Snížení podpory v nezaměstnanosti leží v rukou SPD. Připojí se k opozici, nebo zatlačí na ANO?


Proti plánovanému snížení podpory v nezaměstnanosti se postavili představitelé opozičních stran. Na své straně mají i odboráře. V rámci debaty o novelizaci zákoníku práce teď opozice pobízí koaliční SPD, aby jejich snahu podpořila – ve Sněmovně se totiž hnutí může stát rozhodující silou. SPD totiž v koalici tento záměr kritizuje. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) pro CNN Prima NEWS uvedla, že hnutí zatím jedná s vládními partnery.

Navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti i během rekvalifikace je součástí novely zákoníku práce. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) hovoří o „parametrických úpravách“ v této oblasti. Na vině je prý „razantní nárůst nákladů na straně státního rozpočtu“ spojený s předchozí novelizací zákona o zaměstnanosti, jež začala platit se začátkem tohoto roku.

K TÉMATU: Dozvuk voleb v ANO. V krajích může dojít na zemětřesení, Hušbauer chce prostor pro mladé

Podle znění novely by nově platily změněné procentuální výměry podpory – v prvních dvou měsících nezaměstnanosti by se místo 80 procent průměrného výdělku nebo vyměřovacího základu vyplácelo 65 procent. V následujících dvou měsících by příspěvek zůstal stejný, tedy 50 procent, a nakonec by činil 45 procent namísto nynějších 40 procent.

V případě lidí nad 52 let by se zkrátily první a druhá fáze z původních tří měsíců nároku na dva měsíce. Pokud se nezaměstnaný rozhodne pro rekvalifikaci, snížila by se nově podpora z 80 procent výdělku na 60 procent.

Opozičním stranám se tyto úpravy nelíbí. Proto už na začátku října podaly prostřednictvím Olgy Richterové (Piráti) pozměňovací návrh, který by tyto body vypustil, a zachoval tak nynější nastavení.

Menší tlak na unáhlená rozhodnutí

„Pružnější pravidla ukončování pracovních poměrů musí doprovázet odpovídající jistota zaměstnanců při přechodu do nového zaměstnání. Vyšší podpora v počátečním období snižuje finanční riziko změny práce a může usnadnit přechod k zaměstnavateli, který lépe využije schopnosti pracovníka a nabídne mu vyšší mzdu,“ vysvětlují představitelé opozičních poslaneckých klubů podání pozměňovacího návrhu.

Tvrdí také, že dostatečná finanční pomoc v prvních týdnech, případně měsících nezaměstnanosti může omezit tlak na unáhlené přijetí prvních nabídek, které ovšem neodpovídají předpokladům a schopnostem uchazeče. Kromě rychlosti návratu na trh práce apelují také na zohlednění „kvality nalezené práce a následných výdělků“.

Kritika se navíc neozývá jen z opozičních řad – v koalici je proti snížení i SPD. Šéf hnutí a Sněmovny Tomio Okamura tento postoj vysvětluje tím, že SPD odmítá nižší podporu pro „pracující lidi, kteří se krátkodobě ocitnou bez práce“.

SPD jako jazýček na vahách?

Hnutí nyní o zákonné úpravě jedná s koaličními partnery. Podle sněmovní matematiky tak vychází, že toto téma leží právě v rukou SPD. Jestliže se nedomluví na kompromisu a bude stále razit odmítavý postoj k plánovanému snížení, může podpořit opozici, což by stačilo na přehlasování ANO a Motoristů.

Jenže do hry pochopitelně vstupuje otázka koaliční sounáležitosti i aktuální atmosféry ve Sněmovně. Vztahům mezi vládními a opozičními poslanci nijak neprospělo páteční bouřlivé dění kolem televizních a rozhlasových poplatků. O možné koordinaci mezi SPD –jejíž čelní představitelé projednávání zákona o poplatcích nečekaně protlačili – a opozičními subjekty kvůli boji proti plánovanému snížení podpory tak nejspíše nemůže být řeč.

Místopředsedkyně sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD) připomněla, že hnutí svůj postoj deklaruje již od začátku října. „Tento návrh v předložené podobě SPD nepodpoří. O změnách jednáme s koaličními partnery,“ potvrdila na dotaz CNN Prima NEWS. Na dotaz, zda jsou v klubu připraveni se případně přidat k iniciativě opozice, ovšem neodpověděla.

Podle ministra Juchelky je hlavním účelem rozsáhlé legislativní úpravy transpozice dvou evropských směrnic. Cílem je pak „posílit transparentnost odměňování, zlepšit vymahatelnost práva v této oblasti a posílit informovanost zaměstnanců, která napomůže odhalování neodůvodněných rozdílů v odměňování“.

Juchelka připustil, že snížení podpory přímo nesouvisí s transpozicí evropských směrnic. „Dále se jedná o revizi systému odměňování státních zaměstnanců a zaměstnanců veřejné služby a správy nebo také o úpravy, které vyplývají z vládní (daňové) iniciativy Kobra 26,“ dodal ministr práce ve Sněmovně, kde byla novela schválena v půlce října v úvodním prvním čtení. Od onoho kroku si slibuje větší motivaci, aby se nezaměstnaní dříve vrátili na pracovní trh.

Vláda vypustila sociální dialog, kritizuje Středula

O možném řezu do systému podpor jednal minulý týden s lidovci odborový předák Josef Středula. Následně upozornil, že redukce se v konkrétních číslech může vyšplhat až do výše 10 tisíc korun v případě jednoho člověka. „Proč chce vláda trestat ty, kteří by měli dostat šanci najít si lepší zaměstnání? Tímto návrhem se chce někdo někomu zavděčit?“ nechápe Středula. Nařkl také kabinet, že zcela vypustil sociální dialog.

„Žádali jsme o možnost téma probrat, ale nemluvilo se o něm ani na tripartitě, ani na jednání s jednotlivými subjekty,“ tvrdí předseda ČMKOS a současně upozorňuje na to, že na základě přijetí novely dojde k legalizaci tzv. švarcsystému.

Předsedkyně výboru Monika Brzesková (KDU-ČSL) zdůraznila, že bude chtít na dalším jednání tohoto poslaneckého orgánu po předkladatelích data, která v kontextu slibovaných úspor ve státní kase scházejí. „Nikdo nám nedokáže říct, zda má smysl to (poslední úpravu zákona o zaměstnanosti s platností od 1. ledna 2026, pozn. red.) po 10 měsících rušit,“ podotkla lidovecká poslankyně.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ostrá hádka ve studiu. Fiala zmínil „mimořádnou odpornost“. To je neuvěřitelné, křičel Okamura