Nemoci

Nesnesitelná bolest hlavy, nevolnost nebo přecitlivělost na světlo i zvuky. To vše způsobuje migréna, která trápí miliony lidí po celém světě. Teď by se mnohým z nich mohlo ulevit. Nedávno schválený lék s látkou atogepant prý účinkuje okamžitě. A na předpis už je k dostání i ve specializovaných centrech v Česku.

V závěru roku 2024 vyplynuly z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nepříznivé statistiky: v Česku bylo nejvíce případů příušnic za sedm let a spalniček za posledních pět let. U záškrtu a černého kašle se jednalo o nejvíce případů za desítky let. Proti všem zmíněným nemocem, které mnozí považují za „zapomenuté“, je k dispozici – a je dokonce povinné – očkování. Nejen z uvedených dat SZÚ však vyplývá, že proočkovanost u dětí není dostatečná. Jak se zmiňované choroby projevují, jak vypadá vhodná prevence a v čem se nemoci odlišují?

Černým kašlem neboli pertusí se loni v Česku nakazilo 37 375 lidí, což je proti předchozímu roku skoro 80krát více. Vyplývá to z informací na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Nových případů od dubna postupně ubývá, protože už v populaci není tolik lidí, kteří by se ještě mohli nakazit. Týdně jich ale i v prosinci bylo přes 200, informoval v pondělí SZÚ v tiskové zprávě. Odborníci dávají do souvislosti s nákazou 12 úmrtí, což je podle dostupných dat nejvíce od roku 1958, kdy bylo očkování zahájeno.

Zaměřeno na sebe. I tak by se dala nazvat výzva, k níž skrze rady a tipy vybízejí lékaři a odborníci v roce 2025. Právě v novém roce by si podle nich měli lidé dát za cíl lépe se o sebe starat, být zdravější a zároveň šťastnější. V praktických i neotřelých osmi tipech – včetně jednoduchých triků – se zaměřují nejen na pravidelné prohlídky u lékaře či bezplatné screeningové programy, ale také na adekvátní pitný režim, správné sezení či technologický detox.

Diagnóza rakoviny je pouze první zkouškou na dlouhé cestě pacienta, která následuje. Samotná léčba přináší i vedlejší účinky, které jsou těžko viditelné, ale zásadně ovlivňují kvalitu života. Nejčastější je únava, nevolnost, ztráta vlasů i nechutenství. Jsou však další, o nichž se příliš nemluví. Zhruba 70 procent nemocných má zhoršenou citlivost a motoriku, objevují se i kognitivní poruchy nebo změny chuti. Jaké jsou projevy léčby rakoviny, o kterých byste měli vědět?

V těžkých chvílích požádali o pomoc veřejnost a jejich prosby byly vyslyšeny. Ať už zakladatelé sbírek na platformě Znesnáze21 mysleli na nemocné děti, strádající či důstojnou vzpomínku na zesnulé, lidé pomohli. Cílové částky se podařilo naplnit i díky čtenářům CNN Prima NEWS, kteří svou štědrostí dojali nejen neštěstím postižené rodiny, ale i samotnou organizaci. Připomeňte si příběhy a nelehké osudy těch, kterým i drobný finanční dar změnil život. Celkem se díky spolupráci podařilo vybrat 56 milionů korun.

Až do svých jedenácti let žila Míša z Vysočiny spokojený život. Když si však s rodinou vyslechla diagnózu – osteosarkom, tedy nádor kosti, v pravé noze – vše se začalo měnit. Po ukončení jedné léčby přišla další rána: leukémie. I tuto překážku v životě Míša překonala, v důsledku bakterie však posléze přišla o nohu. Přišly ale další rány osudu, mladé ženě v důsledku dlouhodobé léčby přestávalo pracovat srdce. Dárce se po půl roce našel, a tak mohla Míša opět žít život jako ostatní. Navzdory několika dalším komplikacím, které dosud řeší, hledí do budoucna. Jejím přáním je získat novou protézu. Proto přátelé založili na platformě Donio sbírku.

Botulotoxin je jedním z nejsilnějších jedů, které známe. Výjimečně se přitom může vyskytnout i u nás v kuchyni. Toxin, také známý jako klobásový jed, totiž vzniká při špatném zavařování potravin. Při jeho požití může dojít k závažným zdravotním problémům, které výjimečně vyústí i ve smrt. Experti z oboru toxikologie pro CNN Prima NEWS popsali mimo jiné i to, jak doma zavařovat správně.

Mnohdy svůj život riskují při záchraně ostatních. Jenže jsou i příběhy, kdy se pak sami zachránit nedokážou. Hasiči z celé republiky se teď skládají na pomoc bývalému kolegovi. Ten totiž náhle onemocněl nevyléčitelnou nemocí ALS.

Duševní zdraví dětí v České republice chřadne. Roste počet sebepoškozování a sebevražd. Téměř polovina deváťáků vykazuje středně těžké až těžké známky deprese nebo úzkosti. Na Linku bezpečí se přitom napoprvé dovolá pouze každé druhé dítě. Vláda chystá program ke snížení násilí na dětech. Má předejít násilným projevům a zároveň posilovat bezpečnost. Má vzniknout i komise pro přezkum náhlých úmrtí dětí.

Vědkyně Lenka Bešše z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity působila devět let ve Švýcarsku. Před necelým rokem se vrátila do Česka a v Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) vede výzkumnou skupinu Imunoterapie nádorů. Jaké strategie používají nádorové buňky, aby je imunitní systém neodhalil? Co konkrétně její práce obnáší a jak lze nalézt „Achillovu patu“ nádorových buněk? Nejen o tom Bešše promluvila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.