Sen o 52 let neviděné senzaci se Djokovičovi rozpadá. Ničeho nelituji, říká

Srbský tenista Novak Djokovič si v Tokiu sen o olympijském titulu nesplnil. Ohrožena je navíc i jeho účast na US Open. Šance získat Golden Slam se mu už rozplynula, kdyby chyběl na závěrečném grandslamovém turnaji sezóny, nemohl by ale zabojovat ani o kalendářní grandslam, který naposledy získal Australan Rod Laver v roce 1969.

Djokovič chtěl jako první muž vyhrát v jednom roce všechny akce „velké čtyřky“ i OH. V historii se to podařilo jen Němce Steffi Grafové v roce 1988. Z japonské metropole ale odjíždí lídr světového žebříčku bez medaile, po dvou semifinálových neúspěších prohrál v utkání o singlový bronz se Španělem Pablem Carreňo Bustou 4:6, 7:6 (6), 3:6. Na zápas o třetí místo v mixu ani nenastoupil a s krajankou Ninou Stojanovičovou proti Australanům Ashleigh Bartyové a Johnovi Peersovi nezabojoval.

Mezinárodní tenisová federace (ITF) jako důvod odstoupení světové špičky uvedla zranění levého ramene. Djokovič přiznal, že olympijská anabáze v Tokiu si vyžádala svou daň, přesto by se rád v New Yorku předvedl. „Doufám, že fyzické následky mi nezpůsobí problém na US Open. Momentálně si tím však nejsem jistý. Ničeho nelituji, nechal jsem tam všechno, protože to je třeba, když reprezentujete svou zemi, citovala Djokoviče agentura AP.

Výlev emocí? Občas se to stává

Se španělským tenistou prohrál ve vyčerpávajícím horku za 2 hodiny a 47 minut. Během duelu připomněl loňské US Open, kde ho v zápase právě s tímto soupeřem diskvalifikovali za rozzuřené vypálení míčku do čárové rozhodčí. Nyní zprvu hodil raketu do prázdného hlediště a později ji rozmlátil o tyčku na síti: „Byl to výlev emocí, občas se to stává. Na kurtu jste ve vypětí a v zápalu boje. Není to první a asi ani poslední případ, co jsem to udělal. Nejsem na to hrdý, ale je to součást mé osobnosti. Nedělám to rád, ale všichni jsme jen lidé a někdy je obtížné držet emoce na uzdě.“

Nejlepším výsledkem Djokoviče pod pěti kruhy zůstal bronz z Pekingu 2008. Ve věku 34 let však ještě na ukončení kariéry nepomýšlí a o vytoužený titul si zabojuje i za tři roky v Paříži. „Vím, že se vrátím, i v Paříži chci reprezentovat svou zemi a získat medaili. Je mi líto, že jsem zklamal mnoho fanoušků v Srbsku, ale takový je sport. Udělal jsem maximum, už jsem neměl moc sil, všechny jsem nechal na dvorci,“ dodal.