Nečekané změny volebního systému
Ústavní soud (ÚS) se podle předsedy Pavla Rychetského nesnaží ovlivnit politickou situaci, ale chrání ústavu a princip rovnosti ve volebních procesech. Rychetský se v prohlášení vymezil vůči výrokům premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda vlády v reakci na středeční zrušení části volebního zákona uvedl, že ÚS ztratil zábrany a že Rychetský není nestranný soudce.
Babiš se svými výroky podle Rychetského dopustil dehonestujícího vyjádření vůči ostatním soudcům ÚS. Středeční nález byl totiž většinovým rozhodnutím patnáctičlenného pléna, pro které hlasovalo 11 soudců. Rychetský ani nebyl soudcem zpravodajem – nález připravoval Jan Filip.
Babišův náznak, že Rychetský má politickou dohodu s hnutím STAN o kandidatuře na prezidenta v roce 2023, je podle předsedy ÚS zcestnou úvahou. Rychetský v minulosti opakovaně prohlásil, že se nikdy nehodlá ucházet o funkci hlavy státu. Nad rámec stručného prohlášení dostupného na webu soudu se Rychetský nechce dál k Babišovým výrokům vyjadřovat.
Soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na letošní podzimní sněmovní volby.
Babiš: Rozhodnutí otřásá důvěrou občanů
„Jsem si vědom, že rozhodnutí soudu musím respektovat a není proti němu žádné obrany. Ale soudu musí být jasné, že v nejtěžším období, kdy celá země trpí pandemií, otřásá důvěrou občanů v náš politický systém,“ uvedl Babiš. Nepovažuje za reálné, aby se Sněmovna rychle shodla na novém znění zákona.
Podle soudce Filipa ale vše stihnout lze, pokud bude vůle, nejde prý ani o změnu pravidel „v průběhu hry“. Volby jsou už sice vypsané na 8. a 9. října, ale kandidátní listiny se podávají až v srpnu. „Naše rozhodnutí nikomu nezkřivilo vlásek na hlavě ani nepřeložilo stéblo přes cestu,“ řekl Filip novinářům.
Dosavadní systém voleb do sněmovny podle politologů jako celek zvýhodňoval úspěšnější strany oproti těm, které skončily těsně nad pěti procenty hlasů. Jedním z hlavních faktorů byla metoda rozdělování mandátů, druhým různá velikost českých krajů. V těch malých měly menší strany významně nižší šanci na získání mandátu.
