Profil ministra Blatného
Pět měsíců. Tak dlouho vydržel ve funkci ministra zdravotnictví během koronavirové krize lékař a hematolog z Brna Jan Blatný. Jaká je jeho bilance, co mu jeho oponenti i premiér Andrej Babiš vyčítali a za co ho naopak chválili?
Za působení Blatného Česká republika zažila nejvyšší nárůst počtu nakažených, nejvíce úmrtí i nejtvrdší lockdown, kdy platil zákaz přejíždění mezi okresy. Rozjelo se očkování, které si však pod sebe vzal premiér Andrej Babiš (ANO). Podle opozice se očkuje pomalu, předseda vlády i exministr zdravotnictví to ale odmítají.
Blatný se funkce ujal 29. října 2020. Když ho prezident Miloš Zeman jmenoval, radil mu, ať nechodí na Vyšehrad. Narážel tak na Blatného předchůdce, epidemiologa Romana Prymulu, kterého odstřelila schůzka v restauraci s šéfem poslanců ANO Jaroslavem Faltýnkem. Jenže restaurace v té době byly pod zámkem. Prymula kázal vodu, ale pil víno.
Už o několik měsíců později už Zeman ministra Blatného okopával. Prezidentovi vadil zejména postoj Blatného k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný několikrát řekl, že se v Česku nemá očkovat vakcínou bez registrace, Zeman naopak Sputnik V prosazuje i bez schválení evropskými institucemi. Na konci února prezident CNN Prima NEWS prohlásil, že je mu Blatného líto a pozoruje na něm syndrom vyhoření.
Blatný to od začátku neměl lehké ani s Babišem. Premiér si původně pro funkci vyhlédl šéfa brněnské fakultní nemocnice, onkologa a profesora Jaroslava Štěrbu. Jenže ten dal premiérovi košem. I když ne tak úplně. Na post ministra zdravotnictví Babišovi doporučil svého kolegu a náměstka brněnské nemocnice Jana Blatného.
Blatný podepsal petici proti Babišovi
Babiš tedy Blatného osobně neznal, ale dal na radu ředitele nemocnice. Když premiér nového ministra představoval, řekl o něm, že se jedná o uznávaného dětského hematologa, pediatra a zkušeného lékaře s mezinárodními zkušenostmi. Blatný pracoval například dva roky v Irsku.
„Můžu vám slíbit, že rozhodování bude založené na datech, která budou sdílená a musí být všem srozumitelná,“ říkal Blatný v říjnu při uvedení do funkce. Ještě během dne, kdy se stal členem kabinetu, ale musel vysvětlovat svůj podpis pod petici Milionu chvilek pro demokracii, která kritizovala premiéra Babiše. Blatný původně svůj podpis zpochybnil, den poté se ale přiznal. Řekl, že do Babišovy vlády vstoupil, protože možnost pomoci pro něj byla důležitější.
A právě v tu chvíli Babiš zaujal ke svému novému ministrovi rezervovaný postoj a během pěti měsíců ho nezměnil. V posledních týdnech se premiér do Blatného navážel na jednáních vlády. Podle zdrojů CNN Prima NEWS na ministra křičel, že jeho „čárám a grafům nevěří“.
Babiš poslal Blatnému několik vytýkacích dopisů. V tom posledním se například ptal, jestli opravdu dělá maximum pro zvládnutí epidemie. V jednom z předchozích dopisů také vyčítal ministerstvu přísné podmínky pro podání experimentálního léku na covid bamlanivimab.
Blatný ve středu řekl, že svědomí má čisté a své odvolání vnímá jako politické rozhodnutí. Prohlásil, že se vždy snažil radit s odborníky. „Výzvu jsem bral jako odborné poslání a takovou zkušenost bych jindy než ve vládě a jindy než v této době asi nezískal,“ komentoval na tiskové konferenci.
Exministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) při očkování proti covidu Zdroj: Profimedia.cz
Z ministerstva odešli odborníci
Jenže právě nedostatečné konzultace s odborníky Babiš Blatnému vyčítal. Premiérovi vadily také čistky na ministerstvu. Za působení Blatného resort opustila řada expertů.
Ke konci ledna se vzdal své funkce národní koordinátor vakcinační strategie Zdeněk Blahuta. Příčinu sdělit nechtěl. Podle Blatného to učinil ze zdravotních důvodů. „Neřeknu vám o tom nic, jsem ale strašně rád, že je to za mnou. Z venku neodhadnete, jak to bude fungovat. Volali mi a chtěli pomoc, ale je to marné, je to marné, je to marné,“ stěžoval si později Radiožurnálu Blahuta na poměry na resortu.
Ještě v prosinci rezignoval na svoji funkci národní koordinátor testování na covid a vedoucí laboratorní skupiny Marián Hajdúch. Deníku N řekl, že nechce poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými nesouhlasí. Uvedl také, že se plány dozvídal z médií.
Z ministerstva odešel i náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Blatný to vysvětlil se slovy, že se nesetkaly jejich představy o fungování sekce zdravotní péče. Šedo v rozhovoru pro MF DNES řekl, že se s Blatným nedalo pracovat. „Za celou dobu jsme spolu mluvili asi 15 minut a myslím si, že takto se pracovat v nejužším týmu nedá,“ řekl.
V polovině ledna rezignoval také ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Ústav dostal před koncem roku téměř tisíc dávek vakcíny, kterou tam byli kromě asi 450 zaměstnanců očkovaní také jejich příbuzní a další lidé nespadající do prioritních skupin. Ještě předtím z ministerstva odešel náměstek a bývalý prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba, který na resort přišel spolu s Prymulou.
Premiér také vyčítal Blatnému špatnou komunikaci a marketing. Blatný to schytal například za jeden z prvních inzerátů na očkování. Ministerstvo v prosinci v některých novinách zveřejnilo inzerát s obrázkem obrovské injekční stříkačky. Kampaň působila spíš jako odstrašení od očkování a kritizovali ji odborníci na design a PR i opozice. Babiš tento pokus označil za katastrofální a Blatnému vzkázal, že by si měl sehnat lepší marketéry.
Kvůli inzerátu nakonec na ministerstvu padaly hlavy, skončil ředitel komunikace Jan Brodský. A tím se nastartovala vlna odchodů z ministerstva. Blatný odvolal svoji náměstkyni Alenu Šteflovou, protože se nechala se svým manželem přednostně očkovat.
PES slavil úspěch. Ale jen chvíli
Během své ministerské mise Blatný představil systém PES. Za něj naopak sklidil pochvalu i od opozice, která hřímala, že podobně předvídatelný systém měl fungovat už dávno. Blatný se svým systémem PES slavil úspěch jen do té doby, než se jím vláda přestala řídit. Což bylo už po několika týdnech. Blatný se chystal představit během dubna nový systém PES, podle kterého by se rozvolňovalo.
Blatný: Virus je stále nebezpečný, buďme obezřetní
Opozice v minulosti kritizovala jak čistky na ministerstvu, tak komunikaci Blatného. Ministra se však část opozice zastávala v postoji vůči ruské vakcíně.
„K ministru Blatnému jsem měl řadu výhrad, pokud jsou ale důvodem jeho odvolání jeho výhrady k vakcinaci Sputnikem V, je to skandální,“ napsal na Twitter šéf ODS Petr Fiala. Postoj Blatného ke Sputniku V naopak vadil komunistům.
Sám Blatný svých pět měsíců v čele resortu zdravotnictví zhodnotil se slovy, že se podařilo nastavit systém rozpoznávání výskytu mutací covidu. „Velmi rychle se nám daří proočkovat vakcínami , které přijdou do republiky,“ uvedl Blatný.
Exministr také poděkoval za nasazení lékařům a zdravotnickému personálu. „Virus je stále nebezpečný a nepřipouští chyby, musíme být obezřetní. Děkuji všem zdravotníkům, díky nimž systém nezkolaboval a zachránili jsme tisíce životů,“ prohlásil.
