REPORTÁŽ: Romové z Karvinska občas nevědí, co je to Senát. Přesto by mohli mít svého senátora
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Na Karvinsku stačí ke zvolení senátorem i směšných 3 412 hlasů, neboť 92 procent voličů senátní volby ignoruje.
V lokalitě žije několik tisíc Romů, kdyby volili romského kandidáta, dostali by ho do Valdštejnského paláce v Praze.
Proč romské osobnosti zatím do politiky nechtějí?
Romský předák Josef Stojka lituje, že Romové teď nemají zástupce ve Sněmovně ani v Senátu.
Co je to Senát? „Nevím,“ odpovídá 25letá Eva Plachetková z vyloučené lokality v Orlové. Znáte jméno svého senátora? „Neznám,“ říká 58letý Andrej Beňák z podobné romské lokality v Karviné. V senátním obvodu číslo 75 (Karviná) žijí tisíce Romů, přitom je tam mizerná volební účast a ke zvolení senátorem či senátorkou stačí jen 3,4 tisíce hlasů. „Na Karvinsku bychom asi mohli uspět. Máme dokonce i romské osobnosti vhodné pro Senát, ale teď nechtějí jít do politiky,“ vysvětluje předák moravskoslezských Romů Josef Stojka.
„Běž se léčit, ty indiáne! Ty si ko..t, ty si ch.j, nic nerobiš, jen čumiš jak idiot,“ řve mladá romská žena na partnera, který sedí na obrubníku pískoviště. Ve všední den chvíli před čtvrtou odpolední. Spontánně křičí a píská i nespočet dětí, které běhají mezi hromadami odpadu nebo vyházeného nábytku. Atmosféru vyloučené lokality dokreslují zatlučená nebo zazděná okna a dveře, chátrající fasády i omlácený vozový park, ve kterém však občas probleskne mercedes anebo jiné luxusní auto.
DÁLE ČTĚTE: Romský starosta: Bereme si příklad z amerických černochů. Jednou bude i prezident náš
V Karviné – Novém Městě, tedy na takzvané Šestce či ve Stalingradu, se ptám na blížící se volby do Senátu Parlamentu České republiky. I tato čtvrť je totiž součástí senátního obvodu číslo 75 (Karviná), ve kterém se volby odehrají 9. a 10. října.
Tady se nechodí k žádným volbám
Stojím ve vnitrobloku mezi Zakladatelskou a Fučíkovou ulicí v Karviné na Šestce a jeden svalnatý mladík mi jasně říká, že tady fotografovat nebudu. „A určitě nemám chuť se s tebou o něčem bavit,“ dodá lehce výhružně. Nevzdávám se a oslovuji další obyvatele ghetta. „Půjdete v říjnu k volbám? A komu dáte hlas? Budou hned dvoje volby,“ napovídám
„Nechodím k žádným volbám, protože se tady nikdy nedozvím, že nějaké volby jsou,“ vypráví 58letý Andrej Beňák. Vysvětluji, že jsem přišel výhradně kvůli senátním volbám, a že o komunálních volbách si můžeme popovídat jindy. Beňák ale jednotlivé typy svobodného hlasování stejně nerozlišuje. Rozdíly mezi volbami do obecní samosprávy, kraje, Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Evropského parlamentu jsou mu šumafuk.
Ptám se na jméno současného senátora za Karvinsko čili za volební obvod číslo 75. „Neznám,“ odpoví Beňák a obrátí se zřejmě na dceru: „Lucko, ty to víš?“ Ta zakroutí hlavou: „Na co bych to věděla.“ Senátorem je od roku 2020 Ondřej Feber (ANO), letos už ale nekandiduje kvůli věku, je mu 74 let.
Na paní Lucce vyzvídám, jestli vůbec někdy hlasovala u voleb. „Na co bych tam chodila,“ odpálí dotaz. V tu chvíli Andrej Beňák přece jen zachrání čest rodiny: „Ježíš, je to už dlouho, ale kdysi jsem u voleb byl. Nepamatuji, co to bylo za volby, ale volil jsem ČSSD. To mi někdo poradil.“
Vyloučená lokalita v Karviné, Andrej Beňák Zdroj: Ivan Motýl
Na senátora tu stačí 3 412 hlasů
A objevují se během předvolebních kampaní kandidáti i v této čtvrti? „Ne. Tady to je vyhlášená vyloučená lokalita, a cigáni nevolí,“ tvrdí romská slečna či žena kolem třicítky. A myšlenku ještě několikrát zopakuje, skoro jako nějakou kastovní mantru: „Tady se nevolí.“
Snažím se oponovat, že v nadcházejících senátních volbách by mohl snadno uspět i romský kandidát. Ondřej Feber byl zvolen do Senátu díky směšnému počtu hlasů, když jich dostal pouhých 3 412. Posledních senátních voleb se v obvodu číslo 75 zúčastnilo titěrných 7,72 procenta voličů, takže horní komoru parlamentu na Karvinsku ignoruje více než 92 procent oprávněných voličů.
Jen na Šestce žije 1 600 Romů
Absolutní nezájem voličů o Senát lze i využít. Pokud by někdo přišel s opravdu okouzlující a motivující kampaní, měl by cestu do Prahy poměrně snadnou. I Rom, který by přesvědčil drtivou většinu romské komunity v tomto volebním obvodu, by tak mohl mít blízko k vítězství.
Podle loňského odhadu karvinské radnice žije na sídlišti v Novém Městě čili na Šestce nejméně 1 600 Romů, zřejmě jich však bude o dost více. Další příslušníci minority bydlí v jiných částech Karviné a velkou komunitu má i sousední Orlová. Romy lze najít i v Horní Suché, Doubravě a jinde v obvodu, takže dohromady tam tvoří romská menšina odhadem 5 000 až 6 000 osob. To už je dost, aby mohla do Valdštejnského paláce v Praze poslat vlastního senátora.
Kdyby tedy nějakého kandidáta měla.
Čtěte také
Romský kandidát se těžko hledá
„Na Karvinsku bychom asi mohli uspět. Máme dokonce i osobnosti vhodné pro Senát, ale teď nechtějí jít do politiky,“ vysvětluje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Josef Stojka, předák moravskoslezských Romů, který minoritu zastupuje i v Radě vlády pro národnostní menšiny. A zároveň je předsedou Unie olašských Romů, přičemž právě z okruhu olašské komunity si Romové v Česku volí svého krále. „Vidím kolem sebe vzdělané Romy, kteří by Senát zvládli, ale nemají dost sil ani chuť na kampaň, ve které by se mohli setkat také s tvrdým rasismem.“
A jsou i další důvody, proč nyní v Poslanecké sněmovně ani v Senátu nesedí romští politici? „Bývaly doby, kdy jsme měli hned několik poslanců ve Sněmovně. Ve volbách do Senátu zatím nikdo romské národnosti neuspěl, i když se o to pokoušel třeba Cyril Koky za Piráty v Kolíně,“ rekapituluje Stojka. „Na úspěšnou kampaň potřebujete i dost velké peníze, a to je problém.“
Na totéž se ptám v karvinské vyloučené lokalitě. „Co bychom volili Romáky, more. Všechny by nás pak odtud vyhodili,“ zaznamenávám jednu z odpovědí. Zdánlivě nesmyslnou, ale zároveň v ní slyším strach, že kdyby se politikem stal nějaký místní romský boss, tak v ghettu paradoxně přitvrdí lichva i další tlaky na komunitu.
Stojka: Romové jsou znechuceni politikou
U sousedů na Slovensku sice nemají Senát, ale v posledních parlamentních volbách si zvolili hned šest romských poslanců a v zemi působí i desítky romských starostů. „Nejsem Rom, ale od malička žiji mezi nimi,“ vstupuje do hovoru v karvinské lokalitě Jiří Žlábek. „Musel by to být zámožný člověk, nějaký náš romský pracháč, ale dost pochybuji, že by po zvolení dělal něco pro obyčejné Romy. Asi by si chtěl jen víc nahrabat, toužil by po dalších mercedesech a barácích. Více zlata, zubů ze zlata a doma zlaté židle.“
Žlábkova přítelkyně Marie Tatarová má jasno: „K volbám nechodím, nemá to smysl.“ Žlábek: „Ještě jsem tam nikdy nebyl, ale možná je to chyba. Když tam nejdete, nemůžete nic ovlivnit a zvolí tam strany, které nechcete.“ V Karviné jsou totiž roztrpčeni, že se Andrej Babiš spojil s Okamurou, kterého označují za nepřítele Romů. Za rasistu.
„V posledních měsících jsou Romové strašně znechuceni politikou. Hodně z nás přitom běželo v parlamentních volbách hlasovat pro ANO Andreje Babiše,“ říká Stojka. „Ale čekali jsme od Babiše něco jiného, vlastně se zatím nic z předvolebních slibů nenaplnilo. Pro Romy se nic nedělá, a superdávka sociální situaci spíše zhoršuje,“ míní. A spojení hnutí ANO s SPD prý romskou komunitu demotivovalo natolik, že o Babišovi už neuvažuje.
Vyloučená lokalita Gottwaldova i Fučíkova
„My jsme vyloučená lokalita, cigáni tu nevolí,“ slyším znova kastovní mantru. Tady v Zakladatelské ulici stávala do sametové revoluce socha Klementa Gottwalda. Někdejší šéf Komunistické strany Československa a předseda vlády totiž právě v těchto místech v roce 1946 položil základní kámen pro čtvrť Nové Město, karvinské hornické sídliště. Havíři se však dávno vystěhovali, teď je to ghetto.
Zakladatelská sousedí s Fučíkovou ulicí. Už její název napovídá, že tu něco nehraje. Julius Fučík byl komunistický novinář popravený nacisty, ale totalitní režim z let 1948 až 1989 ze žurnalisty udělal nesnesitelnou ideologickou ikonu. Po Fučíkovi dostaly jméno tisíce ulic, náměstí, parků, škol, továren, kulturáků i sportovních klubů. Fučík byl všude, takže po sametové revoluci ho zcela logicky nechtěli nikde.
V Karviné ale Julius Fučík zůstává i v roce 2026, byť jen jako jméno bez příběhu. „Nevím, kdo to byl ten Fučík,“ říká další z místních Romů. Nezná ani Ondřeje Febera, svého aktuálního senátora.
Vyloučená lokalita v Karviné Zdroj: Ivan Motýl
Zastavárna: Nejnižší úrok v okrese
Někdejší hornické bytovky patří realitkám, soukromníkům i městu. Čtvrť Nové Město stále více chátrá a majorita se jí vyhýbá. Úplně stejně jako v sousední Orlové míjejí obloukem čtvrť Poruba. Také tohle bývalo budovatelské hornické sídliště, ale už přes 20 let je to vyloučená lokalita. Svědčí o tom i stále funkční zastavárna Rubín s omšelým poutačem: „Nejnižší úrok v okrese.“ Jenže okresy byly zrušeny v roce 2002, téměř před čtvrtstoletím.
Orlová-Poruba. Zapomenuté sídliště kdesi na výspě republiky u polských hranic, ale také tady se v říjnu odehrají senátní volby. I když opět bez účasti romských voličů, až snad na čestné výjimky. Volební obvod číslo 75 (Karviná) chce v pražském Valdštejnském paláci zastupovat třeba orlovská starostka Lenka Brzyszkowská (ANO), lékař Aleš Polách (ODS) i lékařka Mariam Szyja (Zelení, STAN, Piráti, TOP 09 a SEN 21), místostarosta Rychvaldu Pavel Staněk (SPD) či Karel Světnička za hnutí JaSaN, které je podle webu Manipulátoři prokremelskou dezinformační partají.
Obligátní otázka: „Jak se jmenuje současný senátor za váš volební obvod?“ Následuje očekávaná odpověď: „Nevím.“ Vyřkl ji Jaroslav Horváth, zhruba čtyřicátník z orlovské Poruby. „Ondřej Feber, slyšel jste někdy to jméno?“ Horváth nezaváhá ani vteřinu: „Neslyšel a nezajímá mě to.“
Čtěte také
Nevolím, svět si to stejně udělá jinak
I Horváthovi vysvětluji, že teoreticky by romský kandidát z Karvinska mohl docela snadno proklouznout do Senátu. Stačilo by, kdyby ho jednotně volila většina místních Romů. „Romové se o politiku nezajímají,“ nesouhlasí muž. „A nebude to lepší aspoň v budoucnosti, vždyť přibývá vzdělaných Romů?“ Prý nebude. „Spíš to bude ještě horší,“ myslí si Horváth.
Stejně skeptická je i skupina romských matek před bytovkou s číslem popisným 879. „K volbám tady nechodíme. Nikdo,“ prohlásí rovnou za celý činžák 25letá maminka Eva Plachetková. „Nikdy jsem tam nebyla, u těch voleb. Já na to nemám čas,“ dodá u rozvrzaného stolu před vchodovými dveřmi. Povídáme si asi 20 minut, za tu dobu by do volební místnosti, která bývá tradičně umístěna v nedaleké škole ve Slezské ulici, došla tam i zpět.
„Co je to ten Senát?“ ptám se dále ženy z orlovské Poruby. „Nevím, co to je,“ přizná. „A na co bych chodila volit, když si to svět stejně udělá úplně jinak. A já s tím nic nezmůžu,“ přemítá odevzdaně. Ale vlastně s jakýmsi až globálně filozofickým vyzněním, byť jde o kouzlo nechtěného.
Vyloučená lokalita v Orlové, Jaroslav Horváth Zdroj: Ivan Motýl
Hlavně zastavit extremisty
A jak se žije ve vyloučené lokalitě v Orlové? „Špatně. Za byt tu soukromníkovi platím 15 tisíc měsíčně, s energiemi to dělá 22 tisíc. Na jídlo mi zbývá pár tisíc, a to je v těch sociálních dávkách ještě binec, jak udělali tu superdávku,“ kritizuje poměry Eva Plachetková mladší. Ke stolu si přisedne její matka, která nosí stejné jméno i příjmení a narodila se v roce 1975. „Nikdy jsem nebyla volit, a co by taky u voleb dělali Romové. My už dneska nezmůžeme vůbec nic.“
Možná by přece něco zmohli. „Vlastně mě to moc mrzí, že my Romové jsme ještě nikdy neměli vlastního senátora nebo senátorku. A že jsme ani letos nedokázali navrhnout žádného kandidáta, takže snad to napravíme u senátních voleb za dva roky,“ uvažuje romský předák Josef Stojka. „Všechny Romy v Česku teď prosím, aby šli i letos volit demokratické kandidáty do Senátu. Hlavně je třeba zabránit, aby se do horní komory, která je jakousi pojistkou demokracie, dostali třeba extremisté za SPD.“
Poznámka redakce: Rozhovor o tom, proč do Senátu nekandiduje předseda Unie olašských Romů a člen Rady pro národnostní menšiny Josef Stojka, přinese CNN Prima NEWS v příštích dnech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Babišova vláda bude muset zvýšit daně. Vybere jen pár miliard korun navíc, varuje ekonom
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
