Putin: Rusko je připraveno jednat o míru. Ukrajina ale musí po válce zůstat neutrální
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin: Rusko chce mír, ale za jasných podmínek.
Neutrální status sousední země zůstává prioritou.
Jaké další požadavky klade Kreml na církev a jazyk?
Rozpor v údajích o získaném území za září.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: GettyImages
Rusko je připraveno na rozhovory o míru na Ukrajině a co nejdříve je ukončit, ale za podmínek přijatelných pro Rusy. Na moskevské schůzce Valdajského diskuzního klubu to ve čtvrtek řekl ruský prezident Vladimir Putin. Zopakoval přitom požadavek, že Ukrajina po ukončení bojů musí být neutrální zemí. Dohody podle něj musí zohledňovat i otázky spojené s ruským jazykem nebo vztahy s pravoslavnou církví.
Putin podle agentury TASS prohlásil, že Rusko by rádo válku ukončilo co nejdříve, a to prostřednictvím mírových jednání.
DÁLE ČTĚTE: Ženě v nemocnici uřízli špatnou nohu. Ohio řeší neobvyklý případ pokažené operace
„Samozřejmě bychom rádi toto všechno co nejrychleji ukončili, a to cestou mírových jednání,“ zdůraznil Putin. „Jediné, co je k tomu potřeba, je přestat obviňovat Rusko z toho, že o tato jednání nestojí. Místo toho musí Ukrajina i její západní sponzoři, především samozřejmě ti v dnešní Evropě, přijmout odpovědná rozhodnutí, a to na základě reality přímo v terénu,“ dodal.
Šéf Kremlu přitom tvrdil, že tempo postupu ruských vojsk se zrychluje a že jen v září získaly ruské jednotky kontrolu nad 1301 kilometrem čtverečním území.
Agentura AFP ve čtvrtek naopak uvedla, že ukrajinská armáda v září získala zpět území v Doněcké oblasti během protiofenzivy, jejímž cílem bylo posunout frontovou linii dále od klíčových měst Slavjansk a Kramatorsk. Operace s krycím názvem Vivaldi, zahájená začátkem září, umožnila ukrajinským silám dobýt zpět od Rusů 172 kilometrů čtverečních, píše AFP s odkazem na svou analýzu údajů Institutu pro studium války (ISW). Jinde získala Ukrajina zpět dohromady pouze 32 kilometrů čtverečních v Charkovské, Dněpropetrovské a Luhanské oblasti, píše AFP.
Dlouhodobě ale Ukrajina zůstává v defenzivě a ve stále tíživější materiální i personální situaci. Kyjevu docházejí vojáci, zbraně i peníze. Táhnoucí se konflikt nicméně citelně vysiluje i Rusko, k čemuž výrazně přispívají ukrajinské dronové útoky na ropnou infrastrukturu.
Putin ve čtvrtek zdůraznil nutnost usilovat o mírové dohody týkající se Ukrajiny, které by mimo jiné zohledňovaly otázky spojené s ruským jazykem a postavením pravoslavné církve. „Pokud se (západní země a Ukrajina) dohodnou na podmínkách, které budou přijatelné i pro Rusko, pak by bylo pravděpodobně nejlepší tyto chmurné události ukončit, předejít dalším ztrátám na obou stranách a dosáhnout dohod – a to i v humanitární oblasti, pokud jde o ruský jazyk a mimochodem i o vztahy s pravoslavnou církví,“ citovala šéfa Kremlu agentura TASS.
Kromě toho Putin zdůraznil, že neutrální status Ukrajiny zůstává jedním z ruských cílů.
Ruský prezident v únoru 2022 nařídil zahájit invazi na Ukrajinu, což tehdy zdůvodňoval snahou demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu, která podle něj utlačuje rusky hovořící obyvatele. Odpor proti případnému dalšímu rozšiřování NATO na východ, včetně Ukrajiny, Moskva vyjadřuje opakovaně.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Útok nožem na základní škole ve Staškově má druhou oběť. Zemřela napadená žákyně
