Rodina, nebo kariéra? Flexibilní úvazky nestačí, znělo Sněmovnou. Na rodičák může jít i ministr
Jak řešit slaďování práce a rodiny? Na tuto otázku odpovídaly účastnice diskuzního setkání, které minulou středu proběhlo v prostorách Poslanecké sněmovny. Expertky mimo jiné zdůraznily, že samotné flexibilní úvazky, které se často vypichují jako pilíř modelu práce-rodina, nestačí. V sále také zaznělo, že by na rodičovskou dovolenou měli chodit také muži – příkladem jim mohou být třeba vrcholní politici ze Skandinávie.
Přáním stále většího počtu českých rodičů, zejména matek, je starat se o dítě a zároveň nemuset zcela obětovat svou kariéru. Expertky ve Sněmovně mimo jiné upozornily na znepokojivou skutečnost: jakkoli je zaměstnanost v Česku obecně velmi vysoká, mezi ženami ve věku 30 až 34 let se pohybuje hluboko pod evropským průměrem.
ČTĚTE TAKÉ: Decroix chce lidskost k pachatelům a změnu dětského certifikátu. ODS kritizuje ANO i opozice
„Po dosažení věku 40 let, ve chvíli, kdy dítě dospívá do školního věku, je ale zaměstnanost českých žen už zase velmi vysoká,“ uvedla socioložka a demografka Jana Paloncyová z Nadace Sirius, která akci pořádala.
A co si o práci a rodině myslí samotné matky? Každá třetí, která má děti ve věku od dvou do tří let, chce pracovat, ale nedobrovolně zůstává doma. Mezi matkami s dětmi ve věku od jednoho do dvou let je to každá čtvrtá, s dětmi ve věku od tří do čtyř let pak každá pátá. V alespoň částečném návratu na pracovní trh jim podle odborníků a odbornic brání nastavení systému.
„Podmínky na trhu práce a dostupnost služeb často neodpovídají reálným potřebám rodin,“ uvedla ve vyjádření pro CNN Prima NEWS ředitelka organizace Síť pro rodinu Irena Přibylová. Jednou z hlavních bariér, kterým rodiny čelí, je podle ní nedostatek „skutečně flexibilních pracovních podmínek“.
Jaká má být role otců?
„Zejména kvalitních zkrácených úvazků, pružné pracovní doby nebo možnosti postupného návratu do zaměstnání. Rodič tak často stojí před volbou mezi plným pracovním nasazením, či setrváním doma, přestože by mu nejlépe vyhovovala nějaká varianta mezi tím,“ přiblížila Přibylová. Za problém označila mimo jiné i nízkou dostupnost péče o děti.
Velkou roli podle Přibylové hraje také firemní kultura. „Flexibilita nestačí jako benefit na papíře – rodič ji musí mít možnost skutečně využít, aniž by tím ohrožoval svoji pracovní pozici nebo profesní rozvoj. A protože hlavní část péče o malé děti stále zůstává na ženách, dopadají tyto bariéry především na zaměstnanost matek,“ dodala.
Podle Lenky Formánkové z Katedry sociální práce Filozofické fakulty UK je důležité také zapojení otců do péče. „Výzkumy ukazují, že zaměřovat se jen na matky nestačí, obzvlášť když chceme dosáhnout rovnoměrného rozložení péče a práce a zároveň ženám umožnit lepší návrat do pracovního života,“ uvedla expertka.
V Česku mají otcové nárok na takzvanou otcovskou dovolenou v délce dvou týdnů (14 kalendářních dnů). Po tuto dobu pobírají 70 procent svého redukovaného denního vyměřovacího základu. Jinde v Evropě najdeme i odlišné přístupy k otcovské dovolené – mnoho zemí otcům nahrazuje 100 procent mzdy, například v Estonsku až po dobu 16 týdnů.
Čtěte také
„To, co otce velmi motivuje k tomu, aby na otcovskou dovolenou odcházeli, je, když se výše té dávky blíží jejich předchozí mzdě. V Česku ale dostanou 70 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. To je relativně málo,“ upozornila Formánková. Takzvaná otcovská však není jediným nástrojem, kterým může stát otce motivovat, aby s péčí o dítě pomáhali.
Tím dalším je rodičovský příspěvek, v Česku pevně stanovený na částku 350 tisíc korun. Čerpat jej může matka i otec, mohou se střídat, nebo příspěvek čerpat najednou. Na rozdíl od jiných evropských zemí, jako je třeba Španělsko, však v ČR účast na rodičovské dovolené pro otce není povinná.
To se odráží i na tom velmi nízkém podílu otců, kteří v Česku pobírají rodičovský příspěvek. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí a Českého statistického úřadu za roky 2024 a 2025 jsou ze všech příjemců příspěvku jen asi dvě procenta muži. Pro srovnání – v Lucembursku je to 59 %, v Portugalsku 48 %, v Německu 26 % a v Polsku 11 %.
Formánková zdůraznila, že je důležité, aby se v ČR změnila celková norma ohledně zapojení otců do péče. „U nás máme často ministra práce a sociálních věcí, který rámuje legitimitu své pozice tím, že má sám mnoho dětí. Ale nikdy jsem si nevšimla, že by se do péče o ně aktivně zapojil – tou formou, že by třeba odešel na rodičovskou dovolenou,“ poznamenala odbornice.
Premiér na otcovské dovolené
„Přitom v severských zemích je to běžné – že i osoby, jako jsou ministři či premiéři, prostě odcházejí na rodičovskou dovolenou. Myslím si, že by politici měli jít příkladem,“ dodala Formánková. Na dvouměsíční otcovskou dovolenou odešel na přelomu let 2022 a 2023 třeba finský ministr obrany Antti Kaikkonen. Bývalý finský premiér Paavo Lipponen dokonce odešel na otcovskou dvakrát – v roce 1998 a o dva roky později.
Jak bychom ale měli nastalou situaci v Česku řešit? Přibylová zdůraznila, že jedno konkrétní opatření nic nezmění. Zásadní je podle ní kombinace opatření s apelem na podporu flexibilních forem zaměstnávání. Jak ale v diskuzi několikrát zaznělo, třeba od ředitelky Nadace Sirius, flexibilní úvazky nestačí.
„Současně potřebujeme dostatečnou a pestrou síť služeb péče o děti. Vedle mateřských škol a dětských skupin jsou důležité také flexibilnější formy krátkodobé a prázdninové péče. Důležité je také vytvářet podmínky pro větší zapojení otců do péče,“ zdůraznila Přibylová.
Důležitá je však podle ní také podpora rodin přímo v místě, kde žijí – na mysli má třeba mateřská, rodinná nebo komunitní centra, která nabízejí vzdělávání či poradenství pro rodiče či komunitní aktivity. „Proto dlouhodobě prosazujeme jejich systémové ukotvení, stabilní financování a zapojení do rodinné politiky obcí, krajů i státu,“ dodala Přibylová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ubytovny hrůzy zmizí z Ostravy. Jedna půjde k zemi, další se změní v luxusní bydlení