Přímá volba prezidenta byla podle Valeše chyba. Nastínil, kdo by Pavla mohl porazit
Prezidenta Petra Pavla by ve volbách nové hlavy státu, které proběhnou za dva roky, mohla porazit osobnost, která je už nyní veřejně známá. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl politolog Lukáš Valeš. Podle komentátora Viliama Bucherta by to mohl být někdo, kdo se názorově vymezuje vůči Pavlovi. Valeš také zavedení přímé volby prezidenta v České republice označil za chybu.
Pavlovým vyzyvatelem by měl být podle Valeše někdo, koho veřejnost zná. Politolog připomněl, že současná hlava státu republiku objížděla už dva roky před volbami. „Ten kandidát by měl být známý, ať už by to byl významný akademik, herec nebo soudce,“ vyjmenoval Valeš.
ČTĚTE TAKÉ: Zelenskyj může jít po válce před soud, míní ukrajinista. Dělá chyby, je to ale velký muž
Buchert předtím uvedl, že by podle jeho názoru Pavlovu soupeři prospělo jasné politické vymezení. „Když se ucházel o tu funkci Petr Pavel, musel vypadat a chovat se jako ‚Antizeman‘, takže si myslím, že pokud chce někdo uspět proti Pavlovi, musel by to být zase ‚Antipavel‘,“ vysvětlil komentátor.
Valeš názor o nutnosti politické vyhraněnosti potenciálního Pavlova soupeře nesdílí. „Politicky vyhraněný? Ano i ne, protože lidé nemají úplně rádi politiky a politiku. Z toho mimochodem také hodně čerpal Petr Pavel. Kandidoval jako nepolitický kandidát,“ řekl politolog a dal Buchertovi za pravdu, že v době svého zvolení Pavel skutečně působil jako protipól k tehdejší hlavě státu Miloši Zemanovi.
Návrat k nepřímé volbě?
Způsob, kterým se v České republice od roku 2013 volí prezident, nicméně podle Valeše není správný. „Problém přímé volby je v tom, že prezident získává výrazně větší sílu v politickém jednání, protože má přímý mandát odvozený od voličů, ale bez toho, aby se mu rozšířily kompetence. Je takovým tygrem v kleci,“ popsal prezidentovu situaci v Česku politolog.
Podle Bucherta aktuální nastavení může v prezidentech vyvolávat pocit, že poté, co dostanou několik milionů hlasů, mohou ovlivňovat tuzemskou politickou scénu. „Jenže to Ústava neumožňuje, nemáme prezidentský systém,“ připomněl komentátor. Návrat k nepřímé volbě by byl podle něj v pořádku.
Zavedení přímé volby bylo výsledkem dlouholetých politických debat a snahy zvýšit legitimitu hlavy státu. Volbu prezidenta na společné schůzi obou parlamentních komor totiž dlouhodobě provázely obstrukce, intriky a zákulisní dohody. Parlament přijal příslušný ústavní zákon začátkem roku 2012 za vlády Petra Nečase (ODS), pro byla ale nejen vládní koalice ODS, TOP 09, VV, ale také například opoziční ČSSD. Zákon podepsal tehdejší prezident Václav Klaus.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babiš propustí stovky lidí z Úřadu vlády. Není tam ani kde sedět, říká. Okamura škrtá delegace
