Změníme Ústavu, slibují politické strany razantní krok. S návrhem přišla i TOP 09
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- TOP 09 chce ukotvit členství v EU a NATO.
- Vláda i další strany plánují změny ústavy.
- Změna ústavy: Jaká je šance na úspěch?
- Ústava se změnila jen párkrát. Proč?
Změnit ústavu vyžaduje získat ústavní většinu v obou komorách Parlamentu ČR, což znamená vyjednat politickou podporu napříč Sněmovnou a Senátem. I přesto tuzemští politici ji neváhají svým voličům slibovat právě změnu Ústavy ČR. Nejnověji přišla opoziční TOP 09 s návrhem zakotvit v Ústavě české členství v NATO a EU. Oznámil to předseda strany Matěj Ondřej Havel v den výročí vstupu Česka do NATO. S vyjednáváním podpory pro návrh ale teprve začne. Frekvence politických slibů o změně ústavy je o to překvapivější, že šance na jejich splnění je fakticky malá.
„TOP 09 navrhne zakotvení členství ČR v EU a v NATO v naší ústavě, aby bylo jasné, že bezpečnostní a civilizační ukotvení na Západě není předmětem politických experimentů. A zároveň na půdě PS budeme usilovat o zřízení podvýboru pro transatlantickou spolupráci, který bude pravidelně vyhodnocovat plnění závazků vůči NATO a posilovat parlamentní kontrolu nad obrannou politikou,“ řekl novinářům ve Sněmovně ve čtvrtek předseda TOP 09 Havel.
Oslovit s žádostí o podporu návrhu hodlá v budoucnu Havel všechny sněmovní strany. Uznal ale, že u vládní SPD úspěch mít asi nebude. O záměru informoval i na sociálních sítích. Havel zároveň znovu zkritizoval vládu za její obranné výdaje a zopakoval, že podle něj bude ČR v rámci NATO černým pasažérem co se aliančních závazků týče.
DÁLE ČTĚTE: Vondráček: Šichtařová chtěla vzít motorovou pilu a měnit. Komické, glosoval Šídlo
Před časem přišli s návrhem na změnu poslanecké imunity, která je v ústavě garantována, opoziční Starostové a nezávislí. Jejich iniciativa přímo reagovala na nedávné dění okolo poslanecké imunity premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), kterou jim následně Sněmovna hlasy vládní koalice potvrdila. Podle předsedy Starostů Víta Rakušana by se lidé stíhaní za trestné činy nesouvisející s výkonem politické funkce měli za své chování zodpovídat u soudu jako jiní lidé v této zemi. Návrh na změnu imunity nyní vzniká na úrovni stínové vlády Starostů a poté jej má projednat jejich poslanecký klub.
Plány s ústavou avizuje i Babišova vláda
Stejně tak srší nápady na změny ústavy i vláda Andreje Babiše (ANO). V programovém prohlášení stojí závazek navrhnout zakotvení české koruny a práva na hotovost v ústavě. „Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR. Stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo,“ stojí v programovém prohlášení.
Není to ale jen současná vláda a opozice, které slibují změny ústavy. Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) měla v programovém prohlášení závazek o snaze zahrnout do ústavy zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Stejně tak návrh na ústavní ochranu vody. Ještě v dávnější minulosti tu byl lidovecký pokus o ústavní ochranu manželství, respektive o úpravu Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavy. V roce 2018 předseda KDU-ČSL Marek Výborný hovořil o symbolické rovině návrhu. Ani ten ale nebyl prosazen.
Čtěte také
Ke změně ústavy je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů, ústavu mění pouze ústavní zákon. Že politici neváhají slibovat změnu, je překvapující vzhledem k tomu, jak málo se to v české politice děje. Ústava se od svého přijetí změnila jen párkrát. Naposledy v roce 2024, šlo ale převážně o technickou a nepolitickou úpravu volebních pravidel. Skutečnými výraznými zásahy do Ústavy ČR byly v posledních letech jen přímá volba prezidenta z roku 2012 a změna poslanecké imunity o rok později, kdy se poslanecká imunita ztenčila na období výkonu mandátu poslance z dosavadní celoživotní.
DÁLE ČTĚTE: V politice je příliš emocí a málo argumentů. Manžel nikdy neútočil osobně, říká Livia Klausová
Věnuje se převážně politickému dění na tuzemské scéně. Má na starost především dění v Praze a na magistrátu. Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě.
