Ústavní soud o volebním systému
Rozhodnutí Ústavního soudu ovlivní způsob, jakým budeme v letošních volbách vybírat zákonodárce do Poslanecké sněmovny. Není to poprvé, co nejvyšší soudní instance v zemi promluvila do volebního klání. A není to ani poprvé, co do pravidel politické soutěže promluvil Pavel Rychetský. Ten si to vyzkoušel už coby místopředseda vlády pro legislativu v kabinetu Miloše Zemana. A prosazoval přesně to, co dnes kritizuje.
„Jedná se o pozůstatek opoziční smlouvy a tolerančního patentu a promítnutí většinových prvků do našeho volebního zákona,“ řekl mimo jiné soudce zpravodaj Jan Filip na středeční tiskové konferenci po zveřejnění nálezu Ústavního soudu. Ten se zabýval žalobou podanou částí senátorů, podle nichž současná podoba volebního zákona nezajišťuje rovné volební právo při hlasování do dolní komory českého Parlamentu.
Jde o mimořádnou ironii osudu. Byl to totiž právě současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který posílení většinových prvků před více než dvaceti lety prosazoval. Zastával tehdy funkci místopředsedy vlády pro legislativu v sociálně-demokratickém kabinetu Miloše Zemana, který byl v rámci už zmíněné opoziční smlouvy tolerován Občanskou demokratickou stranou pod vedením Václava Klause.
Jó, když jsem byl ministrem
ČSSD a ODS se tenkrát mimo jiné dohodly na přípravě takové změny volebního zákona, která zajistí, aby se do Poslanecké sněmovny nedostalo příliš mnoho stran, a mohly tak vznikat stabilní většinové vlády. Podoba, která prošla Parlamentem i přes veto tehdejšího prezidenta Václava Havla, počítala se zřízením 35 volebních obvodů (dnes je jich stejně jako krajů) a přechodem na d‘Hondtův systém s koeficientem 1,4 pro přepočet hlasů na mandáty v prvním kole skrutinia.
Kritici už dlouho předtím namítali, že taková změna by v zisku mandátů výrazně upřednostňovala velké strany a že je v rozporu s logikou poměrného systému voleb do dolní parlamentní komory, a tedy v rozporu s Ústavou. Ta totiž počítá s poměrným promítnutím odevzdaných voličských hlasů do finálního složení Poslanecké sněmovny, většinový systém pak přiznává volbám do Senátu.
„Je to opravdu útok na demokracii? Nebudu mluvit tak dlouho jako někteří kolegové. Pokusím se stručně říci, co si myslím, že je demokracie. Demokracie je především vláda většiny. Je to vláda na čas, dočasná vláda většiny, to znamená, že je povinnost opakovaně dávat možnost znovu vygenerovat tuto většinu. Předložená novela pouze posiluje většinové prvky. Doporučoval bych ctěným kolegům, aby úvahy o neústavnosti přenechali Ústavnímu soudu,“ hájil ministr Rychetský před více než dvaceti lety novelu volebního zákona na půdě Senátu. A coby senátor pro ni také zvedl ruku.
Prezident Havel se však s přehlasováním svého veta nesmířil a obrátil se na Ústavní soud. A částečně uspěl. Nejvyšší soudní instance škrtla rozdělení země na 35 volebních obvodů, ponechala ale minimální podíly hlasů pro koalice odstupňované po pěti procentních bodech.
Komu to prospěje?
Pavel Rychetský si tedy po více než dvou dekádách pravděpodobně uvědomil, že stávající ani jím prosazovaný systém negarantuje rovnost odevzdaných volebních hlasů. Fajn. Je ale důvod k radosti? Záleží na úhlu pohledu. Z hlediska naplnění „ducha“ Ústavy jde jistě o dobrou zprávu. Máme zde ale také politickou praxi. Jen poměrně málo měsíců před volbami vlastně nevíme, podle jakého klíče se hlasy budou přetavovat na mandáty. Na tom se teprve musí shodnout stávající politická reprezentace, což nebude snadné.
Víme ale to, že pro vstup do Sněmovny bude nutné získat jen pět procent hlasů, ať už politické subjekty kandidují samostatně nebo v koalici. Je pravděpodobné, že skutečně dojde k posílení poměrných prvků. Radovat se tak mohou strany, které sotva pětiprocentní hranici překročí, ale i další, jejichž výsledek bude jednociferný. Co do počtu mandátů může posílit jak ČSSD, tak KSČM, ale i SPD. A dost možná na úkor koalic, které vznikly před pár měsíci za účelem zvýšení svých šancí na porážku vládního hnutí ANO.
Je tedy také možné, že ve středu zveřejněný nález Ústavního soudu změní předvolební taktiku. Mohli bychom se klidně dočkat toho, že některé koalice, jež sotva vznikly, se zase rozpadnou, a podobně. Ostatně by to nebylo poprvé, co by Ústavní soud zcela zásadně ovlivnil předvolební klání. Vzpomeňme na rok 2009, kdy zrušil už vyhlášené předčasné volby do Poslanecké sněmovny prakticky uprostřed horké kampaně. Jak následně došlo k překreslení politické mapy, není třeba připomínat. A také tenkrát u toho stál Pavel Rychetský.
