Zavřené wimbledonské travnaté dvorce způsobí nemalé škody. Pořadatelům, hráčům i londýnské ekonomice.
Ta informace rozesmutnila celý sportovní svět. Letošní 134. ročník Wimbledonu, nejprestižnějšího turnaje na okruhu ATP, se kvůli pandemii koronaviru konat nebude. Vedle nesporné sportovní újmy to však znamená také značné finanční ztráty.
Zničený. Takto stručně vyjádřil na Twitteru své pocity loňský poražený finalista Roger Federer, když se dozvěděl, že letos si na trávníku žádného z tenisových kurtů na třetím grand slamu sezóny nezahraje. Vítězka ženského singlu 133. ročníku a jedna z favoritek i na letošní wimbledonský triumf Simona Halepová rovněž neskrývala svůj smutek. „Nyní ale procházíme něčím významnějším, než je tenis, a Wimbledon se vrátí! A to znamená, že se budu o to déle těšit na obhajobu mého titulu,“ napsala Rumunka rovněž na Twitter. Podobně se vyjádřili další tenisté a tenistky včetně českých želízek v ohni, Karolíny Plíškové a Petry Kvitové.
Přestože zrušení letošního Wimbledonu je jednoznačně „pouze“ malou sportovní tragédií (vždyť až dosud se v All England Clubu hrálo nepřetržitě od konce druhé světové války), má celá událost také svou nemilou finanční stránku. Jen přímé škody v důsledku nekonání se blíží v přepočtu třem miliardám korun. K tomu je třeba připočítat další, které vzniknou těm, kteří z londýnského turnaje a jeho návštěvníků profitují.
Wimbledon je pojištěný
Podle britského deníku The Telegraph dosahuje obrat celého turnaje zhruba 250 milionů liber (asi 7,8 miliardy korun). Ačkoli je Wimbledon oficiálně neziskovou záležitostí, přece jen skončí kolem padesáti milionů liber v plusu (přes 1,5 miliardy korun). Do přímých finančních škod tedy můžeme započítat tento ušlý zisk. Devadesát procent zisku putuje přímo na účet Lawn Tennis Association (LTA), tedy organizace, která zastřešuje tenis na Britských ostrovech.
Jistě, dá se očekávat, že asociace je pro případ, kdy by se musel wimbledonský grand slam zrušit, pojištěná. To také je. Jenže není vůbec jisté, zda a jak velké plnění může LTA od pojišťovacích domů očekávat. The Telegraph upozorňuje, že se pojišťovny budou snažit náhradu škody co nejvíce snížit. Důležitou roli totiž bude hrát to, zda má asociace v pojistné smlouvě klauzuli zajišťující pojistné krytí turnaje i v případě takové události, jako je pandemie nakažlivého viru. Deník New York Times uvádí, že pojistka Wimbledonu v sobě tuto klauzuli má. Jak velkou část škod pokryje, ovšem nevíme.
V tomto ohledu je britská tenisová asociace LTA prozřetelná. Většina turnajů na okruhu ATP a WTA pro případ epidemie nebo pandemie pojištěna není. Třeba to je jeden z důvodů, proč se druhý grand slam sezóny French Open nezrušil, nýbrž pouze přesunul na září. Dvorce na Roland Garros se nejlepším tenistům světa otevřou po US Open, a to v termínu od 20. září do 4. října. Pokud by totiž pořadatelé zrušili pařížský turnaj, přišli by nejméně o 100 milionů eur (asi 2,7 miliardy korun) v podobě nerealizovaného zisku.
Největší lůzr? Djokovič
Ale zpět k Wimbledonu. Dalšími, kdo ponesou přímé finanční ztráty, jsou samotní tenisté. Podle portálu Wimbledonbets.com bylo pro letošní účastníky vyčleněno necelých 45 milionů liber (asi 1,4 miliardy korun) na prize money. Za největšího smolaře lze čistě z finančního pohledu považovat Srba Novaka Djokoviče, který byl zřejmě nejčastěji tipovaným vítězem letošního ročníku Wimbledonu.
Ten, který by letos vyhrál všechny zápasy, by si odnesl odměnu přibližně 2,5 milionu liber (bezmála 80 milionů korun). Poražený finalista (nebo finalistka) by pak bral zhruba polovinu této částky. Pro vítěze čtyřher a mixu jsou pak odměny řádově nižší. S prázdnou by neodešel ani ten, kdo by wimbledonské travnaté dvorce opustil po prvním kole. Inkasoval by 48 tisíc liber, což je v přepočtu asi 1,5 milionu korun. Taková částka pokryje většinu nákladů na živobytí tenistů v první stovce světového žebříčku. Z toho tedy vyplývá, že pokud se moratorium na konání turnajů na profesionální úrovni bude prodlužovat, bude to mít neblahý ekonomický dopad na hráče a hráčky, kteří se pohybuji v nižších patrech světového pořadí.
Jak už bylo řečeno, nepřímé finanční ztráty ze zrušeného Wimbledonu můžeme pouze odhadovat. Jisté je, že rozpočet turnaje, který činí 250 milionů liber, má svůj multiplikační efekt. Na sportovní událost roku se do Londýna každý rok vydají statisíce návštěvníků. Jen těch, kteří loni zasedli v hledišti, bylo něco přes půl milionu. Ti utratí peníze nejen za vstupenky, ale také za suvenýry a související služby, jako doprava, ubytování či strava. Celkový ekonomický dopad neuskutečněného dvoutýdenního turnaje ve Wimbledonu tak zřejmě přímé škody přesáhne dvoj, možná až trojnásobně. Konečný účet se tak může lehce přiblížit k osmi až deseti miliardám korun.
