CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Donald Trump

Příprava na válku s Íránem, snaha o dohodu nebo vůbec nic. Co Trump za dva týdny oznámí?

Téma: Donald Trump
Tomáš Kačmár
21. června 2025 14:40

Česká velvyslankyně v Izraeli o íránském bombardování

Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump na vojenské přehlídce ve Washingtonu, D.C. (14. 6. 2025)

9 Zobrazit galerii

Americký prezident Donald Trump

Americký prezident Donald Trump

9 Zobrazit galerii

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se USA do dvou týdnů rozhodnou, zda se zapojí do konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Zmíněné vyjádření však u Trumpa může znamenat mnohé. Nabízí se otázka, zda americká hlava státu skutečně stojí o jednání s Teheránem, nebo zda chce oznámené dva týdny využít pro přípravu a přesun svých jednotek. A je tu také třetí varianta – za dva týdny se vůbec nic nestane a Trump přesune svoji pozornost zase úplně jinam.

„Jednat s Teheránem je časově vyčerpávající a velmi náročné i za těch nejlepších podmínek. A není jasné, zda si prezident Trump za těch 14 dní jen nesnaží koupit čas, aby připravil svoji armádu,“ píše ve své analýze novinář deníku The New York Times David E. Sanger.

ČTĚTE TAKÉ: Američané mě na Guantánamu drželi a mučili 14 let, bez soudu, říká spisovatel mířící do Česka

Na vysvětlenou dodává, že jaderná dohoda exprezidenta Baracka Obamy s Íránci zabrala všehovšudy dva roky. Trump posléze pracně vyhotovené ujednání během svého prvního období zrušil, aby jej další prezident Joe Biden musel znovu 15 měsíců řešit. Nutno podotknout, že Biden nakonec úspěšný nebyl, protože finální podobu smlouvy smetl ze stolu nejvyšší vůdce Íránu Alí Chámeneí.

Ruský prezident Vladimir Putin

ANALÝZA: Obětuje Putin íránského spojence? Z chaosu na Blízkém východě těží ve velkém

Rusko

Trumpa by v případě snahy o uzavření dohody čekalo nejspíš podobně dlouhé jednání s Teheránem, jehož diplomaté prosluli tím, že své rivaly nechávají dlouze čekat. Je však otázkou, zda šéf Bílého domu vůbec o nějaké jednání s Íránci stojí.

A to navzdory tomu, že Teherán údajně dohodu chce. Ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že Íránci jsou ochotni se vrátit k tomu, co již před dekádou vyjednal Obama. Pro americkou televizi NBC News však zároveň dodal, že USA jednoduše nevěří, dokud na Írán dopadají izraelské rakety.

Letadlové lodě i devastující bomby

Arakčí v rozhovoru s americkou stanicí mimo jiné zmínil další možnost, kterou Trump může udělat – využít 14denní okno, „aby pokryl další izraelské útoky“, potažmo připravil své vlastní síly.

Samotná Trumpova rétorika je směrem k Íránu hodně ostrá. „Dávám jim (Íráncům) trochu času, řekl bych, že tak dva týdny jsou maximum,“ pronesl americký prezident s tím, že Íránu jako takovému „zbývá na hodinách jen pár minut“. Zároveň odsunul Evropu na vedlejší kolej. „Írán nechce mluvit s Evropou, chce mluvit s námi. Evropa mu nemůže pomoci,“ uvedl dále Trump.

List NYT zmiňuje, že varianta znamenající přípravu na vstup USA do konfliktu je zřejmě pravděpodobnější než vyjednávání, a to z jednoho prostého důvodu: Trumpův emisar pro Blízký východ Steve Witkoff ještě ani neměl s Íránci navázat kontakt.

Íránská raketa Šaháb-3 patří mezi nejsilnější zbraně v arsenálu Teheránu.

Íránská raketa Šaháb-3 patří mezi nejsilnější zbraně v arsenálu Teheránu.

Íránská raketa Šaháb-3 patří mezi nejsilnější zbraně v arsenálu Teheránu.

Íránská raketa Šaháb-3 patří mezi nejsilnější zbraně v arsenálu Teheránu.

18 Zobrazit galerii

Íránci spoléhají především na své rakety.

Íránská raketa Šaháb-3 patří mezi nejsilnější zbraně v arsenálu Teheránu.

18 Zobrazit galerii

Američané mají v regionu na základnách téměř 50 tisíc vojáků a ve východním Středomoří mají plout nejen americké torpédoborce, ale také dvě letadlové lodě. Největší nebezpečí pro Írán mají ale představovat monstrózní bomby GBU-57, které mohou nést americké bombardéry B-2.

„Trump vždy zbaběle ustoupí“

Nabízí se ale ještě jedna varianta, a sice že Trump ve finále neudělá vůbec nic. Podobné dvoutýdenní ultimátum totiž už několikrát použil v souvislosti s Ruskem a jeho autoritářským vládcem Vladimirem Putinem, když čekal na jeho reakci ohledně jednání o příměří s Ukrajinou. Využil ho také v souvislosti s uvalením cel na Evropu, Kanadu, Čínu nebo Mexiko.

Nikdy však z jeho strany nenásledovala vyloženě silná reakce či odvetný krok. CNN Prima NEWS o Trumpových pověstných dvou týdnech psala už zde.

Ve Spojených státech se tomu začalo říkat „TACO“ podle tradiční mexické pochoutky. Znamená to „Trump always chickens out“, což se dá přeložit jako „Trump vždycky zbaběle ustoupí“. Termín jako první použil novinář listu Financial Times Robert Armstrong kvůli Trumpově uvalování cel na rivaly a jejich následnému rušení či odkládání.

PODÍVEJTE SE: Izrael měl v noci v Íránu zlikvidovat předáka jednotek Kuds. Sám odvracel vzdušné údery

Tagy:

Vladimir Putin armáda Evropa Izrael zbraň Ukrajina politika Tel Aviv Írán mezinárodní vztahy diplomacie Teherán vláda USA Rusko Donald Trump hlava státu ruská invaze na Ukrajinu