Počty nakažených žloutenkou stoupají
Počty lidí s hepatitidou, hovorově žloutenkou, typu E jsou oproti předchozímu roku v Česku dvojnásobné. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C. Odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) o tom ve středu informovali na tiskové konferenci v Praze. Žloutenka je virová zánětlivá infekce jater.
V letech 2021 a 2022 bylo Státním zdravotním ústavem každoročně hlášeno asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích s nízkým hygienickým standardem, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V posledních letech ale případů infikovaných narůstá i v Evropě.
ČTĚTE TAKÉ: Turisty v Řecku trápí nová mutace covidu: Za týden skončilo v nemocnicích skoro 700 lidí
Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standard, pít jen balenou vodu,“ uvedla lékařka Soňa Fraňková. Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem, například pro ty, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka tento typ žloutenky nepředstavuje velké riziko.
Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, to znamená, že ji člověk má více než půl roku a nepodařilo se mu ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.
V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každému pacientovi musí být před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E, ale i dalších.
V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý rok se nákaza prokázala u 1 300 lidí, což je dosud nejvíce. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, znamená to, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ řekl lékař Jan Šperl. Hepatitida C se přenáší krví, například při nitrožilní aplikaci drog, nechráněném pohlavním styku či neodborně provedeném amatérském tetování.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nejhorší dny mého života, popisuje boj s encefalitidou Martin. Podcenil prevenci, teď lituje
