Renáta Bohuslavová

Rozhodnutí Markéty Pekarové Adamové nekandidovat v podzimních sněmovních volbách způsobilo v TOP 09 různorodé reakce. Zatímco někteří členové zprávu očekávali a oceňují odvážný krok své předsedkyně, jiní jsou v šoku, přičemž je zmíněné oznámení překvapilo. Objevují se i obavy v tom smyslu, že jde o konec TOP 09, což ale představitelé Topky odmítají s tím, že přežili konec Karla Schwarzenberga i Miroslava Kalouska a strana má stále co nabídnout.

Pirátská senátorka Adéla Šípová s lehkou nadsázkou komentuje situaci, kdy prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona o platech ústavních činitelů. Někteří z poslanců a senátorů podle ní prý alespoň zjistí, jaké to je, když lidé přijdou třeba o sociální dávky. Sama aktuálně živí pět dětí, má hypotéku a dodává, že snad nebude muset kvůli výpadku příjmu prodat ledvinu. Zároveň konstatovala, že její příjem činí 130 tisíc korun měsíčně, ale úspory má na jeden měsíc.

Zajistíme 10 tisíc bytů každý rok pro mladé rodiny, navrhneme podporu tzv. typových projektů a zakážeme cizincům mimo EU, aby v Česku skupovali nemovitosti, hlásí lidovci ve svém programu zaměřeném na bydlení. Nikdy není pozdě, reaguje předseda lidovců Marek Výborný na dotaz, proč se o tyto změny nepokusili už za současné vlády, ve které sedí. CNN Prima NEWS má dokument se všemi sedmi lidoveckými návrhy na řešení bytové krize k dispozici.

Přesto, že měla vláda v čele s ODS na řešení drahého a nedostupného bydlení čtyři roky, probrala se až nyní a hlásí, že chce výstavbu rozhýbat. Jako vlajkovou loď ODS pod vedením ministra financí Zbyňka Stanjury zatím prezentovala podporu projektu tzv. dostupného nájemního bydlení, který připravili Piráti. Miliardy na výstavby nájemních bytů by podle návrhu měly dát pojišťovny z peněz, které si u nich Češi naspořili. Podle lidovců by program dostupného bydlení měl desítkami miliard ročně stát podporovat dlouhodobě.

Zatímco politici ANO od začátku roku intenzivně objíždějí republiku, setkávají se s občany a dávají si záležet, aby o jejich činnosti v regionech bylo slyšet, koalice Spolu přitahuje pozornost především dohady o tom, kdo urve lepší místa na kandidátkách. I když přimhouříme oko nad tím, že ministři a poslanci musí věnovat čas práci ve vládě a parlamentu, aby dotáhli potřebné zákony, nastavují koalici Spolu zrcadlo i vládní kolegové z hnutí STAN, kteří „jedou kampaň“ v podobném tempu jako ANO.

Děti by ve školách už na prvním stupni mohly mít nový povinný předmět – tzv. socio-emoční výchovu. V ní by se učily psychické odolnosti, regulaci emocí nebo zvládání stresových situací. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedla vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) jsou nové rámcové vzdělávací programy na osobnostní rozvoj dítěte skutečně zaměřené, ale aby vznikl zcela nový předmět, považuje za složité. V tom s ním souhlasí i zástupci učitelů a ředitelů, byť návrh vítají.

Současná vláda a její důchodová reforma posílá seniory na ulici a do chudobinců, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO), který je žhavým kandidátem hnutí na příštího ministra práce a sociálních věcí. Současný ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) podle něj selhal. A jaké řešení v oblasti důchodů navrhuje hnutí ANO kromě opakování, že vládní důchodovou reformu zruší?

Preventivní péče o duševní zdraví dětí se musí v Česku stát otázkou vnitřní bezpečnosti, prohlásila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V reakci na šikanu na ZŠ Vančurova v Hodoníně připomíná, že jen necelá destina, konkrétně devět procent dětí, se v Česku do školy těší, sami učitelé občas používají rasistické nebo homofobní poznámky a agresivita žáků narůstá. V rozhovoru otevřeně hovoří o řešeních, která by mělo Česko v rámci preventivní péče přijmout. Jedním z nich je i zavedení nového předmětu – tzv. socio-emoční výchova.

Mělo by Česko v následujících letech podporovat Ukrajinu a pomáhat ukrajinským uprchlíkům na našem území? A pokud ano, tak jak konkrétně by tato pomoc měla vypadat? Přesně tyto otázky jsme položili všem zástupcům politických stran, které mají šanci v příštích čtyřech letech po sněmovních volbách usednout do poslaneckých lavic, případně sestavovat vládu.