První Škoda do terénu. Vyzkoušeli jsme veterána Trekku, předchůdce dnešních SUV
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Trekka: unikátní terénní vůz s českou technikou
- Vznikla z havarované Octavie na Novém Zélandu
- Levnější alternativa k Land Roveru o 70 procent
- Jak se řídí tento raritní stroj v českém kraji?
Ačkoliv jsou crossovery módou posledních let, jeden z vůbec prvních na světě má českou stopu. Škoda totiž v minulém století na Novém Zélandu pomohla rozjet projekt Trekka, který z obyčejné Octavie udělal vlastně poměrně schopné auto do terénu. My jsme si jej vyzkoušeli poblíž Mladé Boleslavi, kam se automobilce povedlo dostat najednou neuvěřitelných 6 kusů.
V šedesátých letech minulého století hledal Nový Zéland dostupný užitkový vůz, který by se nezalekl ani cest mimo zpevněné silnice. Na trhu sice nechyběl Land Rover, jeho cena ale byla pro řadu místních řemeslníků příliš vysoká. Důvodem byla mimo jiné dovozní politika, která u kompletně smontovaných automobilů počítala se cly dosahujícími až 60 procent. Jednou z možností, jak náklady snížit, bylo dovézt automobil rozložený a finální montáž provést až na místě. Ani tento postup však nebyl zárukou skutečně levného vozu.
K TÉMATU: Škoda se loučí s úspěšným šéfem. Zellmer odchází do Volva pomáhat s Čínou. Kdo ho nahradí?
Mezi automobily, které se na Nový Zéland dostávaly v rozloženém stavu, patřila také Škoda Octavia. Od roku 1961 ji dovážela společnost Motor Industries International se sídlem v Otahuhu, předměstí Aucklandu. Právě jedna z neprodaných Octavií se stala základem neobvyklého příběhu. Při přepravě totiž havarovala a převrátila se. Když technici následně zkoumali, zda by se z vraku nedaly zachránit alespoň některé díly, zjistili překvapivou věc. Zatímco karoserie byla prakticky zničená, podvozková část zůstala nepoškozená.
Z náhodné nehody se tak zrodil nápad, který nakonec vedl ke vzniku zcela nového automobilu. Proč se pokoušet zachraňovat zničenou karoserii, když lze na zachovalý podvozek postavit vlastní? Tak vznikla myšlenka Trekky, jednoduchého užitkového vozidla využívajícího technický základ československé Octavie, ale s karoserií navrženou přímo pro novozélandské podmínky.
Projekt měl navíc zajímavou ekonomickou stránku. Pokud by se podařilo zajistit, aby alespoň 80 procent součástí pocházelo z domácí produkce a vůz byl současně klasifikován jako zemědělský stroj, bylo možné se vyhnout některým dovozním tarifům a clům. Výsledkem měl být automobil, který by si mohli dovolit i zákazníci, pro něž byl klasický terénní vůz finančně nedostupný.
Češi přijeli pomoci
Na pomoc s vývojem přijel v roce 1965 z Československa Josef Velebný, někdejší vedoucí vývoje karoserií. Společně s novozélandským designérem Georgem Taylorem připravil podobu nového vozu, který dostal jméno Trekka. Konstrukčně vycházel ze Škody Octavia, jeho podvozek ale prošel úpravami. Nejvýraznější změnou bylo zkrácení rozvoru o 224 milimetrů. Nezávislé zavěšení všech kol přitom zůstalo zachováno.
Přestože Trekka vzhledem i zaměřením připomínala terénní automobil, pohon všech kol nikdy nedostala. Technický základ Octavie totiž počítal s pohonem zadní nápravy. V náročnějším terénu tak mohl být problémem otevřený diferenciál, který při ztrátě trakce jednoho kola nedokázal efektivně přenést sílu na druhé.
Konstruktéři proto experimentovali s neobvyklým řešením v podobě dvojice ručních brzd. Pokud se jedno ze zadních kol začalo protáčet, řidič je mohl přibrzdit samostatnou brzdou a pokusit se tím přimět vůz k dalšímu pohybu. Zajímavý nápad se však do sériové výroby nedostal. Jeho účinnost totiž závisela na správném odhadu situace a zkušenostech řidiče, takže v běžném provozu nemusel vždy přinést očekávaný výsledek. Zákazníci si nicméně mohli připlatit za jednoduchý samosvorný diferenciál, který měl schopnosti Trekky v terénu zlepšit.
Škoda Trekka má jednoduchý spartánský interiér, na krásu se tehdy příliš nehrálo. Zdroj: Škoda Auto
O pohon se staral známý řadový čtyřválec OHV ze Škody Octavie o objemu 1221 cm³ a výkonu 47 koní. Spolupracoval se čtyřstupňovou manuální převodovkou se synchronizovanými stupni. Převodové poměry pocházely z Octavie Combi a byly vhodné také pro pomalejší jízdu mimo asfalt. Trekka tak dokázala jet rychlostí až 110 km/h, což ale neznamenalo, že by se při ní cítila nejlépe. Podle samotného majitele vozu je rozumnou cestovní rychlostí přibližně 90 km/h.
Praktičnost dostala přednost také při návrhu karoserie. Její hranaté tvary připomínaly Land Rover a vznikaly z jednoduše tvarovaných plechů. Díky tomu nebylo nutné investovat do nákladných lisovacích zařízení, která by výrobu prodražila. Jednoduchá konstrukce navíc umožňovala nabízet automobil v několika různých provedeních.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V autech přibývají kontrolky, které většina řidičů vůbec nezná. Nevyplatí se je ignorovat.
Trekka tak nebyla pouze klasickým pick-upem. Zákazníci mohli vybírat také mezi variantami s plátěnou střechou, pevnou plastovou nástavbou nebo otevřenou plážovou verzí. Právě rozmanitost karosářských provedení přispěla k tomu, že se o každém vyrobeném kusu někdy mluví jako o originálu.
Sériová výroba se rozběhla v roce 1966. Trekka se prodávala nejen na domácím novozélandském trhu, ale také v Austrálii a Indonésii. Několik exemplářů zamířilo rovněž do Vietnamu a dalších zemí. Automobilka se přitom snažila zaujmout především cenou. Trekku prezentovala jako dostupnější alternativu k Land Roveru, oproti němuž měla být levnější až o 70 procent.
Právě marketingová strategie se ale nakonec ukázala jako problematická. Srovnávání s plnohodnotným terénním vozem v zákaznících vyvolávalo očekávání, která jednoduchá Trekka nedokázala vždy naplnit. Potíže s trakcí sice bylo možné zmírnit instalací samosvorného diferenciálu, tím však všechny nedostatky nezmizely. Vůz se potýkal také s korozí a omezenou nosností, což jeho pověsti příliš nepomáhalo.
Škoda Trekka se vyráběla s řadou karoserií. Jednou z možností byl právě pickup. Zdroj: Škoda Auto
Jak Trekka jezdí?
V rámci Škoda Classic Days jsem využil nabídky usednout na sedadlo řidiče tohoto vzácného vozu během krátké jízdy po okreskách v okolí Mladé Boleslavi a nutno říci, že jsem se nestačil divit. Na silnici Trekka působí pohodlně se slušným zrychlením, protože nejde o zcela sériový kousek.
Majitel totiž patří mezi nadšence, kteří vědí, co dělají, a svou Trekku si trochu upravil, takže má vyšší výkon než standardní vůz. Jeho Trekka je navíc vybavena příplatkovým samosvorným diferenciálem, díky kterému nemá problém ani s bahnitější cestou, kam jsme se ale tentokrát nepodívali. Horší podmínky jsme museli hledat na silnicích, což bylo tentokrát složitější, než je ve Středočeském kraji běžné.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejrychlejší Fabia všech dob pojede skoro 230 km/h. Škoda představila speciální edici.
Překvapením je poměrně prostorná kabina ve srovnání s tehdejšími škodovkami i třeba zmiňovaným Land Roverem Defender. Dva dospělí jedinci se vedle sebe posadí absolutně bez potíží, výhled je navíc díky hranaté karoserii skvělý a i s volantem na pravé straně se člověk sžije v podstatě bez větších problémů.
Podvozek je pak velmi pohodlný. Byť technicky velmi jednoduchý, komfort je díky vyšší stavbě vozu až překvapivý a nerovnosti pohlcuje absolutně bez potíží tak, že ani na zadní lavici není jízda utrpením. Sám majitel vozu ale říká, že nejlepší je vůz poznat přímo v terénu. Tam by měl být i zábavný, byť k dokonalosti má daleko – přece jen jde stále o zadokolku.
