Film Havel přináší příběh Václava Havla z jeho disidentských dob, odehrává se v letech 1968 až 1989. Zdroj: Bontonfilm
Znepokojení nad obrazem, který o bývalém českém prezidentovi Václavu Havlovi podává film Slávka Horáka, vyjádřila v otevřeném dopise skupina někdejších Havlových přátel a kolegů. Havel nebyl slaboch, ale symbol silné rovné páteře, uvedli signatáři, mezi nimiž je někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart, spisovatel Ivan Klíma, bývalý Havlův poradce a hudebník Michael Kocáb, bývalý velvyslanec Petr Janyška, výtvarník Joska Skalník nebo spoluzakladatelé Veřejnosti proti násilí Fedor Gál a Ladislav Snopko.
Film Havel přináší příběh Václava Havla z jeho disidentských dob, odehrává se v letech 1968 až 1989. Snímek se soustřeďuje na jeho osobní život, kterému ve filmu dominuje nejen boj za pravdu, pronásledování a věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor.
Muzeum nebude, už jsem stará. Vaškovi jsem ale pořídila dárek, prozradila Havlová
Václav Havel by se 5. října dožil 84 let. Bývala první dáma Dagmar Havlová pro CNN Prima NEWS na svého manžela zavzpomínala a prozradila, jaký dárek mu symbolicky nechala postavit na Hrádečku. Předávání cen nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 se muselo kvůli koronaviru přeložit na příští rok.
„Náš film je o člověku, který se rozhodl bojovat proti bezpráví, šel pro své přesvědčení do vězení a málem tam za svoji pravdu umřel. O člověku, který si svoje jedno zaváhání vyčítal natolik, že už dál naslouchal pouze hlasu svého svědomí, a to z něj udělalo světovou ikonu,“ sdělil režisér Slávek Horák.
„Se všemi lidskými nedokonalostmi a občas absurdními rozpory, které si, myslím, sám uvědomoval, jak o tom svědčí jeho tvorba. To je pro mě Havel, o tom je náš film a mnoho českých a světových osobností ten film taky takhle vnímá,“ pokračoval.
Opačný názor ale mají přátelé a blízcí Václava Havla. „My, kteří jsme Václava Havla znali, byli jeho přáteli nebo pracovali v jeho blízkosti, jsme šokováni, jaký obraz o prvním polistopadovém prezidentovi a dlouholetém hybateli bývalé opozice ten film předkládá,“ uvedli signatáři dopisu.
„Jako přešlapujícího slabocha, který se neuměl nikdy rozhodnout, kterého musel vždy někdo údajně postrčit, jako okrajovou, historicky náhodnou váhavou figurku,“ doplnili.
Film podle nich vytváří jakousi zkarikovanou, nepravdivou podobu Václava Havla i celého tehdejšího disidentského prostředí, a přispívá tak k demontáži významného symbolu moderní české identity. „Symbolu rovné, neohnuté páteře ve věcech veřejné a politické angažovanosti, který Václav Havel ztělesňuje v novodobých českých dějinách a který je pro české skupinové povědomí tak potřebný. Havel jej navíc ztělesňuje nejen doma, ale stále i ve světě,“ stojí v dopise.
Kraje jsou opevněné gubernie místních politiků, říká bývalý premiér Pithart
Kraje v České republice existují už dvacet let. Současný prezident Miloš Zeman, který u jejich vzniku stál, opakovaně říká, že jejich zřízení je jedna z jeho největších politických chyb. Skutečně nemá existence krajů smysl? A proč jich máme právě čtrnáct? O tom hovořil host pořadu K věci Marie Bastlové první český polistopadový premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart.
Jeho signatáři připomínají, že Havel byl při vší své váhavosti a slušnosti „silák, který měnil dějiny“, měl výrazný organizační talent a velké charisma, stál v epicentru většiny aktivit bývalé opozice a dovedl propojovat nejrůznější lidi a skupiny.
„Byl mistr slova, jako málokdo dovedl popsat marasmus 70. a 80. let i formulovat požadavky opozice a zároveň měl odvahu zaplatit za to roky opakovaného věznění a policejního pronásledování,“ dodávají. Film podle nich dělá z Havla karikaturu, a demontuje tak jeden z pozitivních prvků, na něž se odvolává moderní národní identita.
