Jedni je nesnesou, druzí jim propadli. Tradice krampus čertů sílí už i v Česku

V někom budí krampusáci respekt, v jiném vyvolávají strach a další je obdivuje jako nádherná díla. A ačkoli nejsme příznivci hororových situací, je pravda, že vytvořit takovou krampusáckou masku se musí umět. A řezbář Roman Strouhal to rozhodně umí. Strašidelné masky ho uchvátily v Rakousku před dvanácti lety. „Byla to láska na první pohled a už při odjezdu jsem přemýšlel, jak něco tak pěkného dostat do Čech. Nikdy jsem nedržel dláto, tak jsem si zaplatil řezbářský kurz. Na základě toho jsem vytvořil prvních pět masek a založil skupinu,“ vzpomíná na začátky své krampusové vášně.

Díky svému nadšení a zručnosti Roman Strouhal vyrobil už zhruba 80 masek. Je to prý velmi pracné, ale stále ho to baví. V pořadu Prima Česko ho diváci mohli vidět přímo při práci.

Kromě řezbáře musí být i krejčím

Kromě masky umí řezbář také ušít pro krampusáka kostým. Čekací doba při objednání například z Rakouska, kde je tradice mimořádně oblíbená, je několik měsíců. A kdo se chce stát krampus čertem nebo třeba i čarodějnicí, musí si na to našetřit. „Je to docela nákladné. Takový kostým může vyjít něco kolem 60 tisíc, ale i víc…“

Unikátní muzeum vidlí na Krnovsku: Kromě zážitku můžete získat i titul Vidláka

Prima Česko

Až se vám nebude chtít na hrady a zámky a budete mít dost noblesy a vznešenosti, zajeďte si do Muzea vidlí. Nejenže se tam „vrátíte zpátky na zem“ a o nástroji, kterým se obvykle kydá hnůj, se toho hodně dozvíte, ale navíc se můžete stát vidlákem.

Během natáčení reportáže pro Prima Česko si jednu z posledních masek, které řezbář Roman Strouhal vyráběl, přišel vyzkoušet i její budoucí majitel, Martin Svoboda. I on se do krampusu, původně alpského strašidla, zamiloval v Rakousku, kde jejich průvod viděl poprvé. „Bylo to něco úžasného. Od té doby jsem chtěl být krampusák. Jsem strašně rád, že to vyrobil. Udělal nádhernou věc, dneska jsem tady na zkoušce a myslím, že bude o zábavu postaráno.“

Krampus – buď je milujete, nebo nesnášíte

Krampusová tradice pochází z už zmíněného Rakouska a Německa. Češi jsou zatím, co se mimořádně děsivých čertů týče, rozdělení na dva tábory. Zatímco jedni pohled na ně nesnesou, ti druzí jsou z nich nadšení a tvorbu masek povýšili na umění.

Celoroční snažení pak vyvrcholí krampusovým průvodem. Jeden už byl letos k vidění třeba v Dětenicích. Nejmenší a zároveň nejmladší krampus čert v průvodu byl teprve tříletý Ráďa, který má zjevně pro strach uděláno. „Tohle je jeho první velká akce, ještě na žádné jiné nebyl. A líbí se mu to,“ prozrazuje chlapcův otec Vlastimil Kovárnický.

V Česku aktuálně funguje asi 20 krampusových skupin, které pomalu ale jistě zavádějí tradici alpského strašidla i u nás.