý rok je v České republice diagnostikováno kolem 7 500 nových případů žen s karcinomem prsu. Výskyt nemoci stoupá především mezi mladšími pacientkami. Přesto se v tuzemsku daří stále větší procento nemocných uzdravovat. Nabízí se ovšem otázka, jakou další péči mohou využít léčené i vyléčené ženy, aby byla kvalita jejich života co nejpodobnější té před onemocněním. Onkologickým pacientkám se tak dostává multidisciplinární péče a vedle onkologů se do ní stále častěji zapojují i další specialisté. Jednou z možností je i onkorehabilitace. Odborníci upozorňují, že pro ženy, které prodělaly karcinom prsu, hraje fyzioterapie klíčovou roli pro jejich zotavení.

Mnozí si spojují cvičení s dlouhými hodinami strávenými v posilovnách nebo na náročných trénincích a lekcích. Co kdyby však zjistili, že pouhých 11 minut mírné až intenzivní fyzické aktivity denně může významně snížit riziko předčasného úmrtí a zlepšit kvalitu života? Nejenže je to možné, ale je to dokonce i vědecky podložené.

Muž ve věku kolem 70 let, bývalý kuřák, který se čím dál více zadýchává. To je typický pacient s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) – smrtelnou nemocí, která svým nositelům jizví plíce, bere plochu k dýchání a postupně znemožňuje fungovat. Přestože slovo idiopatická znamená, že lékaři neznají příčinu vzniku, v tomto případě ji dle nich má až 80 procent současných či bývalých kuřáků. A stále platí, že na nemoc se přichází pozdě. Často ve chvíli, kdy už není pacientům pomoci. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti měsíce plicních fibróz, který připadá na září.

Aktuální data odhalují nízkou proočkovanost českých seniorů v porovnání s ostatními zeměmi EU či s ohledem na doporučení WHO. Výsledkem je řada zbytečných onemocnění, těžších průběhů chorob či úmrtí. Například v případě invazivních pneumokokových infekcí vzrostl meziročně počet úmrtí u seniorů o 38 procent. Na to, proč senioři prevenci v podobě vakcinace – mnohdy je navíc hrazena ze zdravotního pojištění – podceňují, se zaměřil průzkum Rady seniorů ČR.

Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve, pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Ta se v Česku týká přibližně 6 500 lidí, včetně pana Jaroslava. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje. I proto lékaři často chronické onemocnění ledvin (CKD) objeví až v pokročilé fázi. V nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, příznivější možností je transplantace ledviny. Dnes přitom již existují léky, které umí nemoc zpomalit a oddálit tím tak selhání a potřebu dialýzy řádově o roky.

Kožní melanom představuje v České republice páté nejčastější nádorové onemocnění. Ročně je diagnostikován u zhruba 3 500 pacientů a nehledě na pokročilejší diagnostiku i léčbu na jeho následky umírá každý rok více než 400 lidí. Klíčovými faktory pro zlepšení situace tak vždy budou prevence a včasný záchyt onemocnění. Podporu v tomto případě poskytují také zdravotní pojišťovny, které nabízejí příspěvky na vyšetření znamének u odborníků. Do této oblasti také výrazně promlouvá umělá inteligence (AI), nejnověji v podobě aplikace SkinVision: Na základě fotografie dokáže rozpoznat příznaky nejběžnějších typů rakoviny kůže s 95procentní citlivostí.

Zhruba čtyřicet let nosila Michala z obce nedaleko Říčan u Prahy mateřské znaménko na tváři jako pihu krásy. Bylo něčím, co ji odlišovalo od druhých. Když ji však přátelé, kteří ji vídají jen několikrát do roka, upozornili, že se znaménko změnilo, neváhala a objednala se k lékařce. Následné vyšetření u specialistů odhalilo, že jde o zhoubný nádor – melanom. „Vůbec by mě nenapadlo, že něco tak obyčejného jako znaménko, které nebolí a mám ho celý život, by mohlo způsobit něco tak nebezpečného,“ svěřila se dnes již po úspěšném odstranění melanomu.

Sebevražda stojí za každým stým úmrtím, přesto ji provází společenská stigmatizace. Ačkoliv dle předběžných dat nedošlo v uplynulém roce v Česku k významnému nárůstu případů, kdy si někdo sáhl dobrovolně na život, případy nejen z poslední doby připomínají fakt, že se stále jedná o velmi aktuální téma. Smutná čísla lze přitom významně snížit především nabídkou relevantních informací a efektivní pomoci. Kam se v případě problémů obrátit? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled dostupných poraden, organizací a skupin, které mohou představovat mezník mezi životem a smrtí.