Předvánoční Plzní chodí ponocný. S sebou nosí halapartnu, roh a brašnu. Původně vše začalo jako sázka, dnes už si ale adventní trhy bez této postavy dokáže představit jen málokdo z místních. Tradici Zdeněk Zajíček drží už deset let.
Halapartna, brašna a samozřejmě také roh, na který troubí. Současná podoba plzeňského ponocného se od té historické příliš neliší. Nutno říct, že povolání ponocných, kteří pracovali na plný úvazek, zaniklo na začátku 20. století. Jejich úkolem bylo hlídat obci a vyvolat poplach troubením – třeba když začalo hořet, nebo pokud narazili na lupiče. Musel tedy mít i pro strach uděláno. „Jedna plzeňská pověst praví, že tady směl troubit jen do tří stran. Kdyby troubil na tu čtvrtou, dostane od ducha, který se tady pohybuje, že by se snad ani nevzpamatoval,“ žertuje před kamerou pořadu Prima Česko Zdeněk Zajíček.
ČTĚTE TAKÉ: Jedni je nesnesou, druzí jim propadli. Tradice krampus čertů sílí už i v Česku
Zdeněk Zajíček jako plzeňský ponocný Zdroj: archiv CNN Prima News
Postavte mi hlásnou věž a budu ponocný, řekl Zdeněk Zajíček. A stalo se. Zdroj: archiv CNN Prima News
Tradice vznikla díky sázce. Její představitel už se s ní dokonale zžil a má ji rád. Zdroj: archiv CNN Prima News
S ponocným se návštěvníci vánočních trhů rádi fotí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Zdeněk Zajíček jako plzeňský ponocný Zdroj: archiv CNN Prima News
Postavte mi hlásnou věž a budu ponocný, řekl Zdeněk Zajíček. A stalo se. Zdroj: archiv CNN Prima News
Tradice vznikla díky sázce. Její představitel už se s ní dokonale zžil a má ji rád. Zdroj: archiv CNN Prima News
S ponocným se návštěvníci vánočních trhů rádi fotí. Zdroj: archiv CNN Prima News
Ponocným díky sázce
Ponocný byl vlastně takový zaměstnanec, kterému radnice nebo obec přispívala na oblečení, jídlo a ubytování. To úkolem Zdeňka Zajíčka je hlavně potěšit lidi, což se mu daří skvěle. „Před deseti lety se mě zeptali, zdali bych nechtěl dělat ponocného na trzích. A já jsem se jen tak zasmál s tím, že když mi postaví zvoničku, abych nemusel nahoru na věž, tak že jim tady zatroubím. A tak to začalo, protože oni svůj slib dodrželi,“ vzpomíná na samé začátky nové vánoční tradice v Plzni představitel ponocného.
Za toho se Zdeněk Zajíček letos převléká už desátým rokem. V minulosti ho neodradila ani covidová pandemie. „Přestože trhy byly zavřené, chodil jsem troubit alespoň na adventní neděli, aby tradice neskončila.“
Turisté i místní se s ním rádi fotí nebo zastaví na kus řeči. „Úplně nádherný proslov, nádherná Plzeň, úplně úžasné,“ kvituje zdejší atmosféru jedna z návštěvnic náměstí.
Ponocným i básníkem současně
Hlášení si plzeňský ponocný vymýšlí sám. Každý den ho obměňuje a je dokonce zrýmované. To znamená, že ponocný musí mít tak trochu i básnické střevo. „Doba není příliš veselá, tak jsem se rozhodl, že budu o Vánocích lidem říkat jen zprávy veselé a pozitivní a je zakázáno se o politice na náměstí bavit,“ zdůrazňuje Zdeněk Zajíček a vzápětí už se zase pilně věnuje svému řemeslu, když vyvolává do všech stran: „Ochutnejte trdla – u paní, co je trhlá!“
Jeho přítomnost si užívají nejen návštěvníci trhů, ale i sami zdejší prodejci. „Je to ten nejlepší ponocný široko daleko po všech zemích českých,“ říká jeden z nich s úsměvem.
Ponocného mohou lidé potkat na plzeňském náměstí Republiky každý den mezi 17. a 18. hodinou až do 23. prosince.
