PŘEHLEDNĚ: Kde vázne mír na Ukrajině? Podívejte se na časovou osu snah o ukončení války
Zdá se, že avizované jednání o míru na Ukrajině je i přes řadu slibů po několika měsících stále v nedohlednu, ačkoliv Ukrajinci jsou ochotní s Rusy sejít a americký prezident Donald Trump Kremlu hrozí. Podívejte se, jak se dosud jednání o míru vyvíjela na přehledné časové ose sestavené CNN Prima NEWS.
O potřebě jednání politických špiček u jednoho stolu hovoří Ukrajinci i Rusové už roky, ale až v letošním roce se začaly ledy hýbat, byť jen velmi těžkopádně. Podívejte se na podrobnou časovou osu „horké fáze“ cesty k hledání konce války na Ukrajině:
Časová osa
- 12. února 2025 – Telefonát Trumpa s Putinem
Staronový americký prezident Donald Trump si zhruba hodinu telefonoval s ruským mocnářem Vladimirem Putinem, přičemž jedním z témat bylo právě uspořádání jednání, které by mělo vést ke konci války. Trump už během předvolební kampaně sliboval, že jakmile vyhraje prezidentské volby, válku na Ukrajině takřka okamžitě ukončí. Dokonce hovořil o pouhých 24 hodinách. Konflikt se mu dodnes ukončit nepodařilo. Únorový telefonát však je považován za začátek „horké fáze“ mírových jednání.
ČTĚTE TAKÉ: Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu může po konci války zajistit i Rusko, prohlásil Lavrov
- 18. února 2025 – Summit v Saúdské Arábii
Několik dní po telefonátu Trumpa s Putinem se americká a ruská delegace sešly v saúdskoarabském Rijádu. K setkání však nebyla přizvána ukrajinská strana, což vedlo ke kritice ze strany Evropy.
- 28. února 2025 – Střet Trumpa a Zelenského v Bílém domě
Do USA dorazil na návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump jej chtěl přitlačit k podpisu dohody o těžbě nerostů na Ukrajině, kterou do jisté míry prezentoval i jako jistou bezpečnostní záruku, protože by na Ukrajinu dostala americké společnosti. V Oválné pracovně a přímo před novináři a televizními kamerami se však šéf Bílého domu společně se svým sekundantem, viceprezidentem J. D. Vancem, pustil do Zelenského za údajný nedostatek vděku. Ukrajinský prezident si to nenechal líbit a bránil se. Jeho odpor vedl k tomu, že smlouva v ten okamžik nebyla podepsána a ukrajinská delegace byla vyzvána, aby Bílý dům opustila. Američané posléze na krátký čas stáhli svoji podporu Ukrajiny.
- 2. března 2025 - Koalice ochotných
Jen o dva dny později byl Zelenskyj ve Velké Británii, kde se s ním setkali evropští lídři a vytvořili tzv. koalici ochotných, do níž patří i Česká republika, ale také některé neevropské státy jako třeba Kanada či Japonsko. Jde o ad hoc skupinu států, které chtěly vytvořit plán na obranu Ukrajiny, stejně tak si daly za úkol napravit vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem.
- 11. března 2025 - Obnova vztahů USA a Ukrajiny
Ukrajinci a Američané se znovu setkali a využili k tomu již ozkoušený Rijád. Delegacím se podařilo uhladit vztahy narušené střetem Zelenského a Trumpa v Oválné pracovně Bílého domu, Američané posléze obnovili svoji podporu Ukrajiny.
- 18. března 2025 - 30denní příměří neprošlo
Trumpův tlak na Putina a Zelenského vyústil v americký návrh, že by se Rusko s Ukrajinou mohly domluvit na 30denním celkovém klidu zbraní. Kyjev tomu byl velmi nakloněn, z Moskvy však přišlo odmítnutí. Putin místo toho oznámil zastavení útoků pouze na energetická zařízení. To Rusové navíc podle Ukrajinců porušovali.
- 26. dubna 2025 – Jednání Trumpa se Zelenským ve Vatikánu
Během pohřbu papeže Františka se ve Vatikánu krátce a trochu nečekaně setkali Trump a Zelenskyj. Bylo to jejich první setkání od výměny názorů v Bílém domě během února.
Fotografie Trumpa a Zelenského zveřejněná vedoucím kanceláře ukrajinského prezidenta Andrijem Jermakem. (26. 4. 2025) Zdroj: čtk/profimedia.cz
- 15. května 2025 - Setkání Putina se Zelenským nevyšlo
Prezident Ukrajiny vyzval svůj ruský protějšek, aby se společně setkali v tureckém Istanbulu, kde s ním chtěl řešit ukončení války. Putin však výzvu opět nevyslyšel a k setkání tak znovu nedošlo. Setkaly se pouze delegace obou států.
- 2. června 2025 – Znovu Istanbul, znovu bez prezidentů
Další kolo jednání mezi Rusy a Ukrajinci v Istanbulu i tentokrát proběhlo bez hlav států. Delegace spolu jednaly především o výměnách zajatců, které se posléze opravdu uskutečnily.
Čtěte také
- 14. července 2025 - Trumpovo ultimátum
Donald Trump poprvé přitvrdil proti Putinovi a prohlásil, že „pokud Rusko do 50 dní neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině, uvalí na něj vysoká cla“. Ta podle něj měla činit až 100 procent.
- 28. července 2025 – Trump zkracuje své ultimátum
Americký prezident po zhruba dvou týdnech zkrátil své ultimátum Putinovi a oznámil, že mu dává „10 až 12 dní“ na to, aby začal jednat.
PODÍVEJTE SE: Po útoku na Kyjev 25 mrtvých
- 15. srpna 2025 - Putin u Trumpa na Aljašce
Šéf Kremlu Vladimir Putin dorazil na americkou Aljašku, kde se setkal s Trumpem, aby se s ním pobavil o možném příměří. K žádné dohodě zde nedošlo, ale Trump po summitu prohlásil, že „Zelenskyj může válku ukončit téměř okamžitě“. K tomu vyloučil, že by Ukrajina mohla získat zpět od Rusů poloostrov Krym, a rovněž Ukrajincům vzkázal, že mohou zapomenout na členství v NATO.
- 18. srpna 2025 - Zelenskyj s evropskými lídry u Trumpa
Do Bílého domu za Trumpem znovu přicestoval Zelenskyj a tentokrát v Oválné pracovně hovořili v až přátelském duchu. Ukrajinského prezidenta navíc přijeli podpořit evropští lídři – generální tajemník NATO Mark Rutte, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, jeho finský protějšek Alexander Stubb, britský ministerský předseda Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová a německý kancléř Friedrich Merz. Trump po tomto setkání oznámil, že se brzy uskuteční trojstranné setkání jeho, Zelenského a Putina, kterému by mělo předcházet jednání ukrajinského a ruského prezidenta. Evropští lídři měli navíc pro Ukrajinu vyjednat „masivní bezpečnostní záruky“.
Čtěte také
- 22. srpna 2025 – Další Trumpovo ultimátum
Americký prezident Trump dal Rusku už poněkolikáté dvoutýdenní ultimátum na dosažení pokroku s varováním, že pokud tak neučiní, přijdou „masivní sankce“. Rusové mezitím bagatelizovali plánované setkání Putina se Zelenským, které se plánovalo právě na 22. srpna, ale opět se neuskutečnilo. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v pozdějších dnech uvedl, že summit Putin-Zelenskyj je stále daleko a musí mu předcházet jednání na nižších úrovních.
- 28. srpna 2025 – Masivní útok na Kyjev, Rusové opět postupují
Setkání Putina se Zelenským je stále v nedohlednu. Mezitím Rusko vytrvale útočí na Ukrajinu a provedlo masivní útok raketami či drony na hlavní město Kyjev. Na místě umírá minimálně 14 lidí a desítky utrpěly zranění. Kromě toho ruské síly znovu postupují na východě země, kde i za cenu velkých ztrát dobývají vesničky na Donbasu.
Rusko viní Ukrajinu i Evropu ze sabotáže mírového procesu
Zatímco na Kyjev a další ukrajinská města dopadají rakety se stále rostoucí intenzitou, Kreml obviňuje evropské státy včetně Ukrajiny ze sabotování mírových rozhovorů.
ČTĚTE TAKÉ: Svět na prahu dalších pěti válek: Třese se nejen Tchaj-wan či Korea. Hrozba visí i nad Evropou
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v neděli obvinil západní země, že se snaží „blokovat“ jednání o ukončení konfliktu na Ukrajině. Jeho vyjádření tak přišla po řadě dní, kdy rozhovory iniciované americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvízly na mrtvém bodě.
Historie jednání o ukončení konfliktu nicméně sahá v podstatě až k jeho začátku.
Jedná se od února 2022
Ukrajina usedla s Rusy k jednacímu stolu poprvé bezprostředně po invazi. Jednání se tehdy vedla na přelomu února a března 2022 v Bělorusku a Istanbulu. Tyto pokusy následně přerušilo odhalení zvěrstev, kterých se Rusko dopustilo v obci Buča. Jednání se v důsledku svědectví z malé obce na prahu Kyjeva zhroutila.
Záběry zničené ruské těžké techniky v Buči, 3. dubna Zdroj: AP
Menším krokem v jednání se stala takzvaná dohoda o obilném koridoru, která díky přispění Turecka a OSN umožnila vyvážet ukrajinské produkty přes Černé moře. Navzdory důkazu, že Ukrajina a Rusko jsou schopné najít „společnou řeč“, ale cestu k dojednání míru – anebo alespoň příměří – neotevřela.
Větším průlomem se stal návrh jižanských států, tedy Afriky a Latinské Ameriky. Ty k vypracování návrhu míru vyzvali Ukrajinci. Předložený dokument nicméně nezahrnoval jednu ze základních ukrajinských podmínek, jíž je stažení ruských vojáků z území Ukrajiny. Kyjev proto návrh nepodpořil, zatímco Moskva ano. Řada analytiků nicméně varuje, že Rusové využili přijetí tohoto návrhu spíše k propagandě než hledání skutečných řešení.
V červnu 2023 prezident Volodymyr Zelenskyj představil takzvaný desetibodový mírový plán. Ten obsahoval stažení ruských vojsk, obnovení hranic, reparace i bezpečnostní záruky. Ten se následně stal pilířem další ukrajinské diplomacie. Ruská strana ho ale nekompromisně odmítla.
Prezident Volodymyr Zelenskyj s americkým prezidentem Joe Bidenem 21. května 2023 v Hirošimě, účast na summitu G7 Zdroj: ČTK / DPA / Presidential Office of Ukraine
Na samotném konci roku 2023 se uspořádal summit v Ženevě, kde Ukrajinu podpořilo na sto lídrů řady zemí. Setkání tak sice ukázalo širokou podporu Kyjeva, ale nepřineslo téměř žádné hmatatelné výsledky – Rusko se summitu nezúčastnilo. Podobná událost se opakovala v červnu 2024 ve švýcarském Bürgenstocku, opětovně bez významnějších výsledků.
Rok 2024 se stal obdobím patu – fronta na Ukrajině se téměř nepohnula a podobně stagnovala i úsilí diplomatů. Spojenci se mezitím soustředili na podporu Ukrajiny a celý svět napjatě čekal na výsledky amerických voleb.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Masová střelba v kostele v Minneapolis: Zasaženo bylo asi 20 lidí, zemřely dvě malé děti
