Schillerová: Závazky NATO jsou nereálné. Mistrovství v kličkování, tepe vládu Kupka
Premiér Andrej Babiš (ANO) je připraven vysvětlit prezidentovi USA Donaldu Trumpovi výdaje na obranu. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Závazky v rámci NATO ve výši 3,5 procenta HDP na obranu považuje za současných podmínek za nereálné. „Pokud nechceme zdevastovat zdravotnictví a školství,“ dodala. Předseda ODS Martin Kupka vyčetl představitelům koalice ve studiu, že předvádějí „mistrovství světa v kličkování v živém vysílání“.
Šéfka státní kasy nařkla bývalou vládu, že zbytečně navýšila splátky na americké letouny F-35, aby se výdaje na obranu dostaly ke dvěma procentům HDP. „Informace, zda budeme plnit výši výdajů, je otázka metodiky, dozvíme se to až ex post. Náš premiér je připraven Donaldu Trumpovi vše vysvětlit,“ tvrdí Schillerová.
K TÉMATU: Žádný ruský vzor, řekl Babiš k zákonu o neziskovkách. Zmínil věc, kvůli níž skončila Šichtařová
Z nejisté situace kolem obrany obvinila bývalý kabinet, který prý po sobě zanechal v rozpočtu „brutální“ díry. „Nechali jste nám takový rozpočet a teď nás budete tlouct po hlavě, protože jsme zreálnili stav státní kasy,“ pronesla také v Partii Terezie Tománkové.
„Nemůžeme se zavázat k pěti procentům HDP, pokud nechceme zdevastovat zdravotnictví a školství. Navíc 3,5 procenta je také nereálné vydat, ovšem nezpochybňujeme dvě procenta,“ nastínila plány vládního kabinetu. „Více si v tuto chvíli nemůžeme dovolit,“ zkritizovala Schillerová strategii bývalého kabinetu v oblasti obrany.
Čtěte také
Země NATO se v minulém roce shodly na tom, že do roku 2035 navýší své obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta poputuje na přímé obranné výdaje a doplňkových 1,5 procenta na související investice. Může jít třeba o výstavbu nemocnic či dopravní infrastruktury, co všechno ale lze do tohoto balíku peněz zařadit, není dosud striktně určeno.
Neshoda na pěti procentech HDP?
Ministr sportu, zdraví a prevence Boris Šťastný (Motoristé sobě) hájil vládu tím, že aktuálně míří do kapitoly obrany nejvíce peněz v historii Česka. „Sestavený rozpočet nám neumožňoval nějaké drastické navýšení těchto prostředků. Jinak bychom museli krátit peníze na školství a zdravotnictví. S ohledem na geopolitickou situaci je ale nutné na tyto věci myslet a meziročně navyšovat tyto peníze rozumným způsobem, abychom nezdevastovali Česko,“ je přesvědčen motoristický ministr.
Celou část Partie můžete zhlédnout zde:
Dvě procenta HDP jsou podle Šťastného v aktuální situaci uměním možného. „Našim spojencům musíme také vysvětlovat, že se nám nesmí zhroutit sociální systém,“ připomněl. Na dotaz, jak vláda plní svůj alianční závazek, Šťastný odpověděl, že kabinet tak činí – ovšem postupně. Pokud by mělo plnění závazku negativní dopad na tuzemský rozpočet, není podle něj možné k pětiprocentní metě mířit.
Šéf koaličního SPD a Sněmovny Tomio Okamura uvedl, že na navýšení výdajů nad dvě procenta HDP nejsou peníze. Ministr obrany za SPD Jaromír Zůna ovšem dříve v rozhovoru pro Novinky uvedl, že závazek pěti procent, který byl přijat minulou vládou, současný kabinet ctí. „Teď se musí vymyslet cesta, jak k němu máme směřovat,“ poznamenal.
Čtěte také
Okamura tento názorový rozpor vysvětloval tvrzením, že prý i ze Zůnových slov vyplývá, že nyní ve státní kase peníze nejsou. Později předseda Sněmovny výslovně prohlásil, že závazek pěti procent je „absolutně“ nereálný. „Odborníci v čele s generálem Zůnou říkají, že dvě procenta HDP stačí na budování akceschopné české armády,“ dodal.
Ministryně Schillerová mimo jiné řekla, že řada zemí EU v současnosti závazek dvou procent HDP na obranu nedodržuje. Metodika, co vše se dá zahrnout do obranných výdajů, se podle ní musí změnit. Předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) ovšem v sobotu na TV Nova zdůraznil, že Česko obranné závazky dodrží – jen svým vlastním tempem. S americkou stranou, která Česko v tomto týdnu kritizovala, se podle něj český kabinet o tomto tématu baví a počítá se s tím, že na splnění závazků dojde.
Fiala: Budeme černým pasažérem NATO
Předseda ODS Martin Kupka upozornil, že spojenci budou hodnotit Česko podle plnění závazků. „Pokud si vláda myslí, že je schopna v 21. století nakoupit jakýkoliv náročný zbraňový systém bez záloh, tak je mimo. Žádná země by něčeho takového nebyla schopná,“ reagoval.
Čtěte také
Vrátil se také ke stanoviskům představitelů vlády. „Viděli jsme v přímém přenosu mistrovství světa v kličkované – tři různé pohledy. Možná je teď Boris Šťastný překvapený, jelikož říkal, že rok 2035 a splnění závazků je pro Motoristy relevantní. To ale paní ministryně Schillerová zpochybnila,“ pustil se do kabinetu. Podle něj není závazek záležitostí bývalé vlády, ale výsledkem dohody spojenců v reakci na dění ve světě.
„Rozumně investovat do obrany je nezbytnou podmínkou, abychom jako Česko fungovali,“ uvedl také Kupka. Do Schillerové se za tvrzení o nereálnosti splnit závazek, že na obranu půjde 3,5 procenta HDP, pustil i bývalý premiér Petr Fiala (ODS).
„Česká vláda to říká zcela otevřeně: Budeme černým pasažérem v NATO a nebudeme se podílet na kolektivní obraně,“ vzkázal na síti X a obvinil vládu, že zaujala v této oblasti „ostudný postoj“.
Alena Schillerová v dnešní Partii neustále opakuje, že dávat 3,5 %, resp. 5 % HDP na obranu je podle ní naprosto nereálné a že nebudeme plnit závazek ze summitu Severoatlantické aliance v Haagu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 15, 2026
Česká vláda to říká zcela otevřeně: budeme černým pasažérem v NATO a nebudeme se…
„Rozpočet má ukazovat priority vlády, přičemž kabinet zvolil nesprávnou cestu,“ míní člen sněmovního obranného výboru Ivan Bartoš (Piráti), podle něhož je možné najít při plánování rozpočtů cestu k stanovenému cíli NATO, aniž by se sahalo do jiných výdajů či do daní. „Říkat, že buď budeme mít obranu, nebo zdravotnictví, je falešné dilema,“ míní.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana nevydá letos Česko na obranu ani dvě procenta HDP.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vyčinil jste za porno i Rajchlovi? ptá se opozice Juchelky. Reaguje na očerňování Pirátů
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
