Zastánci odsouzeného vraha tvrdí, že dlouhotrvající trest je důkazem systematického rasismu. (Ilustrační foto) Zdroj: CNN Prima NEWS
Skupina afroamerických policistů požaduje propuštění bývalého člena extremistické organizace Černí panteři Sundiaty Acoliho, která před 48 lety zabila vojáka. Zastánci odsouzeného vraha tvrdí, že dlouhotrvající trest je důkazem systematického rasismu. Soud zatím všechny žádosti o předčasné propuštění odmítl.
Sundiata Acoli sedí ve vězení nepřetržitě od roku 1974. Trest nastoupil ve 36 letech, teď mu je 84. Podle jeho právníka Bruce Afrana je skoro půl století života za mřížemi velmi nepřiměřená doba.
„Někteří starci mohou být ve vzácných případech stále nebezpeční, ale to není případ Sundiaty. Za posledních 25 let neměl ve vězení žádný problém,“ řekl právník Afran deníku The Washington Post.
Čtyři černošské policejní skupiny u nejvyššího soudu v New Jersey podaly žádost o jeho propuštění. Dlouhé uvěznění označují za urážku rasové spravedlnosti, také kritizují výbor pro podmínečné propuštění, který žádost o osvobození vězně už v minulosti několikrát zamítl.
Acoli patřil k ozbrojené složce Černých panterů, proafroamerické organizaci, která byla zapletena do několika střetů s policií i dalšími bezpečnostními složkami v USA. Šlo o extremistické hnutí, které mimo jiné hlásalo černošskou nadřazenost. V roce 1973 Acoliho spolu s dalšími členy organizace zastavila v autě hlídka. Ve voze našla zbraně, poté došlo ke střelbě.
Parťačka z vězení utekla
Jeden z vojáků během přestřelky zemřel. Acoliho a jeho spolujezdkyni Joanne Chesimardovou bezpečnostní složky zadržely a soud je pak o rok později oba odsoudil za vraždu vojáka.
Zatímco jeho spolupracovnice dokázala z vězení utéct na Kubu, kde se schovává před americkou spravedlností, Acoli se nachází za mřížemi již 47 let, což je většina jeho života. Jeho žádosti o propuštění byly zatím vždy odmítnuty s tím, že se buď plně nepřiznal ke svému zločinu, anebo se za něj dostatečně neomluvil.
Čtyři černošské skupiny amerických černošských policistů a expolicistů však mají jasno – za odmítavým postojem úřadů stojí rasismus chovaný vůči vězni.
