senoseče

Během května a června srny rodí nová mláďata, která následně ukrývají do vysoké trávy, aby je tak ochránily před predátory. Mláďata totiž nejsou cítit, proto se od nich vzdaluje jejich matka, která je chodí pouze krmit, aby nelákala predátory. Těmi jsou pro ně lišky, divočáci, jezevci, ale v obdobích senosečí hlavně sekačky.

Skončily žně a tím i hlavní práce spolku Stop sečení srnčat. Ten se pokouší ochránit mláďata ukrývající se v trávě nebo obilí. Spolek se nyní snaží o celorepublikovou osvětu. Ve spolupráci s básnířkou Jitkou Badoučkovou napsali píseň, která by měla lidem problematiku připomínat. Pro skladbu teď hledají interpreta.

Během května a června většina zvířat rodí svá mláďata. Hlavně pak srny a zajíci. S tím se v tomto období pojí problém sečení polí, protože matky svá mláďata schovávají do vysoké trávy, aby je tak ochránily před predátory. Mláďata mají navíc obranný reflex, který jim napovídá přikrčit se, pokud hrozí nějaké nebezpečí, a to je pak během sekání trávy doslova fatální.

Každý rok je odhadem při senosečích zabito 60 tisíc srnčat. Není tedy divu, že se senosečím začalo přezdívat “srnoseče“.