Pitný režim: Vhodné a nevhodné nápoje
Jeden litr, dva, tři, nebo dokonce čtyři? To, kolik je třeba vypít tekutin denně, nelze univerzálně stanovit. Záleží na mnoha okolnostech. Nicméně platí, že máte-li pocit žízně, jste už mírně dehydratovaní...
Voda je základ. Hraje důležitou roli v řadě tělesných procesů. Pokud jí je v organizmu tak akorát, má člověk dobrou šanci vyhnout se velkému množství případných zdravotních problémů. Určité množství vody se z těla každý den vyloučí, je tak nutné tekutiny pravidelně doplňovat. Co je vhodné pít se pak dozvíte v úvodním videu.
Kolik je třeba vypít tekutin denně?
Na takovou otázku podle odborníků neexistuje odpověď, která by stanovila konkrétní, univerzální množství například pro muže, ženy a malé děti. „Potřeba tekutin je přísně individuální záležitost, která závisí na mnoha vnějších i vnitřních faktorech - například na tělesné hmotnosti, věku a pohlaví, složení a množství stravy (obsah vody, soli, bílkovin a kalorií), tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti prostředí včetně proudění vzduchu, druhu oblečení a teplotě těla, aktuálním zdravotním stavu, zavodnění organizmu atd.,“ uvedl už před lety v odborném textu Státního zdravotního ústavu lékař František Kožíšek. A současné odborné články to stále potvrzují. Například deník Le Figaro nedávno zveřejnil výsledky vědeckého výzkumu amerického fyziologa Heinze Valtina, který ukázal, že pít litry vody denně (dokonce konkrétně ani 1,5 litru – tedy množství, které zhruba odpovídá průměrnému množství vody, které by měl každý den člověk doplnit, aby vyrovnal hladinu) není vždy třeba. Velkou část tekutin totiž zvládneme přijmout i jídlem. Například těstoviny obsahují slušné množství vody, logicky polévky, omáčky...
Potřeba množství vypitých tekutin se tak může i podle MUDr. Františka Kožíška pohybovat od méně než jednoho litru za den (u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně jídla z vařených obilovin, luštěnin a zeleniny s nízkým obsahem soli) až po několik litrů za den (u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie a fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí). „Každý si musí nalézt (respektive stále nalézat) své optimální množství tekutin,“ komentuje lékař s tím, že je důležité pít pravidelně během dne, a ne doplnit s velkou časovou prodlevou velké množství tekutiny najednou. To je velmi nebezpečné pro ledviny.
Příznaky dehydratace
Při hledání individuální potřeby tekutin se lze opřít o několik základních příznaků. Na potřebu pití nás může upozornit žízeň. Nicméně ta není podle Františka Kožíška časnou známkou potřeby vody, ale už známkou mírné dehydratace (1-2procentní). „Příznakem déle trvajícího a výrazného nedostatku tekutin je vedle pocitu žízně také sucho v ústech, oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, škytavka při jídle, tlak v okolí žaludku, pálení žáhy nebo suchá pokožka,“ doplňuje Kožíšek. Jak ještě uvádí Státní zdravotní ústav, jeden britský průzkum pitného režimu v kancelářích upozorňuje i na fakt, že dehydratace je ve Spojeném království hlavní příčinou bolesti hlavy a denní únavy, a je také spojena s pocitem náhlého úbytku energie, potížemi s koncentrovaností a zvýšenou podrážděností. Už 2procentní dehydratace podle uvedených informací snižuje schopnost koncentrace o 20 procent. U nás to zřejmě bude obdobné.
Vyšší riziko dehydratace je nicméně u malých dětí, které mají podle Kožíška malý objem celkové tělesné vody a přitom jí denně ztratí relativně dost, a u starých lidí. U nich se objem vody v těle také snižuje, zároveň se zhoršuje schopnost ledvin vstřebávat zpětně vodu a pocit žízně bývá oslaben. Proto je třeba příjem tekutin u starých lidí aktivně hlídat.
Pijete dost? Zkuste jednoduchý test
Mezi výše uvedenými znaky byla zmíněna i barva moči. A právě ta může velmi jednoduše každý den (včetně velkých veder či nadměrné fyzické aktivity) napovědět, jestli dost pijete. Jak radí britská kampaň „Keep it light“, při každé návštěvě toalety tedy barvu moči můžete zkontrolovat. Pokud je ve světlejších odstínech žluté, je vše v pořádku, od tmavší žluté po tmavě oranžovou až hnědou jste dehydratovaní. Konkrétně napoví následující obrázek převzatý z webu SZÚ.
Barva moči aneb Test (de)hydratace
Zdravé není ani nadměrné pití
Co je důležité také zmínit, nebezpečná není jen dehydratace, ale i extrémně zavodnění. V takovém případě je moč v podstatě průhledná. Dalšími příznaky nadbytku tekutin je podle Františka Kožíška i časté močení (zvláště v noci), klidové pocení v normálních teplotních podmínkách, vlhké ruce či nohy, bolestivost bodu vzadu uprostřed lýtka (při stisku prstem). „I když nedostatek tekutin se pojí s více riziky, je nutné říci, že ani jejich stálý nadbytek - tedy pití výrazně vyššího množství tekutin než tělo potřebuje - není pro organizmus zdravý. Dochází tím k přetěžování ledvin a srdce, což může postupně vést k oslabování jejich funkcí,“ uzavírá lékař.
>> Jak často zvoní na lince 155 telefon? Kolika lidem záchranáři ročně pomůžou? Fakta, která vás překvapí:
Ivana Kropáčková; s využitím: Szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/letaky/pitny_rezim.pdf; Szu.cz/uploads/documents/szu/aktual/jak_v_horku_poznat.pdf
