Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby. Hlasování doprovází obavy z vměšování Ruska
Elenou Lasconiová a Calin Georgescu, kteří se měli 8. prosince utkat ve druhém kole prezidentských voleb Zdroj: profimedia/ČTK
Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby, jejichž první kolo vyhrál krajně pravicový kandidát Calin Georgescu. Druhé kolo se mělo konat v neděli 8. prosince. Tiskové agentury o tom informovaly s odvoláním na páteční prohlášení soudu.
Nejvyšší soudní instance v zemi podle agentury Reuters zrušila výsledky listopadového prvního kola prezidentských voleb poté, co byly odtajněny bezpečnostní dokumenty, a prohlásila, že hlasování se musí zopakovat. Nejvyšší soud anuloval celý volební proces kvůli podezření z ruského vměšování, napsala agentura AFP.
ČTĚTE TAKÉ: Parlamentní volby v Rumunsku vyhráli vládní sociální demokraté, úspěch slaví i nacionalisté
Krok rumunské justice na sociálních sítích okomentovala i senátorka Miroslava Němcová (ODS): „Skvěle, Rumunsko. Tamní Ústavní soud zrušil výsledky prezidentské volby kvůli ovlivňování ze zahraničí. Takže Putin tam svého nohsleda zatím neprosadil. Ještě je naděje.“
Skvěle Rumunsko. Tamní Ústavní soud zrušil výsledky prezidentské volby kvůli ovlivňování ze zahraničí. Takže Putin tam svého nohsleda zatím neprosadil. Ještě je naděje.🙏✌️
— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) December 6, 2024
V prvním kole prezidentských voleb 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik Severoatlantické aliance Calin Georgescu. Ten se 8. prosince měl utkat s šéfkou středopravého opozičního uskupení Zachraňte Rumunsko Elenou Lasconiovou, která se do druhého kola dostala jen s velmi těsným náskokem 3 000 hlasů nad třetím v pořadí, sociálnědemokratickým premiérem Marcelem Cioalakem.
Nejedná se přitom o jediný případ, kdy ústavní soud zrušil výsledky prezidentských voleb. Příkladem může být Rakousko, kde ve druhém kole prezidentských voleb, které se konaly v květnu 2016, těsně zvítězil kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem Svobodných (FPÖ) Norbertem Hoferem. Rozhodly o tom korespondenční hlasy, díky kterým Van der Bellen zvítězil o 0,6 procenta, když se pro něj v druhém kole vyslovilo 50,3 procenta voličů. Tento výsledek ale kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů zrušil ústavní soud a v opakovaném druhém kole 4. prosince pak zvítězil Van der Bellen poměrem 52 ku 48 procentům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Francie v křeči. Macronův tah uvrhl zemi do chaosu, část opozice volá po jeho rezignaci
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
