Smrt po páření: Samec kudlanky o riziku ví, ze zabití mohou těžit potomci, říká odborník
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Sexuální kanibalismus u kudlanek není jen mýtus.
Starší samci riziko sežrání vědomě podstupují.
Obětování života může zvýšit šanci potomstva.
Teplé klima pomáhá hmyzu šířit se na sever.
Sexuální kanibalismus u kudlanky nábožné není žádným mýtem, nicméně má tento jev svá „ale“. Ve vysílání CNN Prima NEWS na ně upozornil entomolog a člen České společnosti entomologické Petr Šípek. Vysvětlil, že čím je sameček starší, tím více si uvědomuje své biologické hodiny, takže riziko sežrání ustupuje do pozadí. Z aktu sežrání samicí prý navíc mohou benefitovat budoucí potomci. Kudlanka nábožná mimo jiné získala ocenění Hmyz roku 2026.
Ukousnutá hlava po páření je typickým znakem pro Mantis religiosa, tedy kudlanku nábožnou. Sexuální kanibalismus, jak se tento jev v odborné literatuře označuje, získal tomuto hmyzu i místo v kulturní sféře. Podle entomologa Šípka je skutečně značná část samečků takto sežrána. „Má to ale svá ale,“ upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.
K TÉMATU: Záhada černé šelmy na jihu Čech objasněna? Odborníci zveřejnili výsledky fotografických testů
Samečci prý žijí kratší dobu – maximálně se dožívají tří až čtyř týdnů. U samiček jde o šest týdnů až dva měsíce. „Samci se za tuto dobu stihnou spářit dvakrát až maximálně třikrát. Bylo experimentálně prokázáno, že ti na vrcholu svých sil si vybírají, jelikož mají ještě čas,“ nastínil pravidla hmyzího života Šípek.
Více jim „voní“ nažrané samičky, jelikož také produkují více feromonů. „Více jim voní, jsou pro ně atraktivnější. U starších samečků nehraje riziko sežrání už takovou roli, jelikož sami tuší, že biologické hodiny tikají,“ popisuje odborník z katedry zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Scénář sežrání po páření navíc představuje možnou výhodu pro budoucí potomky. „Bylo prokázáno, že pokud na to dojde, je větší pravděpodobnost, že má následná snůška (všechna vajíčka snesená během reprodukčního cyklu, pozn. red.) větší šanci na přežití,“ podotkl Šípek.
Pro kudlanku je měnící se klima výhodou
Proč tento hmyz z řádu kudlanek získal letos prvenství ve světě nepřeberného množství čeledí a rodů? „Je to velice zajímavý hmyz, který se v poslední době Českem intenzivně šíří. S kudlankou se můžete setkat v Praze i v celých severovýchodních Čechách,“ nastínil výskyt Šípek. Dosud je prý málo nálezů hlášeno z jihu Čech, což prý ale není problém, jelikož kudlanka „se dala do pohybu“.
V tuzemských podmínkách se tomuto hmyzu daří – podle Šípka za tím stojí především dva faktory. „Kudlanka je teplomilné zvíře, teploty se pohybují nad 30 stupni Celsia. Změny klimatu jí pomáhají dostávat se dále na sever. Objevuje se i na pobřeží Baltského moře, což bychom ještě před 20 lety vůbec nečekali,“ zmínil vysokoškolský pedagog.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zatopené vesnice i hrůzy našich předků. Sucho odhalilo hladové kameny i dávno zmizelou krásu
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
