Příspěvek s Hitlerem spustil vyšetřování. Německo hledá hranice svobody slova
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Německý historik Rainer Zitelmann čelí policejnímu vyšetřování poté, co znovu zveřejnil fotografii Adolfa Hitlera – a to jen jako varování před ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho případ, spolu s dalšími nedávnými kauzami, ukazuje napětí mezi ochranou před extremismem a svobodou projevu, píše web Politico o situaci u našich západních sousedů. Kritici varují, že přísná opatření mohou omezovat satiru a politickou kritiku, zatímco obhájci zdůrazňují ochranu liberální demokracie.
Když německý historik Rainer Zitelmann znovu zveřejnil fotografii Adolfa Hitlera, aby varoval před ustupováním ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, neočekával, že to spustí policejní vyšetřování. Podle policie byl problémem samotný obrázek. Hitler byl na něm totiž zobrazen s hákovým křížem na rukávu, tedy symbolem, který je podle německých zákonů zakázán. Vyšetřování Zitelmanna je jen jedním z několika nedávných případů, které ukazují, jak moc tamní úřady zasahují do online obsahu. Vyvolává také otázku, zda snahy o boj proti extremismu neomezují satiru a politickou kritiku, píše web Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Český řidič autobusu dostal za smrtelnou nehodu v Německu podmínku. Zemřeli čtyři lidé.
Zitelmann uvedl, že obrázek zveřejnil jako varování, nikoli jako podporu. Podle něj, stejně jako u Hitlera, nelze věřit, že Putin nemá žádné další územní ambice. „Obvykle jsem proti analogiím s Hitlerem. Často jsou nepřesné a používají se k diskreditaci politických oponentů,“ uvedl Zitelmann. Dodal, že paralely se ale prakticky vnucují samy.
Čtěte také
„V podcastu Jan Fleischhauer naznačil, že mládežnická organizace strany, známá jako ‚Generace Německo‘, by se možná lépe jmenovala ‚Generace Německo vzhůru‘ – odkaz na zakázané nacistické heslo.“ Fleischhauerův případ přichází poté, co policie v říjnu prohledala dům konzervativního komentátora Norberta Bolze, který použil stejný slogan k zesměšnění levicových novin, které vyzývaly k zákazu AfD. Bolz napsal: „Dobrý překlad pro ‚woke‘: Německo vzhůru!“
Fleischhauer na své vyšetřování reagoval s humorem. „Možná stížnost podal stoupenec AfD, kterého štvalo, že jsem si dělal legraci z mládežnického křídla,“ řekl. Varoval však, že podobné případy mohou ohrozit svobodu projevu. „Pocházím z generace 1968. Myslel jsem, že hnutí z roku ’68 jednou provždy otevřelo cestu svobodě projevu. Ale jak vidíme, všechno se může zase zvrátit,“ popsal Fleischhauer.
Kompromis
Tyto případy ukazují napětí v jádru poválečného právního systému Německa: jak chránit společnost před extremismem, aniž by se omezovala svoboda projevu. Po druhé světové válce zákonodárci rychle zakázali symboly nacistické minulosti země a snažili se zabránit opětovnému prosazení fašismu. Kritici nyní tvrdí, že úřady zacházejí příliš daleko. Wolfgang Kubicki, místopředseda Svobodných demokratů, chce, aby byl zákon zrušen nebo zúžen. „Pokud si chceme zákon zachovat, musí se vztahovat přísně jen na výslovnou podporu nacistické ideologie. Momentálně je jeho formulace vágní a nejasná. Zákonodárný orgán to musí urgentně změnit,“ popsal Kubicki.
Čtěte také
Jiní však varují, že uvolnění pravidel by mohlo povzbudit extremisty. „Nejde o to, aby vlády potlačovaly politické projevy, ale spíše o ochranu principů naší liberální ústavy,“ řekla Lena Gumniorová, poslankyně za stranu Zelených. „Jde o přísný zákaz používání protiústavních symbolů, zejména těch, které jsou spojeny s nacistickým socialismem, s cílem chránit naši demokracii,“ podotkla.
V Německu vyvolalo nedávno kontroverzi také zvláštní ustanovení trestního zákoníku, podle kterého je urážení nebo ponižování politika trestné. V lednu byl vyšetřován jeden důchodce poté, co na Facebooku zveřejnil komentář o návštěvě kancléře Friedricha Merze v jeho městě: „Pinocchio přichází,“ napsal a přidal emoji s dlouhým nosem.
Tento případ upoutal pozornost administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii, Sarah Rogersová, na něj reagovala příspěvkem, v němž ostře kritizovala evropské zákony o regulaci online projevu. „Většina Němců, se kterými jsem mluvila, si nepřeje, aby se jejich zákony uplatňovaly tímto způsobem. Když regulujete projev ve velkém měřítku na platformách se sídlem v Americe, vytváří to problémy, které stojí za to řešit,“ sdělila.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zadostiučinění, komentují koproducenti Oscara pro Česko. Popsali, jak probíhaly oslavy
vaclav.cerny@iprima.cz
