Případů žloutenky v Česku rapidně přibývá. Lékaři popsali zásadní důvod, souvisí s jídlem
Výběr redakce
Počty lidí s hepatitidou, hovorově žloutenkou, typu E jsou oproti předchozímu roku v Česku dvojnásobné. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C. Odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) o tom ve středu informovali na tiskové konferenci v Praze. Žloutenka je virová zánětlivá infekce jater.
V letech 2021 a 2022 bylo Státním zdravotním ústavem každoročně hlášeno asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V posledních letech ale případů infikovaných narůstá i v Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: Turisty v Řecku trápí nová mutace covidu: Za týden skončilo v nemocnicích skoro 700 lidí
Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standard, pít jen balenou vodu,“ uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem, například pro ty, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka tento typ žloutenky nepředstavuje velké riziko.
Navazuje na téma
Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, to znamená, že ji člověk má více než půl roku a nepodařilo se mu ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.
V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každému pacientovi musí být před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E, ale i dalších.
V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý rok se nákaza prokázala u 1 300 lidí, což je dosud nejvíce. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, znamená to, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ řekl lékař Jan Šperl. Hepatitida C se přenáší krví, například při nitrožilní aplikaci drog, nechráněném pohlavním styku či neodborně provedeném amatérském tetování.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nejhorší dny mého života, popisuje boj s encefalitidou Martin. Podcenil prevenci, teď lituje
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
