Nemoci

Že trpí chronickým onemocněním ledvin, lidé mnohdy dlouhá léta netuší – zpočátku je nic nebolí. Takový byl i případ pana Zdeňka z Kladna, kterého na selhávající orgány upozornila až silná bolest hlavy a zvracení. Od lékařů si nakonec vyslechl, že jeho ledviny pracují už jen zhruba na 25 procent. V případě pana Jana se na problém přišlo včas. Zdravotní problémy jeho maminky, která nakonec musela podstoupit transplantaci ledviny, odhalily vážné dědičné onemocnění, kterým trpí on i jeho sestra. Dnes mu pomáhá vhodná terapie.

Dnes devítiletý Lukášek se narodil jako zdravé miminko, alespoň to si jeho rodiče mysleli. Ve dvou měsících se u něj však začaly projevovat těžké epileptické záchvaty, načež vyšetření odhalilo, že pravá polovina mozku je „zcela zničená“. „Jako kdyby tam nic nebylo,“ vzpomínala maminka Lenka pro CNN Prima NEWS. Lékaři se proto rozhodli pro odpojení poškozené poloviny mozku a zavedení shuntu. Z chlapce měl být doživotní „ležák“, dnes však díky speciálním ortézám chodí. Jejich pořízení je však velmi nákladné, a tak maminka prosí o pomoc.

Jeden milion Čechů – přibližně tolik lidí se v tuzemsku potýká s chronickým onemocněním ledvin. Mnozí přitom o zdravotních problémech neví: poškozené ledviny zpočátku nebolí. Pokud se však neléčí, hrozí lidem celá řada komplikací – v krajním případě může dojít k selhání ledvin, následuje nutná transplantace nebo dialýza. Právě k čištění krve pomocí speciálního přístroje dochází v současné době zhruba u 6 500 Čechů a každý pacient na ní za rok stráví v součtu přibližně měsíc. Podle specialistů je tomu ale možné předejít. Odborníci na to upozorňují u příležitosti Světového dne ledvin, který připadá na 13. března.

Dvacet milionů korun – taková byla částka, která mohla malému Vilíkovi zajistit místo v průlomové genové terapii v Austrálii. Díky rychlosti a vstřícnosti dárců na platformě Znesnáze se to koncem července podařilo, respektive se dokonce vybralo o tři miliony více. A rodina nyní vyhlíží termín odletu. Proces je to sice komplikovaný, naděje rodiče malého bojovníka však neopouští. Popsali, co je v letošním roce čeká.

Glioblastom je nejčastější a nejagresivnější zhoubný nádor mozku, který má současně i velmi špatnou prognózu. Většina pacientů přežívá jen 12 až 15 měsíců od diagnózy. I to je jeden z důvodů, proč se výzkumem tohoto typu nádorů vědci intenzivně zabývají. S významným objevem, který otevírá dveře k novým možnostem léčby, nyní přišla vědecká skupina z NÚVR pracující v Laboratoři biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Studie byla publikována v mezinárodním prestižním časopisu.

S rostoucími teplotami se klíšťata opět začínají hlásit o slovo. Česká republika navíc patří mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě – a počet hlášených případů každým rokem roste. Podobný trend vyplývá i z hlášení týkajících se lymské boreliózy. Za první dva měsíce roku 2025 bylo již evidováno sedm případů encefalitidy a 328 případů boreliózy, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Experti proto apelují, aby lidé nepodceňovali prevenci a nechali se v případě encefalitidy očkovat. Na jaké příznaky se u obou nemocí zaměřit?

Naděje tisíců rodin a dětských onkologických pacientů na uzdravení je v ohrožení. Takové jsou důsledky nedávno navržených škrtů pro Národní instituty zdraví (NIH) v USA, které přišly od Trumpovy administrativy. Omezení finančních prostředků, které souvisí s granty, by agentuře snížilo podporu o zhruba čtyři miliardy dolarů. Lékaři a vědci před tímto krokem varují. Někteří dokonce hovoří o tom, že v důsledku škrtů „bude umírat více dětí“. Dopady by pocítil také šestiletý Cailen, který trpí vzácnou a agresivní formou rakoviny. Právě s jeho rodinou natočila redakce CNN reportáž.

Manželka Gena Hackmana, Betsy Arakawaová, zemřela na hantavirovou infekci, oznámily v pátek americké úřady. Toto vzácné onemocnění se přenáší kontaktem s infikovanými hlodavci nebo jejich exkrementy. Agentura AP přinesla přehled, co lékaři o této méně známé nemoci vědí. Před možným rizikem nákazy varují chovatele.

Monika celý svůj život zasvětila péči o druhé. Jako zdravotní sestra na resuscitačním oddělení v pražském IKEMu denně zachraňovala životy, dnes bojuje o ten svůj. Koncem roku 2024 jí byla diagnostikována rakovina prsu s metastázemi, nedávno navíc přišla o milovanou maminku, která rakovině v terminálním stadiu podlehla. Navzdory všem ranám osudu se Monika nevzdává, léčba je však náročná – fyzicky, psychicky i finančně. Na pomoc proto vznikla sbírka na platformě Znesnáze.

Jak potlačit úzkost? Zvědavost a kreativita mohou zastoupit roli určité „protilátky“. Ve své nové knize pojednávající o tomto emočním stavu socioložka Martha Becková uvádí, že mezi kreativitou a úzkostí existuje určitý „přepínací efekt“. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak s tímto stavem úspěšně bojovat i to, proč lidé k úzkostem sklouzávají.

Že pacient trpí pásovým oparem, lékaři z valné většiny odhalí až díky charakteristické vyrážce. Tomuto příznaku však předchází mučivá bolest. Pro pana Michala byla v 60 letech tak útrapná, že v jedné chvíli zvažoval amputaci postižené nohy. Může dojít i k ovlivnění psychiky. To je případ herečky Denisy Nesvačilové, která jej prodělala již několikrát. Opar se jí vždy tvoří v obličeji. Přes odlišný průběh se oba ale shodují, že se informace o nemoci a její prevenci měly dostat do širšího povědomí veřejnosti.