Petr Pithart

Prezident Edvard Beneš nesl politickou zodpovědnost za nástup komunistického režimu v Československu. To je hlavní poselství pamětní desky, kterou nyní skupina politiků, právníků, historiků či publicistů žádá umístit k Benešově soše na Loretánském náměstí v Praze. Jejich návrh vyvolal řadu polemik. Kritizuje ho třeba historik Jan B. Uhlíř, který CNN Prima NEWS poskytl rozhovor.

Nejnovější volební průzkumy ukazují, že by se KSČM opět dostala do Sněmovny. Jak je to 35 let po pádu rudé totality možné? Co to vypovídá o našem národu? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hledá vysvětlení Petr Pithart, který si v životě zkusil několik rolí: V letech 1959-68 byl členem KSČ, což podědil po tátovi, prvorepublikovém komunistovi a válečném koncentráčníkovi. Za normalizace se z něj stal pronásledovaný disident. A v roce 1989 patřil k hybatelům změn, které sám od začátku odmítá nazvat revolucí. „Spíš bych volil slovo převrat,“ tvrdí jeden z nejdůležitějších politiků polistopadové éry.

K symbolům přicházející svobody patřila před 35 lety i Shirley Temple-Blacková. Americká velvyslankyně byla dávno před diplomatickou kariérou dětskou hvězdou Hollywoodu, kterou – jak po letech přiznávají Havlovi lidé – bylo snadné podcenit. Nakonec se zařadila mezi historicky nejúspěšnější zástupce USA v Praze, v opojných časech velkých změn si ji zamilovali i sami Čechoslováci. Třeba proto, že jim dobře rozuměla: Osobně byla v srpnu 1968 přítomna okupaci země.

Skupina českých osobností včetně kněze Tomáše Halíka či expremiéra Petra Pitharta apeluje na předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, aby byla připravena přerušit vztahy se slovenskou Národní radou. Důvodem má být odvolání opozičního předáka a lídra hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky z postu místopředsedy slovenského parlamentu. K hlasování má dojít ve čtvrtek a koalice vedená premiérem Robertem Ficem jej zdůvodňuje kulturními dotacemi pro Šimečkovy blízké. Opoziční lídr osočení odmítá a vnímá jej jako pomstu za svoji práci.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) vyznamenal mnoho skutečně výjimečných osobností, jak z historie, tak ze současnosti, které jsou inspirací pro celou společnost. V proslovu k výročí založení Československa neopomenul nic zásadního. Přinesl povzbuzení, ale zároveň nekonejšil, napsala předsedkyně dolní komory. Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury byl ale projev příliš dlouhý. Jak reagují další osobnosti české politické scény?

Prezident Petr Pavel má za sebou první předávání státních vyznamenání. To nakonec udělil celkem 62 lidem. Ocenění získali politici a ústavní činitelé, váleční hrdinové, vědci, herci a umělci, ale také zástupci sportu. Mezi vyznamenanými jsou mimo jiné ti, kteří například v minulosti odmítli ocenění od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Podívejte se na celý seznam letošních vyznamenaných.

Zahraniční i vnitřní politiku bude prezident Petr Pavel pravidelně konzultovat s týmem externích poradců, mezi kterými se objeví například někdejší premiér Petr Pithart, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg nebo někdejší velvyslanec Michael Žantovský. Koordinace se ujme bývalý diplomat Petr Kolář. Hlava státu to ve středu řekla v Českém rozhlase Radiožurnál.

Během letošních oslav 28. října bude státní vyznamenání udělovat již nově zvolený prezident Petr Pavel, který v březnu na Hradě vystřídá Miloše Zemana. Někteří politici očekávají, že v případě státních vyznamenání se postoj i preference nové hlavy státu výrazně změní. Starostové již prostřednictvím poslankyně Barbory Urbanové navrhli několik konkrétních jmen. Nechybí mezi nimi Jiří Brady, Věslav Michalik či Karel Kovář (lépe známý jako Kovy).

Ti, co kandidují na prezidenta, jsou všechno rychlokvašky. Uvedl to hudebník, textař, malíř, spisovatel a bývalý politik František Ringo Čech. Pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že prezidentských voleb se letos nezúčastní.

Do prvního kola prezidentských voleb zbývají necelé dva týdny a většina politiků si zatím nechává pro sebe, koho bude volit. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek už má ovšem jasno. Nakonec v klání o Pražský hrad podpoří bývalou rektorku a ekonomku Danuši Nerudovou, ačkoliv dříve uvedl, že by volil senátora Pavla Fischera. O něm řekl, že by byl sice vynikající prezident, ale na druhé kolo voleb nemá šanci.

Premiérové ocenění za výjimečný příspěvek k posílení středoevropských tradic a hodnot získal na červnové konferenci o střední Evropě spolku Patrimonium Sancti Adalberti slovenský matematik a bývalý ministr vnitra Vladimír Palko.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka bude na víkendovém sjezdu v Ostravě obhajovat post šéfa KDU-ČSL. Zatím nemá protikandidáta. Křeslo prvního místopředsedy chce obhájit senátorka Šárka Jelínková. O tento post ale usiluje i poslanec Jan Bartošek. Na řadové místopředsedy má nominace pět lidí. Lidovci si zvolí nové vedení po více než dvou letech.