Sněmovna generuje „asociály“, ti v ní zůstávají, tvrdí právníci. Navrhují sekat časy řečníků
Fungování Poslanecké sněmovny a její tzv. jízdní řád (jednací řád), podle kterého se dolní komora řídí již 30 let, se otřásá v základech. Podle ústavních právníků, politologů, ale také řady bývalých i současných poslanců a poslankyň je práce ve Sněmovně neefektivní, nepředvídatelná a jsou třeba zásadní změny. Jak je koncipovat a docílit toho, aby ve Sněmovně neseděli „asociálové“, jak tvrdí Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze, a schopní lidé z ní neodcházeli?
S tímto cílem se koncem dubna na její půdě konala konference Moderní sněmovna, kterou zaštítila pětice poslankyň, jež se o změnu dolní komory parlamentu snaží od chvíle, kdy do ní vstoupily. A co chtějí političky změnit a co se jim podařilo?
Martina Ochodnická (TOP 09), Marie Jílková (KDU-ČSL), Lucie Potůčková, Barbora Urbanová (obě STAN) a Klára Kocmanová (Piráti), „obvyklé podezřelé“, jak si s nadsázkou říká pětice poslankyň, se o změnu v rámci fungování Sněmovny snaží od roku 2021, kdy do ní vstoupily. Nutno říct, že zatím neúspěšně. Byť to zní bizarně, návrhy na změny často blokují jejich straničtí kolegové, kteří ve sněmovních lavicích sedí už několikáté volební období. I proto mají pocit, že systém funguje a není třeba jej měnit.
Kolos se paradoxně podařilo rozhýbat až začátkem roku 2025, kdy tři z výše zmíněných – Ochodnická, Jílková a Kocmanová – oznámily, že práce ve Sněmovně je pro skloubení rodinného a pracovního života natolik nepředvídatelná, že už v ní pokračovat nemohou, a řada lidí se začala až v tu chvíli ptát proč.
S @MarieJilkova bychom vám chtěly říct, že už nemůžeme znovu kandidovat. Nedokázaly jsme změnit fungování @snemovna, aby v ní mohli být i rodiče a pečující. Za své peníze dostáváte zoufale málo. Dnes už víme, jak mít moderní sněmovnu i v ČR. Potřebujeme každou a každého z vás... pic.twitter.com/kIcU6c6kXQ
— Martina Ochodnická (@OchodnickaM) January 6, 2025
Druhým důvodem bylo, že si vládní poslanci, zčásti právě ti, kteří nechtěli na režimu nic měnit, začali uvědomovat, že obstrukce ze strany opozice mohou reálně ohrozit schválení jejich dlouho připravovaných zákonů.
Pro Babiše nebo Okamuru jen 30 minut
Konference Moderní sněmovna v tomto ohledu sloužila nejen jako představení jednoduchých změn v jednacím řádu a jejich rozboru s odborníky, ale i jako prezentace fungujících opatření v jiných evropských parlamentech.
„Jestli něco chceme, tak najít vás, kteří budete ochotní s námi změnu hledat a podpořit. Zatím jsme si musely vyslechnout, že si hledáme alibi, skuhráme, nejsme dostatečně vyzrálé a třeba i to, že změnu nemáme dělat,“ řekla na úvod konference k více než stovce účastníků jedna z jejích organizátorek Martina Ochodnická, místopředsedkyně TOP 09, poslankyně z Vysočiny a maminka tří dětí, s tím, že návrh na změnu jednacího řádu i přes odpor většiny připravily.
Ten jednoduše spočívá v tom, aby byla zkrácena doba pro jednotlivé řečníky. Konkrétně třeba v době, kdy ještě Sněmovna nemá schválený program schůze. Od roku 2017 se čas věnovaný době před schválením schůze prodloužil na trojnásobek a zabírá 27 procent veškerého jednacího času.
V této fázi mohou dnes vystupovat předsedové stran a předsedové klubů po neomezeně dlouhou dobu, což často využívají šéfové současné opozice ANO a SPD – Andrej Babiš a Tomio Okamura. V rámci návrhu na změnu by nově měli každý pouze půl hodiny. Čas by se jim krátil i při projednávání bodů a omezený prostor by padl i na řadové poslance. Ti by ke každému bodu dostali každý 10 minut, faktické poznámky v rozsahu dvou minut by zůstaly zachovány.
Sněmovna asociálů, kteří chtějí status quo
Že je omezení času pro řečníky správnou cestou, se shodli všichni účastníci.
„Proč chceme, aby v parlamentu neseděli pouze muži nad 40 a 50 let? Protože chceme, aby tady zaznívaly různé životní pohledy na věc, a to nejen žen, ale i menšin. V poslední době mi přijde, že velká část chce zanechat status quo, protože se jim to hodí. Dospěla jsem do radikálního postupu, protože už mám pocit, že to nejde jinak. Máme-li někde začít, tak se zamysleme nad řečnickou dobou nebo ji omezme podle velikosti politických stran,“ uvedla na konferenci například advokátka Marie Zámečníková.
Čtěte také
Inspiraci bychom podle ní mohli hledat například v Německu nebo Rakousku, kde je již na začátku roku stanoven počet minut pro jednotlivé politické strany, které mohou při projednávání jednotlivých zákonů použít. Strany poté podle odbornosti svých poslanců rozhodnou, jak dlouho budou poslanci k zákonům hovořit.
S omezením řečnické doby, jak ji navrhují české poslankyně, souhlasí i ústavní právník Jan Kysela. „Doporučoval bych zamyslet se nad tím, že parlamentní čas je vzácný statek a nemělo by se jím mrhat bez ohledu na to, jaký to má dopad na rodinu. Zamýšlet se nad časovými kvótami podle jednotlivých frakcí se zvýhodněním opozice a nechat jim prostor podle jednotlivých témat mi přijde rozumné. Zavádění určitých limitů pro řečníky, je mi také blízké. Evidentně se rýsují dvě skupiny poslanců. Často vystupují jen ti privilegovaní, a to mi připadá dost nekorektní,“ uvedl na konferenci.
Prostředí ve Sněmovně z hlediska hygieny práce považuje za naprosto otřesné i další odborník, Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.
„To, co mě šokuje, je skutečnost, že máme na všechno regulace, máme nějakou work-life balance a vrcholný politický orgán nerespektuje nic z toho. Model hygieny práce se na poslance vůbec nedá použít. Divím se, že nikdo ještě nevznesl touto cestou žalobu vůči Sněmovně jako zaměstnavateli, protože by ji nemohl prohrát. Hygiena práce je v tomto ohledu naprosto katastrofální,“ nešetřil kritikou.
„Instituce se zaplavila sama sebou a generuje potenciál pro lidi, kteří jsou do jisté míry asociální, a ti tu zůstávají. Je smutné, že se vygenerovala skupina, která asociální není, a ta bude chtít odejít. Toto je zoufalá a tristní situace, ze které se nedá vybalancovat jen jedním řešením,“ dodal Cabada v reakci na fakt, že až 20 poslanců z výše zmíněných důvodů už nechce ve své práci pokračovat.
Školky, hlasování na dálku i ohled na prázdniny
Z hlediska české perspektivy se některá další opatření podporující skloubení pracovního a rodinného života, která běžně fungují v evropských zemích, zdají až neskutečná. Zcela běžná bývá například možnost hlasování na dálku nebo pevné časy na hlasování, nemůže se tak stát, že se hlasuje po nocích. Naprosto běžné je také, že se program schůze plánuje rok předem s ohledem na svátky a školní prázdniny. Loni se třeba stalo, že mimořádná schůze Sněmovny byla ze dne na den nahlášena na Mikuláše.
Není výjimkou, že instituce běžně nabízí i školky nebo dětské skupiny nejen pro poslance, ale i pro jejich asistenty, zaměstnance Sněmovny nebo novináře.
Čtěte také
Na konferenci, která byla koncipována s důrazem na to ukázat, jak složité je skloubení této práce především pro maminky poslankyně, v druhé části vystoupily i její bývalé členky – bývalé ministryně školství Petra Buzková nebo Kateřina Valachová (obě toho času za ČSSD). Dále také Kateřina Jacques (tehdy Věci veřejné), současná senátorka ODS Miroslava Němcová, bývalá místopředsedkyně ANO Radka Maxová nebo bývalá europoslankyně a dnes poradkyně ministra zemědělství Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Všechny se shodly na tom, že obstrukce jako nástroj blokování jednání byly využívány i za jejich éry, ale nedocházelo kvůli nim k destrukci systému, blokování jednání nebo pro veřejnost vytváření dojmu zbytečnosti práce poslanců.
Pro úplnost dodejme, že pro změnu jednacího řádu ve Sněmovně během tohoto volebního období dlouho nebyla vůle a jedním z hlavních zastánců současné praxe byl nejdéle sloužící poslanec a šéf klubu ODS Marek Benda. I on ale v dubnu tohoto roku otočil, když společně s dalšími kolegy předložil vlastní návrh na změnu jednacího řádu, který je až na drobné odchylky v podstatě shodný s tím, který navrhuje pětice poslankyň. S ohledem na to, jak Sněmovna funguje, je už ale téměř nereálné, že by v tomto volebním období ke změně jednacího řádu došlo. Je tak otázkou, zda se ledy rozhýbou ve složení nové Sněmovny, kterou bude veřejnost znát nejpozději začátkem letošního října po sněmovních volbách.
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
