PŘEHLEDNĚ: V Polsku došlo k puči, bouří se opozice. O co ve sporu jde a jak to může skončit?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Polsko v krizi: soudkyně suspendovala vedení tribunálu.
Prezident Nawrocki kvůli napětí přerušil cestu do Afriky.
Tusk hájí kroky vlády jako nezbytnou obnovu právního státu.
Má soudkyně pravomoc k takovému zásahu do vedení soudu?
Spor o obsazení polského Ústavního soudu přerostl v otevřený konflikt mezi vládou premiéra Donalda Tuska a opozicí. Poté, co soudkyně Anna Korwin-Piotrowská oznámila pozastavení výkonu funkcí předsedy tribunálu a jeho zástupce, se před budovou shromáždily stovky demonstrantů. Prezident Karol Nawrocki kvůli krizi zrušil cestu do Senegalu a vrátil se do Polska. Tusk naopak hájí postup své vlády jako nezbytný krok k obnovení právního státu. Podívejte se, jak celý spor v Polsku vznikl a co může následovat.
Spor vznikl původně už v roce 2015 při předávání moci mezi vládou Občanské platformy, kterou vedl tábor kolem Donalda Tuska, a stranou PiS. Odcházející parlament zvolil pět nových soudců Ústavního soudu. Ten však později rozhodl, že pouze tři z nich byli zvoleni v souladu se zákonem. Nová většina vedená stranou PiS následně vybrala vlastní kandidáty, a to i na tři místa, která už byla řádně obsazena. Tehdejší prezident Andrzej Duda zároveň odmítl přijmout přísahu od tří soudců zvolených předchozím parlamentem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin má chorobný strach ze smrti, tvrdí Pavel. Nevyloučil návrat k nákupu ruského plynu
Polský Ústavní soud posuzuje, zda jsou zákony v souladu s ústavou. Může tak zabránit tomu, aby některé zákony začaly platit. Proto je důležité, aby byl nezávislý a aby bylo jasné, kdo v něm zasedá, píše Al Jazeera.
Během osmi let u moci prosadila strana PiS rozsáhlé změny v justici, čímž podle kritiků posílila politický vliv na soudy. „Byla to mocenská hra s cílem kontrolovat, kdo zastává funkci soudce, v jakých pozicích a jak funguje soudní systém v Polsku. Bývalá vláda strany PiS chtěla soudní systém a tribunál, které by jí umožnily schvalovat zákony podporující její ideologický pohled. Chtěla také kontrolu nad Ústavním soudem, který by podpořil její nárok na suverenitu nad EU,“ řekl Wojciech Przybylski, šéfredaktor Visegrad Insight. Aleksandra Kustra-Rogatkaová, docentka na Univerzitě Mikuláše Koperníka v Toruni, uvedla, že poté, co se předsedkyní Ústavního soudu stala Julia Przyłębská, se krize právního státu zhoršila. „Kontroverzní zákony reformovaly soudní systém a soud byl vnímán jako orgán s razítkem a aktivní politický hráč podporující neliberální politiku,“ uvedla.
Evropský soud pro lidská práva už v roce 2021 rozhodl, že účast nesprávně jmenovaného soudce v řízení porušila právo stěžovatele na projednání případu zákonně ustanoveným soudem. V prosinci 2025 pak Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že polský Ústavní soud nesplňuje požadavky na nezávislý soud. Upozornil také, že jeho rozhodnutí zpochybňující přednost práva EU porušují závazky Polska jako členského státu.
Donald Tusk se v prosinci 2023 vrátil do čela polské vlády se slibem, že obnoví nezávislost justice. Jeho vláda současné složení Ústavního soudu nepovažuje za legitimní a odmítá se řídit některými jeho rozhodnutími. Kustra-Rogatkaová dodala, že mnoho příznivců vládního středu je zklamáno tím, jak pomalu se od roku 2023 daří obnovovat právní stát.
Co vyvolalo nejnovější konfrontaci?
Soudkyně Anna Korwin-Piotrowská v pátek oznámila, že předsedovi soudu Bogdanu Święczkowskému a jeho zástupci Bartłomieji Sochańskému na měsíc pozastavuje výkon jejich funkcí. Sama zároveň převzala vedení Ústavního soudu. Její rozhodnutí ale vyvolalo otázky, zda má pravomoc tak učinit.
V pátek zveřejnil oficiální profil polského Ústavního soudu na síti X prohlášení Bogdana Święczkowského. Ten označil postup státního zastupitelství a soudců zvolených parlamentem za „státní převrat“. Tvrdil také, že web soudu někdo nezákonně převzal, že on sám zůstává jeho předsedou a Bartłomiej Sochański místopředsedou. Annu Korwin-Piotrowskou naopak označil za osobu, která není soudkyní Ústavního soudu. Všechny, kdo se na těchto krocích podílejí, obvinil ze spáchání trestného činu. Podobně se vyjádřil i předseda strany PiS Jarosław Kaczyński, píše polský web Polityka. „Polsko se ode dneška mění v policejní stát. Dalším krokem může být autoritářský a později i totalitní režim,“ uvedl.
Ministr spravedlnosti a generální prokurátor Waldemar Żurek ale podnikl další kroky, které by mohly vést k trestnímu stíhání suspendovaného předsedy Ústavního soudu Święczkowského a jeho zástupce Sochańského. Kritici z řad krajní pravice tvrdí, že jde o politicky motivovaný postup, jehož cílem je na oba soudce vyvíjet tlak.
V pátek se proto před budovou Ústavního soudu shromáždili příznivci PiS, včetně předních představitelů strany, a protestovali proti pozastavení výkonu funkcí předsedy soudu a jeho zástupce. Policie uvedla, že byla na místo vyslána poté, co od Korwin-Piotrowské dostala informace o hrozbách pro soudce a zaměstnance a o rizicích pro veřejný pořádek. Na sociální síti X upozornila, že zasahuje pouze před budovou.
Nawrocki byl v té době na cestě do Senegalu. Rozhodl se ale návštěvu zrušit a vrátil se do Polska. „V takovém okamžiku musí být prezident v Polsku. Přerušuji let do Senegalu. Vracím se,“ napsal na síti X. Ještě během noci dorazil k Ústavnímu soudu a v sobotu ráno svolal mimořádné jednání se zástupci parlamentu. Události označil za násilné převzetí ústavní instituce. „V souvislosti s ohrožením vnitřní bezpečnosti Polska svolávám mimořádné konzultace se zástupci parlamentních stran. Cílem je stabilizovat politickou situaci a obnovit ústavní pořádek,“ dodal ve svém prohlášení Nawrocki.
Tusk naopak hájil postup své vlády. Podle něj obnova právního státu po vládě PiS vyžaduje i obtížná rozhodnutí. „Obnova právního státu je naší povinností. Po letech bezpráví za vlády PiS jde o náročný, někdy bolestivý proces, který vyžaduje rozhodné kroky. Jiná cesta není,“ napsal na síti X.
Co by se mohlo stát dál?
V souvislosti s krizí se objevují dvě zásadní otázky: kdo je oprávněn zasedat v tribunálu a zda jsou opatření použitá ke změně jeho vedení zákonná.
Marcin Matczak, prominentní polský právník, uvedl pro web Al Jazeera, že krajně pravicová opozice brání svou „zbývající institucionální baštu“, zatímco středová vláda chce „obnovit rovnováhu v Ústavním soudu“. Vzhledem k parlamentním volbám, které se mají konat příští rok, Matczak uvedl, že Tusk by mohl zaujmout tvrdší postoj k mobilizaci příznivců frustrovaných pomalým tempem reforem. „To je ale riskantní strategie. Může to posílit jeho politickou základnu a zároveň odradit umírněnější voliče,“ podotkl.
Další střet může nastat už 3. listopadu, kdy se mají sejít soudci Ústavního soudu. Podle Matczaka může situaci ještě vyhrotit případná snaha zbavit některé soudce imunity. Spor by se mohl týkat také toho, zda je shromáždění správně svolané a zda se ho účastní dostatek soudců, aby se mohlo platně rozhodovat.
Matczak také varoval, že tato situace by mohla vytvořit precedent pro budoucí vlády. „Budoucí vláda by se mohla na tyto události odvolávat, aby argumentovala, že vyslání policie k Ústavnímu soudu je přijatelným způsobem řešení právního sporu. Ať už jsou okamžité politické zisky jakékoli, dlouhodobé institucionální důsledky by mohly být hluboce škodlivé,“ upozornil.
Jak reagovali čeští a zahraniční politici?
„Nechci, abychom v tomhle ohledu dopadli jako Polsko. Začalo to zpochybňováním nezávislosti soudů a soudců, teď to vrcholí fyzickými střety. Spor kolem polského ústavního soudu je varováním pro všechny politiky u nás, kteří justici politizují a její kroky hodnotí podle toho, jak se jim to zrovna hodí,“ napsal na síti X Vít Rakušan (STAN).
„V dnešním Polsku můžeme vidět, co se stane s institucemi a především s justicí, když se politicky zneužijí a stane se z nich politická kořist. PiS před 11 lety podřídilo Ústavní soud své moci. Snahu o nápravu této dlouhodobé krize provází hluboký konflikt o legitimitu soudců, policejní zásah a protesty. Obnovit nezávislost justice je nezbytné. Také prostředky nápravy ale musí obstát před právem. Jinak se jen upevní představa, že každá nová většina má nárok na vlastní soud,“ napsal na síti X Karel Dvořák (STAN).
„Polský boj o ústavní soud ukazuje, v jak důležitý politický nástroj – zbraň – se tato původně soudní instituce může proměnit, pokud na ni politici (nejen, ale hlavně oni) přenesou to, co jí nepřísluší – roli arbitra politických a společenských střetů. K čemu bude volený parlament, když jeho členové se postupně vzdají své moci a rozhodování ve prospěch soudů, hlavy státu, policie nebo mimoparlamentních zájmových skupin? Kromě samotných poslanců a senátorů takovou ‚parlamentní demokracii bez parlamentu‘ nebude podporovat nikdo. A nejen v Polsku,“ uvedl bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
„Události, které se odehrávají u polského Ústavního tribunálu, jsou skutečně velmi vážné. Zdá se, že jsme svědky bezprecedentní konfrontace týkající se způsobu, jakým vláda využívá státní moc, a nezávislosti i autority jedné z ústavních institucí. Obě strany předkládají zcela odlišné verze toho, co se stalo a proč. Ať už fakta nakonec prokáží cokoli, tisíce lidí shromážděných před budovou tribunálu činí již tak nebezpečnou situaci ještě výbušnější. To poslední, co Polsko potřebuje, je konfrontace, která by přerostla v něco mnohem horšího,“ uvedl americký velvyslanec Tom Rose.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hořící dýmovnice v parlamentu a lahve na hlavu premiéra. Albánská opozice stupňuje protesty
vaclav.cerny@iprima.cz
