Petr Pithart

Skupina českých osobností včetně kněze Tomáše Halíka či expremiéra Petra Pitharta apeluje na předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, aby byla připravena přerušit vztahy se slovenskou Národní radou. Důvodem má být odvolání opozičního předáka a lídra hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečky z postu místopředsedy slovenského parlamentu. K hlasování má dojít ve čtvrtek a koalice vedená premiérem Robertem Ficem jej zdůvodňuje kulturními dotacemi pro Šimečkovy blízké. Opoziční lídr osočení odmítá a vnímá jej jako pomstu za svoji práci.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) vyznamenal mnoho skutečně výjimečných osobností, jak z historie, tak ze současnosti, které jsou inspirací pro celou společnost. V proslovu k výročí založení Československa neopomenul nic zásadního. Přinesl povzbuzení, ale zároveň nekonejšil, napsala předsedkyně dolní komory. Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury byl ale projev příliš dlouhý. Jak reagují další osobnosti české politické scény?

Prezident Petr Pavel má za sebou první předávání státních vyznamenání. To nakonec udělil celkem 62 lidem. Ocenění získali politici a ústavní činitelé, váleční hrdinové, vědci, herci a umělci, ale také zástupci sportu. Mezi vyznamenanými jsou mimo jiné ti, kteří například v minulosti odmítli ocenění od Pavlova předchůdce Miloše Zemana. Podívejte se na celý seznam letošních vyznamenaných.

Zahraniční i vnitřní politiku bude prezident Petr Pavel pravidelně konzultovat s týmem externích poradců, mezi kterými se objeví například někdejší premiér Petr Pithart, exministr zahraničí Karel Schwarzenberg nebo někdejší velvyslanec Michael Žantovský. Koordinace se ujme bývalý diplomat Petr Kolář. Hlava státu to ve středu řekla v Českém rozhlase Radiožurnál.

Během letošních oslav 28. října bude státní vyznamenání udělovat již nově zvolený prezident Petr Pavel, který v březnu na Hradě vystřídá Miloše Zemana. Někteří politici očekávají, že v případě státních vyznamenání se postoj i preference nové hlavy státu výrazně změní. Starostové již prostřednictvím poslankyně Barbory Urbanové navrhli několik konkrétních jmen. Nechybí mezi nimi Jiří Brady, Věslav Michalik či Karel Kovář (lépe známý jako Kovy).

Ti, co kandidují na prezidenta, jsou všechno rychlokvašky. Uvedl to hudebník, textař, malíř, spisovatel a bývalý politik František Ringo Čech. Pro CNN Prima NEWS zdůraznil, že prezidentských voleb se letos nezúčastní.

Do prvního kola prezidentských voleb zbývají necelé dva týdny a většina politiků si zatím nechává pro sebe, koho bude volit. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek už má ovšem jasno. Nakonec v klání o Pražský hrad podpoří bývalou rektorku a ekonomku Danuši Nerudovou, ačkoliv dříve uvedl, že by volil senátora Pavla Fischera. O něm řekl, že by byl sice vynikající prezident, ale na druhé kolo voleb nemá šanci.

Premiérové ocenění za výjimečný příspěvek k posílení středoevropských tradic a hodnot získal na červnové konferenci o střední Evropě spolku Patrimonium Sancti Adalberti slovenský matematik a bývalý ministr vnitra Vladimír Palko.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka bude na víkendovém sjezdu v Ostravě obhajovat post šéfa KDU-ČSL. Zatím nemá protikandidáta. Křeslo prvního místopředsedy chce obhájit senátorka Šárka Jelínková. O tento post ale usiluje i poslanec Jan Bartošek. Na řadové místopředsedy má nominace pět lidí. Lidovci si zvolí nové vedení po více než dvou letech.

Kvůli dlouhodobé náklonnosti k Rusku vyzývají někteří politici či diplomaté prezidenta Miloše Zemana k abdikaci. Podle politologa Petra Druláka se však jedná o aktivisty, kteří žijí ve světě, který s tím naším nemá nic společného. „Tyto hlasy nechápou podstatu mezinárodní politiky. To, že jsme na Rusku do určité míry závislí, vede racionální politiky ke snaze dohodnout se. Příkladem je Zeman i Klaus,“ podotkl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu ve společném prohlášení osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo Zemanova protikandidáta z minulé volby hlavy státu Michala Horáčka. Neexistuje podle nich způsob, jak by mohl svou vinu odčinit. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ponechal výzvu bez komentáře.

Podepsání Charty 77 mělo pro řadu lidí nedozírné následky. I přesto, že tzv. chartisté s represemi, které ze strany státu později nastaly, nepočítali, svého činu nelitují. „Dostal jsem tehdy okamžitou výpověď,“ řekl historik a politik Petr Pithart. Spolu s ním na vznik občanské iniciativy na nedávné besedě pořádané Knihovnou Václava Havla a Muzea paměti XX. století. zavzpomínali někdejší vydavatel časopisu Vokno František „Čuňas“ Stárek a evangelický duchovní a jeden z mluvčích Miloš Rejchrt.