Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Dokud bude trvat válka na Ukrajině, ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho funkci nikdo vystřídat nemůže, řekl někdejší premiér Sergej Stěpašin pro list RIA Novosti. V západních médiích se přitom objevují spekulace o možném Putinově nástupci v souvislosti s vojenskými neúspěchy na Ukrajině.
V Rusku se příští volby hlavy státu mají konat v roce 2024. Podle Stěpašina je zřejmé, že do té doby na prezidentském postu nenastane žádná změna. „Samozřejmě, mnozí zvažovali, jestli by Putin měl za dva roky opět jít do prezidentských voleb, nebo ne. Ale dnes je naprosto jasné, že k žádné výměně dojít nemůže, především v situaci částečné mobilizace, kdy probíhají aktivní boje proti NATO a Američanům,“ řekl.
Podle někdejšího premiéra Putin nemůže vládnout navždy. Dokud bude trvat válka na Ukrajině, musí ve funkci dle něj zůstat. „Nemůžeme opakovat rok 1917, kdy Mikuláše II. v podstatě zradilo jeho nejbližší okolí. Putin bude muset – ať už chce, nebo ne – svůj kříž nést dál až do doby, kdy dosáhneme skutečného míru,“ domnívá se Stěpašin.
Stěpašin v rozhovoru odkázal na posledního ruského cara, který se vzdal trůnu po sérii porážek v první světové válce a v době, kdy v Petrohradě vypukla únorová revoluce. Rusko se pak propadlo do několik let trvajícího chaosu. Rovněž nacionalističtí komentátoři po ukrajinském vítězství u Lymanu srovnávali situaci ruské armády s únorem 1917.
Podle spekulací západních médií by však Vladimir Putin v případě dalších vojenských blamáží mohl pod tlakem z funkce odejít, anebo být odstraněn. „Vidina jeho odchodu je sice stále vzdálená, ale je zřejmé, že rostoucí dopady vojenského dobrodružství už nyní oslabují jeho mocenskou pozici,“ napsal koncem září web Politico, který rovněž představil možné Putinovy nástupce.
Sergej Stěpašin byl předsedou vlády pouhé tři měsíce v roce 1999. Rezignoval po útoku čečenských radikálů v Dagestánu. V úřadu ho nahradil nynější šéf Kremlu, který Rusku vládne už přes 20 let, ať už z pozice prezidenta či premiéra. Před rokem podepsal změny ústavy, díky nimž může na funkci kandidovat ještě dvakrát. V čele státu tak může být až do roku 2036, kdy mu bude 84 let.
