Krutá smrt pod sekačkami. Tak končí každý rok 60 tisíc srnčat

Během května a června srny rodí nová mláďata, která následně ukrývají do vysoké trávy, aby je tak ochránily před predátory. Těmi jsou pro ně lišky, divočáci, jezevci, ale v obdobích senosečí hlavně sekačky. Dnešní moderní způsob sečení je pro mláďata fatální. Záběr sekaček je od 3 do dvanácti centimetrů a při rychlosti až 20 km v hodině není šance, aby řidič zvíře viděl. Při jakémkoli ohrožení se navíc mládě přikrčí k zemi a není tak kolikrát vidět ani kolemjdoucím. Sekačky nejčastěji mláďatům přesekají běhy, nebo jim jinak ublíží. Nedochází tedy k okamžitému usmrcení a tak srnčata často umírají na vykrvácení několik hodin.

Srna navíc své mládě nikdy úplně neopustí a vrací se za ním ho nakojit. „Byl jsem svědkem toho, jak matka pískala a urputně své mládě hledala, ten nářek, když ho našla mrtvé byl tak strašný, že se mi chtělo samotnému brečet,“ popisuje situaci myslivec a zakladatel skupiny Zachraň zvíře před sekačkou Petr Slaba. Ohrožená ale nejsou jen srčata, týká se to také mláďat zajíců, nebo bažantů, koroptví i křepelek polních a třeba i hadů.

Co by se mělo dělat pro záchranu srnčat

Podle myslivce Lubomíra Hajného je pro úspěšnou záchranu zvěře nejdůležitější perfektní spolupráce mezi myslivci, zemědělci a případnými dobrovolníky. V loňském roce se uskutečnil, jako každý rok,  kulatý stůl pod iniciativou Stop sečení srnčat vedenou organizací Hlas zvířat. Sešli se především zástupci zemědělského sektoru a myslivosti, u kulatého stolu se snažili domluvit konkrétní kroky, které by srnosečím měly zabránit. Jednání vypadala pozitivně. „Cílem je zajistit kontrolu dodržování povinnosti jak ze strany zemědělců, tak i myslivců, podpořit myslivecké spolky dotacemi na drony a optickou techniku k vyhledávání srnčat, obhospodařované plochy rozdělit tzv. odváděcími políčky skýtajícími zvěři lepší krytové podmínky, případně uzákonit povinné vybavení sekaček detekční technikou, schopnou objevit zalehlé mládě či hnízdo se snůškou,“ uvedla loni koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat Pavla Benettová. Podle advokáta Roberta Plicky je potřeba posílit i legislativu, aby obce s rozšířenou působností a kraje byly více zoodpovědné za dohled jak nad zemědělci, myslivci, tak i vlastníky pozemků.

Kdo je na vině

Pozitivní dopady debat však nepřišly. Naopak, problémy spojené se suchem a především kůrovcem udělaly snahám čáru přes rozpočet. Ministerstvo zemědělství rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře, jako daňků, srnců nebo muflonů, a to do dvou let věku, celoročně. Podle nich to může oblastem zasaženým kůrovcovou kalamitou, které jsou osázené novými stromky. Ty podle ministerstva spárkatá zvěř okusuje a ničí. „Lesní zvěř je považována za strůjce problémů lesů u nás. Pro nás je to teď problém. Záchrana srnčat je v této situaci pro mnohé kontraproduktivní, nepřipadá v úvahu, že by nám ministerstvo poskytlo dotace na drony a techniku k ochraně srnčat," komentuje novou situaci Pavla Benettová. Podle ní je teď šance na pomoc v rukou dobrovolníků, kteří pomohou při kontrolách na polích, nebo šířením osvěty.

Myslivec Petr Slaba tvrdí, že pro myslivce se ale na ochraně zvěře nic nemění: „Samozřejmě, že myslivci budou srnčata a mládata zvěře při senoseči chránit dále. Dokonce už to začalo, budou se sekat vojtěšky a již se organizují na Zachraň zvíře před sekačkou první záchranná opatření. To že se vydala nějaká vyhláška o snižování stavů zvěře a umožnění lovu ve větší míře, nemá nic společného s mysliveckou péčí o zvěř a mysliveckou ochranou přírody."

Jak tomuto utrpení zamezit

Do záchrany zvěře se může zapojit i široká veřejnost. „Ideální možnost má pomocí webové stránky Senoseč, kde se může každý jako dobrovolník registrovat a sledovat, až se vyhlásí záchranná akce. Jakmile zemědělci nebo myslivci zjistí, že se dané louka či pastvina bude kosit, zaznamenají to do portálu a dobrovolníkům přijde sms zpráva s datem, místem a časem, kdy a kde se záchrana zvěře ve spolupráci s myslivci provádí. Záchrana zvěře je možná vždy JEN ve spolupráci s myslivci, aby nedošlo například k procházení míst, které se vůbec nebudou sekat a podobně. Dobrovolníci se musí na místě záchrany zvěře řídit pokyny myslivců,“ popisuje myslivec Lubomír Hajný. Na mláďata bez pokynů myslivců nesahejte (neberte je do rukou)! Mohlo by je to stát život! Pokud se domníváte, že zvíře potřebuje pomoc, kontaktujte myslivce nebo záchrannou stanici.

Zapojit do pomoci se můžete kromě výše zmíněné registrace i sledováním skupiny Zachraň zvíře před sekačkou nebo se přihlásit do jedné z lokálních facebookových skupin Stop sečení srnčat, kde se sdružují dobrovolníci, myslivci i zemědělci.

• Zkontaktujte se s místními myslivci a nabídněte pomoc, oslovte místní zemědělce, zdali potřebují pomoci.
• Jste na to sami? založte s naší pomocí vlastní fb skupinu, oslovte své známé a buďte poté ku pomoci myslivcům či zemědělcům ve Vašem okolí.

Nebezpečím pro srnčata a i jinou lesní zvěř jsou psi bez vodítka. „Mláďata zvěře se snaží ukrýt, nikoliv utéct. A to je problém, protože neposlušný pes pak může například srnče snadno strhnout, když na něj narazí,“ říká Hajný. Pes může mládě zabít, i když na něj nezaútočí. Stejně tak je důležité chovat se v lese ohleduplně, mláďata se snadno vyplaší.