Srnčata
Skončily žně a tím i hlavní práce spolku Stop sečení srnčat. Ten se pokouší ochránit mláďata ukrývající se v trávě nebo obilí. Spolek se nyní snaží o celorepublikovou osvětu. Ve spolupráci s básnířkou Jitkou Badoučkovou napsali píseň, která by měla lidem problematiku připomínat. Pro skladbu teď hledají interpreta.
Spolek Stop sečení srnčat se každoročně snaží upozorňovat na problematiku senosečí, při kterých zemře podle jeho odhadů na 60 tisíc mláďat (podle myslivců je to až 60 tisíc srnčat a jiné drobné zvěře, pozn. red.). S osvětou by jim teď měla pomoci i píseň, ve které mimo jiné zazní: „Sám v krvi leží tu a sténá. Stroje se vrací do vísek.“ Členové spolku nyní hledají interpreta, který by text nazpíval.
Senosečím se přezdívá „srnoseče“: Pod sekačkami zahyne ročně až 70 tisíc zvířat
Během května a června srny rodí nová mláďata, která následně ukrývají do vysoké trávy, aby je tak ochránily před predátory. Mláďata totiž nejsou cítit, proto se od nich vzdaluje jejich matka, která je chodí pouze krmit, aby nelákala predátory. Těmi jsou pro ně lišky, divočáci, jezevci, ale v obdobích senosečí hlavně sekačky.
„Jenom tak se nám podaří pracovat více s osvětou. Aby se informace o tom, co se děje a jak je možné pomoci, dostala k co nejvíce lidem,“ míní koordinátorka spolku Pavla Benettová. Letošní sezona byla úspěšná. Spolku se podařilo získat z veřejných příspěvků dva drony, pomocí kterých včas našli dvakrát více srnčat než v minulém roce.
„Dobrovolníci při pěším procházení nalezli 30 srnčat a 170 jich našly drony,“ vyzdvihla Benettová. Že spolek odvádí dobrou práci, potvrdil i zemědělec Petr Adamec. „Za poslední dva roky jsem vypozoroval, že oproti dřívějšku je záchrana srnčat úspěšnější asi o 70 nebo 80 procent,“ podotkl.
Srnčata už nyní v trávě sice nenajdete, i tak má ale spolek stále co na práci. Jeho členové se snaží o vypsání dotací pro myslivce a zemědělce na letecké drony. „Jednání byla poměrně dobře rozjetá do doby, než byl schválen takzvaný přílepek k mysliveckému zákonu, kdy byla zvěř označena jako největší škůdce lesů. Zkrátka nám bylo řečeno, že drony nyní nikdo nepodpoří,“ vysvětlila Benettová.
„To, že jsem řekl, že budeme tento projekt vyhodnocovat, je dostatečný důvod k tomu, abychom na jeho základě eventuálně podpořili technické prostředky,“ reagoval neurčitě ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Spolek se tak zatím na ministerstvo nespoléhá. Pořádá sbírky, ze kterých chce drony sám pořizovat a k nim také odpovědně proškolovat piloty. Za dotace ale bojovat nepřestane.
