radiace

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Ohořelá pustina, zkroucená těla, trosky plné spáleného masa. Ve chvíli, kdy 9. srpna 1945 v poledne kroužil nad přístavním městem Nagasaki americký bombardér B-29 Bockscar nesoucí atomovou bombu, už bylo pro více než 70 tisíc lidí pozdě. Většina z nich zemřela okamžitě, další v následujících letech. „A my, kteří jsme přežili, budeme jednoho dne všichni mrtví. Musím svůj příběh předat dál. Člověk a jaderné zbraně nemohou existovat společně,“ uvedla ve své zpovědi jedna z přeživších Japonek. Ve spolupráci s organizacemi Nihon Hidankjó a Městským archivem Nagasaki přinášíme zpovědi těch, kteří přežili jadernou apokalypsu.

Ve válce se mnohdy dějí věci, nad kterými zůstává rozum stát. Své o tom vědí ukrajinští obyvatelé žijící v okolí Černobylu. Když se loni pokusili varovat nepřátelské ruské vojáky, aby se nezdržovali poblíž zničené jaderné elektrárny, jejich rady nevyslyšeli. Místo toho se na místě utábořili, v jeden moment dokonce rybařili v někdejší chladicí komoře reaktoru, popsali místní pro deník The Sunday Times. Mnozí okupanti skončili v nemocnici. Podobný osud potkal letos jiné ruské vojáky v Záporoží, kteří při vyhrabávání zákopů omylem narazili na dobytčí hřbitov a chytili anthrax.

Přesně před 37 lety – 26. dubna 1986 – došlo k největší jaderné katastrofě v dějinách lidstva. Jeden z reaktorů černobylské elektrárny na Ukrajině, která byla součástí tehdejšího Sovětského svazu, explodoval a do ovzduší se tak uvolnilo masivní množství radiace. Svoji roli sehrává Černobyl i během nynější ruské invaze. Ukrajina si připomíná výročí katastrofy ve válečném stavu.

Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) nadále vyjednávají s Rusy o vylepšení podmínek v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Objevují se totiž spekulace, že pokud se Ukrajincům podaří protiofenziva, Rusové se mohou v elektrárně zabarikádovat a vydírat Kyjev.

Během války na Ukrajině se svět dostal na pokraj nukleárního konfliktu. Nebylo to ale zdaleka poprvé v historii. Za studené války se v jaderném zbrojení předháněly Spojené státy se Sovětským svazem. Přesně před 69 lety – 1. března 1954 – provedly USA největší nukleární test v dějinách země. Tehdy se hraní s radioaktivitou pořádně vymklo kontrole.

Když se blížíte k jaderné elektrárně Černobyl, začnou detektory radiace hlasitěji pípat, lidí je čím dál méně a žáby jsou mnohem tmavší. Rosničky, které žijí v zóně zamořené po výbuchu této jaderné elektrárny, totiž mají mnohem intenzivnější pigmentaci, která jim nejspíš pomohla přežít v prostředí, kde je zvýšená úroveň radioaktivity. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří zkoumali stovky obojživelníků žijících v uzavřené zóně kolem Černobylu a mimo ni, napsal britský list The Times.

Kolem Záporožské jaderné elektrárny se roztočil kolotoč nepříjemných událostí už v počátku války na Ukrajině. Rusové totiž strategický objekt obsadili hned v březnu. Teď mají lokaci údajně znovu ostřelovat. Vojáci Moskvy prý navíc mučí tamní personál, protože se obávají inspekce OSN. Ta má do bitevní zóny zamířit už tento týden.

Málokdo by hádal, že CT přístroj zvládne pořídit snímky, které vypadají jako umění. Stroj za 80 milionů korun, který Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) pořídil na konci dubna, to však dokáže. Díky němu lékaři rychleji a šetrněji nahlédnou do samotného nitra pacientů.

Lidé, kteří tvrdí, že se setkali s mimozemšťany, prý utrpěli zdravotní následky. Objevují se u nich popáleniny radiací, ochrnutí či poškození mozku a očí. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy amerického Pentagonu. Ta tvoří součást dokumentů dnes již neexistujícího programu pro pokročilou identifikaci leteckých hrozeb, který zkoumal také UFO. Existenci programu odhalil jeho bývalý vedoucí v roce 2017. Informoval o tom deník Daily Mail.

Jeden z ruských vojáků, kteří měli na starost okupaci Černobylské jaderné elektrárny, zemřel údajně na následky radiace. Tvrdí to britský deník The Telegraph s odvoláním na údaje ruské Vojenské lékařské služby. Smrt kvůli ozáření zmínila také ukrajinská státní společnost Enerhoatom na Telegramu. Většina ruských vojáků už z černobylské oblasti odešla, kvůli zdravotním komplikacím v souvislosti s pobytem u Černobylu jich mělo být hospitalizováno nejméně 26.

Jednou z prvních oblastí, kterou se Rusům od začátku invaze na Ukrajinu povedlo dobýt, byla odstavená jaderná elektrárna v Černobylu a její okolí. Ukrajinští zaměstnanci elektrárny popsali agentuře Reuters, jak se okupanti při zabrání území chovali. Ruští vojáci prý ignorovali bezpečnostní opatření a při projíždění proslulého Rudého lesa – nejvíce kontaminovaného místa v okolí elektrárny – zvedli oblaka jaderného prachu.