V publicistických pořadech Českého rozhlasu (ČRo) ve druhé polovině minulého roku výrazně dominovali politici vládní koalice na úkor opozice, na základě získaných interních dokumentů veřejnoprávního média to zjistil web Borovan.cz. Rozhlas článek považuje za „velmi zavádějící“ a informace podle něj nevypovídají nic o vyváženosti vysílání jako celku, protože jsou vytržené z kontextu. Pro CNN Prima NEWS to řekl šéf komunikace ČRo Jiří Hošna.
Interní materiály ČRo, které má Borovan.cz k dispozici, zahrnují „zastoupení osob s politickou afiliací“ v hlavních publicistických pořadech ve třetím a čtvrtém kvartálu 2024. Konkrétně se jedná o pořady Dvacet minut Radiožurnálu, Hlavní téma dne, Hlavní zprávy – rozhovory a komentáře, Interview Plus, Pro a proti, Ranní interview a Speciály.
ČTĚTE TAKÉ: Nesouhlasíte se zvyšováním poplatků? Napište poslancům, vyzývá veřejná akce
Dokumenty ukazují, že v daném období patřilo politikům vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) 42,3 procenta všech vystoupení v publicistických pořadech ČRo – tedy 197 z celkových 466. Po započtení STAN a Pirátů, kteří byli součástí vlády jen během třetího kvartálu, vzrostl podíl vládních politiků na 65,2 procenta (304 vystoupení). Piráti však kabinet Petra Fialy opustili na sklonku září.
Naopak zástupci opozičních stran měli v těchto pořadech za dané období 86 vystoupení, což odpovídá 18,5 procentům.
Poměr vystoupení politiků vládních a opozičních parlamentních stran tak činil 65,2 procenta ku 18,5 procenta, tedy přibližně 3,5 ku 1 ve prospěch původní vládní koalice.
Zastoupení respondentů jednotlivých politických stran v ČRo ve třetím a čtvrtém kvartálu 2024
| Strana | Počet zastoupení | Zastoupení v procentech |
|---|---|---|
| ODS | 94 | 20,2 % |
| STAN | 66 | 14,2 % |
| KDU-ČSL | 62 | 13,3 % |
| TOP 09 | 41 | 8,8 % |
| Piráti | 41 | 8,8 % |
| ANO | 74 | 15,9 % |
| SPD | 12 | 2,6 % |
| Mimoparlamentní strany | 76 | 16,3 % |
Výrazný nepoměr je patrný i mezi zastoupením Pirátů a hnutí SPD. Zatímco Piráti vystoupili v ČRo 41krát, zástupci SPD dostali prostor dvanáctkrát. Hnutí má přitom ve Sněmovně pětkrát více křesel.
Porušení kodexu?
Web Borovan.cz upozorňuje, že postup ČRo může být v rozporu s jeho vlastním kodexem, který stanovuje, že instituce „dbá zásad vyváženosti zejména tak, aby nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory“. Zároveň je v něm uvedeno, že prostor politickým subjektům přiděluje „s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě“.
To však rozhlas odmítá. Vysílání je podle Hošny objektivní a vyvážené tak, jak mu ukládá vlastní kodex i legislativa.
„Dle názorů odborné veřejnosti i legislativních rozhodnutí dozorových orgánů nelze vyváženost posuzovat čistě podle volebního výsledku či volebních preferencí. Je nutné ji hodnotit v kontextu zastoupení politiků ve vrcholných funkcích exekutivy, legislativy či orgánech státní správy, a v kontextu konkrétního dění v čase,“ upřesnil ředitel komunikace ČRo pro CNN Prima NEWS.
Rozhlas se hájí
Rozhlas se vůči článku ostře ohradil. „Je velmi zavádějící. Cituje z interní pracovní analýzy pro potřeby Rady ČRo, údaje takto vytržené z kontextu ale o vyváženosti vysílání jako celku nevypovídají vůbec nic,“ sdělil Hošna.
Obdobný nepoměr mezi vládními a opozičními politiky podle něj ukazují i analýzy z předchozích let, kdy ve vysílání dominovali zástupci tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD. „Převaha vládních politiků je podle odborníků běžný jev, protože jako zástupci vlády, čili moci výkonné, ze své pozice častěji reagují na události týkající se jejich agendy,“ zmínil Hošna. Počty za dané období podle něj ovlivnily například zářijové povodně nebo četné změny ve vládě, například výměna ministrů hnutí STAN.
Někteří politici podle Hošny navíc pozvání do rozhlasových pořadů nepřijímají. „Představa, že všichni politici chtějí přijít a mohou do vysílání přijít, je ideál, nikoli realita. Z analýzy nelze vyčíst, zda byl někdo pozván a nemohl nebo se odmítl účastnit,“ uvedl.
Opozice se staví proti růstu poplatků
Instituci se také nelíbí načasování vydání článku. Poslanci mají totiž tento týden ve středu hlasovat o podobě vládní mediální novely, která zahrnuje růst televizního a rozhlasového poplatku pro ČT a ČRo. „Zveřejnění těchto nekompletních informací těsně před hlasováním považujeme za účelové,“ dodal ředitel komunikace.
Předloha zvyšuje poplatek pro ČT o patnáct korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Poplatek se má nově vztahovat na zařízení schopná přijímat vysílání prostřednictvím internetu, nejen na televizní a rozhlasové přijímače. Zachován ale bude princip jedné platby za domácnost.
Vláda změny v poplatcích zdůvodňuje potřebou finanční stabilizace veřejnoprávní televize a rozhlasu a dlouhodobé udržitelnosti jejich činnosti.
Politici z ANO a SPD naopak mluví o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí či o výpalném s ohledem na nový způsob výběru poplatku od právnických osob. ČT a ČRo by se podle nich měly spojit a financovat ze státního rozpočtu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česku hrozí, že bude vracet peníze kvůli poplatkům za ČT, tvrdí francouzský právník
