Senioři se bojí, že přijdou o řidičák. Existuje ale řešení, které jim umožní jezdit dál
Jen ve dne, s brýlemi nebo blízko domova. Senioři mohou řídit dál, mnozí o tom ale nevědí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Pro mnoho seniorů znamená možnost řídit mnohem víc než jen pohodlnou dopravu. Je symbolem samostatnosti a svobody. Povinná lékařská prohlídka proto může vyvolávat obavy, že o řidičský průkaz přijdou. Nemusí to tak ale být. Lékař může stanovit takzvané harmonizované kódy, které přesně určují, za jakých podmínek může člověk dál usedat za volant. Někdo smí řídit pouze s brýlemi, jiný jen za denního světla nebo v omezeném okruhu od bydliště.
Hana Vančurová řídí už 45 let. S přibývajícím věkem si ale uvědomuje, že za volantem musí být pozornější a více hlídat vlastní síly. „Musím být soustředěnější, musím si dávat větší pozor. Třeba vydržím jet rychle po té dálnici nějakou dobu a pak normálně, úplně přirozeně zpomalím, protože najednou zjistím, že jsem hrozně vyčerpaná,“ popisuje.
Změny přicházející s věkem se mohou projevit na zraku, sluchu, koordinaci pohybů i rychlosti reakcí. „Postupně se se stárnutím mění některé funkce organismu, jako je zrak, sluch, schopnost koordinovat pohyb nebo rychle reagovat na nově vzniklé situace,“ vysvětluje praktický lékař Petr Šonka.
Podle Tomáše Neřolda, vedoucího oddělení BESIP, mohou mít starší řidiči potíže zejména ve chvílích, kdy musí současně vyhodnocovat větší množství podnětů. V dnešním hustém provozu tak mohou přehlédnout jiné vozidlo nebo později zareagovat na nečekanou situaci. „Někdy se i leknu. Říkám si: Bože, vždyť tam přece nikdo nebyl, a najednou je,“ popisuje své zkušenosti Hana Vančurová.
Na schopnost řídit mohou mít vliv také některé léky nebo onemocnění pohybového ústrojí. „Pokud má člověk problém třeba s pohyblivostí dolních končetin kvůli pokročilé artróze kloubů, tak i ta reakce nohou na pedálu samozřejmě je jiná než u zdravého člověka,“ upozorňuje Šonka.
Povinná prohlídka až od sedmdesáti let
Od 1. ledna 2026 se změnila pravidla pro zdravotní prohlídky starších řidičů. První povinná prohlídka je nově až v 70 letech a poté se opakuje každé dva roky. Dříve museli řidiči absolvovat pravidelnou kontrolu už od 65 let. Změna tedy znamená, že lidé ve věku 65 až 69 let už nemusejí chodit na prohlídku pouze kvůli dosažení věkové hranice.
Lékař při prohlídce posuzuje například zrak, sluch, pohyblivost nebo celkový zdravotní stav. Pokud potřebuje zdravotní způsobilost ověřit podrobněji, může řidiče poslat také na odborné vyšetření ke specialistovi. V odůvodněných případech může stanovit i kratší interval další kontroly.
Pro řadu seniorů je ale samotná návštěva ordinace spojena s obavou, že jim lékař řidičský průkaz jednoduše odebere. Podle Jana Bartoše, ředitele Centra Elpida, se takového výsledku bojí nezanedbatelná část starší populace.
„Skutečně mají strach jít k lékaři, protože očekávají nevratný ortel, že přijdou o řidičák ze dne na den. A zvlášť v menších městech je řidičák prostě základní vstup ke službám a člověk, který přijde o řidičák, je opravdu bezmála občanem druhé kategorie,“ říká Bartoš.
Řidičák nemusí být jen ano, nebo ne
Právě na tuto obavu upozorňuje kampaň Hospitali.ty s názvem Legendy řídí dál. Připomíná možnost využití takzvaných harmonizovaných kódů, které umožňují přizpůsobit podmínky řízení konkrétnímu zdravotnímu stavu člověka.
Podle údajů prezentovaných v kampani o těchto kódech 61 procent seniorů nikdy neslyšelo. Dalších 22 procent o nich sice ví, ale nedokáže vysvětlit, co přesně znamenají. Pouze 17 procent dotázaných uvedlo, že je zná a rozumí jim.
Přitom právě tyto kódy mohou být cestou, jak si část řidičské svobody zachovat. „Třeba se vyznačí některé skupiny řidičského průkazu, které už ten pacient schopen řídit není. To se děje poměrně často. Nebo se omezí řízení třeba použitím brýlí,“ vysvětluje praktický lékař Petr Šonka.
Omezení se mohou týkat například řízení pouze za denního světla, tedy od úsvitu do soumraku. Lékař může stanovit také podmínku používání brýlí či kontaktních čoček, případně omezit jízdu na určité typy vozidel nebo zakázat řízení s přívěsným vozíkem.
„Taky se dá třeba omezit okruh. Takže můžu třeba jezdit v okruhu 100 kilometrů nebo 50 kilometrů kolem bydliště. To všechno jde, ale veřejnost o tom moc neví,“ upozorňuje Tomáš Neřold z BESIPu.
Konkrétní omezení se vždy odvíjí od zdravotního stavu a odborného posouzení. Nejde tedy o automatickou výjimku pro každého seniora, ale o možnost individuálně nastavit podmínky tak, aby člověk mohl řídit bezpečně.
Starší řidiči mají méně bodů, nehody nelze přehlížet
Věk sám o sobě neznamená, že člověk není schopen řídit. Statistiky však ukazují, že s přibývajícími roky je potřeba věnovat zdravotní způsobilosti a bezpečnosti větší pozornost. Podle Tomáše Neřolda jsou nejrizikovější skupinou z hlediska nehodovosti mladí řidiči. U řidičů nad 75 let se ale v posledních letech zhoršuje bilance závažných nehod.
V roce 2025 zavinili řidiči starší 75 let 35 nehod se smrtelnými následky a 87 nehod, při nichž došlo k těžkému zranění. V obou případech šlo podle údajů BESIPu o nejvyšší počet od roku 2011.
Zároveň platí, že starší řidiči podle údajů uvedených v reportáži mívají méně záznamů v bodovém systému než mladší věkové skupiny. To ale samo o sobě nevypovídá o závažnosti všech dopravních nehod ani o zdravotní způsobilosti konkrétního člověka.
Hana Vančurová si uvědomuje, že řízení vyžaduje s přibývajícím věkem větší opatrnost. Představa, že by o možnost usednout za volant přišla, je pro ni ale stále velmi nepříjemná.
„Já si to vůbec neumím představit. Někdy mě to napadá, když mé děti kritizují něco na mojí jízdě, tak mě vždycky napadá: Bože, co budu dělat, až nebudu mít řidičák a budu odkázaná na ostatní lidi? To mi nebude úplně nejlíp,“ přiznává.
Silnice jsou rušnější než před třiceti lety
Bezpečnost řízení dnes navíc neovlivňuje pouze věk řidičů, ale také stále hustší provoz. Na silnicích přibývají auta, motorky i cyklisté a situace, které musí člověk za volantem vyhodnotit, jsou často složitější. Hana Vančurová si všímá, jak se doprava změnila: „Přijde mi, že je to čím dál horší. Díky všem uzavírkám se to tady hrozně zahušťuje.“
Právě proto je důležité, aby se řidiči nebáli mluvit se svým lékařem o tom, co jim za volantem dělá potíže. Pokud už jejich zdravotní stav neumožňuje řídit bez omezení, nemusí to vždy znamenat definitivní konec. V některých případech mohou harmonizované kódy nabídnout řešení, které spojí bezpečnost s co největší mírou samostatnosti.
Rozhodující je ale vždy zdravotní stav konkrétního člověka. Cílem není udržet za volantem každého za každou cenu, ale umožnit těm, kteří to zvládnou, řídit dál bezpečně a za jasně stanovených podmínek.
