Zavedeme nový světový řád, zní ze summitu Číny, Ruska a Indie. Počítají s Putinovým vítězstvím
Čína uspořádala summit, na kterém se tamní politici setkávají se zástupci Ruska i Indie. Čínský prezident Si Ťin-pching volal po změně světového řádu, ve kterém už nehrají prim Spojené státy. „Únava z války na Ukrajině, rostoucí ceny potravin a energií, odpor k migraci a populismus vysvětlují, proč mnoho lidí v Evropě vnímá Moskvu a Peking jako agenty pozitivní změny v rámci konzervativních hodnotových systémů,“ vysvětluje expert na Čínu a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Noubel. Ve středu se k účastníkům čínského summitu připojí také slovenský premiér Robert Fico.
Představitelé Číny, Ruska a Indie, tří největších mocností, které společně tvoří protiváhu západního světa, se v pondělí na summitu zdravili s úsměvem a smíchem jako dobří přátelé.
ČTĚTE TAKÉ: Kde vázne mír na Ukrajině? Podívejte se na časovou osu snah o ukončení války
Začalo to tím, že indický premiér Naréndra Módí a ruský prezident Vladimir Putin bok po boku vstoupili do zasedací síně plné více než dvaceti světových lídrů. Zamířili přímo k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, podali si ruce a vytvořili úzký kruh. Po krátkém společném hovoru se k nim připojili další představitelé.
Tato scéna s sebou nesla hned několik poselství. Která to jsou, pro CNN Prima NEWS popsal expert na Čínu a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Filip Noubel.
Společné přepisování dějin
„Hlavním cílem je demonstrovat to, co Si Ťin-pching i Putin označují za ‚správný pohled na historii‘,“ vysvětluje Noubel.
Takovou snahu Si Ťin-pching zmínil ve svém apelu, aby země „podporovaly správné chápání historie druhé světové války“, cituje prezidenta Číny deník The New York Times. Zatímco čínská komunistická strana se tak snaží prezentovat jako jediný lídr boje proti někdejšímu fašistickému Japonsku, Putin na druhé straně vykresluje Rusko jako vítěznou mocnost.
Čínský prezident Si Ťin-pching (vpravo), indický premiér Nárendra Módí (uprostřed) a ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) hovoří před společnou fotografií na summitu Šanghajské organizace spolupráce v září. Zdroj: Alarmy, Alarmy, Planetpix
„Přítomnost Kim Čong-una, který posílá munici a vojáky na rusko-ukrajinskou frontovou linii, také potvrzuje, že tyto tři země jsou jednotné a tvoří diplomatický a vojenský blok, který může čelit NATO. To je také poselství pro Jižní Koreu, Japonsko a Tchaj-wan, které se všechny silně spoléhají na záruku vojenské ochrany od USA,“ říká Noubel.
Alternativa „západních“ pravidel
Setkání však dalece překračuje interpretaci dějin a promlouvá také o současném rozdělení sil mezi světovými mocnostmi. Takovou pojmenoval čínský prezident: „Musíme zaujmout jasný postoj proti hegemonismu a mocenské politice a praktikovat skutečný multilateralismus,“ řekl Si ve svém projevu v narážce na současný světový řád řízený USA.
„Vidíme stále více příkladů zemí, zejména v Africe, které ukončují silnou spolupráci s Evropou a Západem a obracejí se na Čínu a Rusko jako na své nové partnery.“
Západ si tak podle Číny nemůže nárokovat celosvětové dodržování jím vymyšlených pravidel, pokračuje Noubel. „A co je důležitější, znamená to, že země globálního Jihu mohou zcela opustit západní model a obrátit se k modelu vyvinutému Čínou a do jisté míry Ruskem jako k platné alternativě, protože nemají požadavky na dodržování mezinárodních lidských práv,“ dodává.
„Vidíme stále více příkladů zemí, zejména v Africe, které ukončují silnou spolupráci s Evropou a Západem a obracejí se na Čínu a Rusko jako na své nové partnery,“ říká. Hlavním pilířem takového přístupu je posilování skupin, které v daných zemích aktuálně jsou u moci. „Pro ně nabízejí totiž řešení, která jsou rychlejší, snazší a zaručují, že mohou ovládat své vlastní společnosti. Takže je to celkem velmi atraktivní model,“ zdůrazňuje.
Robert Fico na jednání vlády Zdroj: BRANISLAV RAČKO / News and Media / Profimedia
Fico jako další účastník
Řízení silou ovšem není lákavé výhradně pro jižní země, ale také pro některé ze střední Evropy. K takovým patří i Slovensko, jehož premiér Robert Fico se do Číny jako jediná hlava Evropy dostaví podle očekávání ve středu 3. září. Namísto summitu bude však na jeho programu účast na oslavách konce druhé světové války.
„Únava z války na Ukrajině, rostoucí ceny potravin a energií, odpor k migraci a populismus vysvětlují, proč mnoho lidí v Evropě vnímá Moskvu a Peking jako agenty pozitivní změny v rámci konzervativních hodnotových systémů,“ vysvětluje Noubel.
Fico tak stane po boku Si Ťin-pchinga, Putina i severokorejského diktátora Kim Čong-una.
Testovací prostor Číny
Důležitou zprávu s sebou setkání nese i pro válku na Ukrajině. Přestože Čína Rusko v jeho agresi podporuje, i nadále se jí daří balancovat a stavět se do role neutrálního státu. „Čína může předstírat neutralitu – a dokonce podporovat územní celistvost Ukrajiny – a zároveň posílat Rusku náhradní díly, umožnit svým občanům bojovat (za Rusko), absolvovat výcvik v terénu i obcházet sankce,“ zdůrazňuje analytik.
Čínský prezident Si Ťin-pching předsedá zasedání Spojení sil Šanghajské organizace spolupráce za účelem zlepšení globálního řízení (SCO) v Tchien-ťinu v severní Číně, 1. září 2025. Zdroj: Profimedia, Huang Jingwen
Summit se proto podle něj stal perfektním testovacím prostorem pro případ, že by se Čína rozhodla napadnout Tchaj-wan a setkala se s americkými nebo západními sankcemi.
„Peking nemá zájem na ukončení války: prodloužená válka znamená, že se může učit, testovat vybavení a strategie. Zároveň to oslabuje Západ – jak Evropu, tak i USA –, který se stává závislejším na čínském obchodu, zelených technologiích a (čínském) diplomatickém úsilí,“ komentuje.
Role Indie
V neposlední řadě byla významným účastníkem summitu také Indie. Předseda indické vlády Módí se na něm zároveň snažil ukázat, že vedle Spojených států – které na Nové Dillí uvalily clo v astronomické výši 50 procent – a Evropy má jeho země i další významné spojence.
Vztahy s Čínou nicméně nejsou pro Indii bez dilemat. Významnou překážkou jsou jednak spory o hranici, kterou s Čínou sdílí v pohoří Himalájí, ale také skutečnost, že na indickém území dlouhodobě žije čínský azylant dalajlama.
„Indické ambice jsou působit jako prostředník mezi Západem – především USA – a Ruskem, což se jí v prvních dvou letech ruské invaze na Ukrajinu docela dobře dařilo. Trumpova nepředvídatelnost však toto vyvažování nyní činí riskantním,“ hodnotí postavení Indie Noubel.
Celkově však podle něj Nové Dillí zůstává blíže západním spojencům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Letadlo von der Leyenové muselo přistát podle papírových map. Rusko zřejmě rušilo GPS signál
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
