Německá kancléřka Angela Merkelová (uprostřed) a francouzský prezident Emmanuel Macron (vpravo) Zdroj: AP
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se kvůli nedávným teroristickým útokům v několika evropských zemích vyslovili pro reformu unijního schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Oba lídři se na tom shodli při úterní částečně virtuální schůzce, které se zúčastnili také rakouský kancléř Sebastian Kurz, hlavní představitelé institucí Evropské unie a nizozemský premiér Mark Rutte.
„Je nezbytně důležité vědět, kdo do schengenského prostoru přichází a kdo ho opouští,“ řekla Merkelová. Macron zdůraznil, že vnitřní hranice zóny musejí zůstat otevřené, posílit ale chce její vnější hranice. Poukázal přitom na nedávný teroristický atentát v Nice, kde mladý muž z Tuniska v katolickém kostele zavraždil tři lidi. Šéf nizozemské vlády Rutte přiznal, že si o schengenský prostor dělá starosti. Evropu bez hraničních kontrol jde podle něho udržet jedině tehdy, když budou lépe střeženy její vnější hranice.
Evropská komise (EK) se chystá příští rok v květnu představit svoji strategii pro reformu schengenského systému, uvedla šéfka EK Ursula Von der Leyenová.
Takzvaná Schengenská dohoda z roku 1985 vytváří prostor bez kontrol vnitřních hranic, v němž se mohou obyvatelé nyní 26 členských zemí volně pohybovat. Česká republika je součástí schengenského prostoru od prosince 2007.
Kromě Francie zažila teroristický útok v poslední době i Vídeň. Minulý týden tam atentátník zavraždil čtyři lidi. Útočil Rakušan, jehož rodiče pocházejí z albánské menšiny v Severní Makedonii. Jako teroristický se vyšetřuje také říjnový útok na dva turisty v Drážďanech. Dvacetiletý Syřan jednoho z nich zabil, druhého vážně zranil.
Kurz požaduje přísný postup vůči radikálům
Merkelová tyto atentáty označila za „útoky na naši svobodnou společnost, na náš způsob života“. Řekla ale, že nejde o střet mezi islámem a křesťanstvím, ale o to, že demokratický model společnosti se musí vypořádat s teroristickým a protidemokratickým jednáním. Podle Von der Leyenové je nutné být aktivní ještě před radikalizací možných pachatelů.
Rakouský kancléř Kurz požaduje přísný postup vůči radikálním islamistům, kteří si po návratu z válek v zahraničí odpykali trest ve vězení. „Jsou to tikající časované bomby a pokud si chceme ochránit naši svobodu, musíme omezit svobodu těchto lidí,“ řekl. Útočník z Vídně byl loni v prosinci předčasně podmínečně propuštěn z vězení s tím, že musí nastoupit na deradikalizační program. Rakouské bezpečnostní úřady připouštějí, že udělaly chybu při vyhodnocení jeho nebezpečnosti, připomíná agentura DPA.
Podle účastníků dnešního „minisummitu“ je také nutné posílit boj proti nenávisti šířené na internetu. Ještě letos mají skončit jednání mezi členskými státy unie a Evropským parlamentem o rychlém mazání ilegálního nebo škodlivého obsahu z různých internetových platforem. Evropská komise zároveň plánuje začátkem prosince představit legislativní balík, který internetovým platformám ukládá více povinností při postupu proti ilegálnímu obsahu.
