S příchodem podzimu a nástupem zimy se do popředí derou nemoci a otázka: Jak posílit svou imunitu? V případě rodičů je tato oblast vzhledem k běžné a časté nemocnosti dětí mnohem citlivějším tématem. Jenže právě v případě těch nejmenších mnohdy děláme nejzbytečnější chyby. V běžném životě by se rodiče mohli podle pediatra Richarda Rýznara vyvarovat hned pěti „neřestem“, které imunitu jejich ratolestí oslabují.
Česko se potýká s epidemií žloutenky. Podle pražského zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO) česká metropole zaspala, situaci prý měla řešit už před půl rokem. S tím nesouhlasila náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS). Na vině je podle ní ministerstvo zdravotnictví, které nezajistilo dostatek vakcín.
Máme tady opravdu významnou epidemii žloutenky, uvedl v pořadu Nový den epidemiolog Roman Prymula. Na následky této nemoci v Česku od začátku roku zemřelo už 28 lidí a bohužel se nadále nekontrolovaně šíří. Jedinou cestou, jak tomu předejít, je podle odborníka očkování, které má téměř stoprocentní účinnost.
Do Česka se vrací vakcína proti chřipce pro děti, která nevyžaduje použití jehly. Od začátku listopadu ji mají pediatři k dispozici pro děti od 2 let. Vakcína ve formě nosního spreje může pomoci zabránit šíření epidemie a snížit riziko těžkého průběhu onemocnění.
Žloutenku se stále nedaří zastavit. Od začátku roku se nakazily přes dva tisíce lidí, nejvíce od roku 1989. Nejhorší situace je podle hygieniků v Praze a Středočeském kraji. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje očkování. Mimořádné dodávky vakcín by měly do Česka dorazit zhruba do dvou týdnů. Letos už žloutence typu A v Česku podlehlo 28 lidí, z toho od začátku října sedm. Vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Loni přitom infekci podlehli dva lidé za celý rok.
Žloutence typu A podlehlo letos v Česku 28 lidí, z toho od začátku října sedm. ČTK to sdělil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Loni byli zemřelí dva za celý rok. Počty nemocných jsou proti loňsku zhruba čtyřnásobné, do 2. listopadu jich bylo 2 375. Na infekčních odděleních nemocnic skončilo 1 862 osob, dalších 136 v jiných zdravotnických zařízeních. Téměř 300 lidí nebylo hospitalizováno, někdy podle SZÚ i z kapacitních důvodů nemocnic.
Potíže s krkem bývají nepříjemné. Přetrvávající bolesti mohou být znamením velkých komplikací s páteří, infekcí nebo dokonce předzvěstí nádorového onemocnění. Lidé by se měli mít na pozoru i v případě zvětšeného krku a různých otoků, které mohou vést až k rakovině nebo mrtvici.
Koronavirová pandemie mnohé vzala, dokáže však přinést i revoluci na poli zdravotnictví? Podle výzkumníků je to možné, a to díky mRNA vakcínám proti onemocnění COVID-19. Nová studie publikovaná na konci října v odborném časopise Nature odhaluje, že tyto vakcíny zvyšují šanci na přežití u pacientů s rakovinou plic a kůže podstupujících imunoterapii. Silně a nespecificky by měly aktivovat imunitní systém a zlepšit tak výsledky léčby rakoviny. Nyní je však nutné provést další šetření a klinické studie.
V příštích pěti týdnech dorazí do Česka mimořádná dodávka 125 000 vakcín proti žloutence typu A pro děti i dospělé. Informoval o tom mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Loni se v tuzemsku nechalo očkovat 66 000 lidí za celý rok, letos kvůli epidemii téměř 150 000. Epidemiolog Roman Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS zdůraznil, že se nemoc masivně šíří, přičemž očkovaných je jen malé procento lidí.
Lupénka patří mezi nejčastější chronická kožní onemocnění. Z dat Světové zdravotnické organizace (WHO) vyplývá, že postihuje zhruba dvě až tři procenta populace, tedy více než 125 milionů lidí po celém světě. V tuzemsku s lupénkou žije zhruba 200 tisíc Čechů, tedy každý padesátý. Nemoc navíc nezasahuje jen imunitní systém a metabolismus, ale i psychiku pacientů. Ti se často potýkají s úzkostí či depresemi. Pomoci jim však mohou moderní technologie.
Ve spojitosti se zdravím a říjnem se nejčastěji mluví o prevenci rakoviny prsu – mnozí však zapomínají na fakt, že říjen je také měsícem duševního zdraví. Konec roku s sebou přináší chvíle, kdy se více lidí potýká s psychickými obtížemi, sezónní afektivní poruchou (SAD) či „klasickým“ podzimním splínem. Přesto se najdou tací, kteří nemocné nitro ignorují. Čemu věnovat pozornost a jak si díky „minutovým“ aktivitám můžete psychickou pohodu zlepšit? Vysvětlili odborníci.
Příchod podzimu je pro mnohé ženy signálem, aby do ulic opět vynesly oblíbené kozačky. Mnohdy je však překvapí, když jim v průběhu dne natečou nohy tak, že je boty tlačí či dokonce nejdou při odchodu z práce dopnout. V takovém případě se ze zipu stává určitý indikátor zdraví. Otékající nohy jsou totiž často signálem nedostatečného fungování žil.
Světlo z pouličních lamp, displeje mobilních telefonů, ale třeba i počítač vedle postele – málokdo může říct, že usíná za úplné tmy. Podle nové vědecké studie si ale lidé tímto počínáním zadělávají na problém. Ti, kteří jsou v noci dlouhodobě vystaveni umělému světlu, mají totiž podle zjištění výrazně vyšší riziko infarktu, srdečního selhání a mrtvice.
Novinky ze zdravotnictví, nové i chybějící léky a aktuální epidemie. Jak se zbavit rýmy, kdy jít k lékaři, co vědět o bylinkách, babské rady a účinné léky na různé nemoci. Články o běžných, vážných, civilizačních i smrtelných nemocech.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
