trh práce

Pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty se uskutečnilo odborné setkání pořádané společností FILIPA na téma tvorby nových pracovních příležitostí pro lidi se zdravotním postižením v Libereckém kraji. Tato iniciativa reflektuje dlouhodobou snahu společnosti FILIPA o rozvoj sociálně odpovědného podnikání a podporu inkluzivního zaměstnávání.

Nezaměstnanost roste, přesto si firmy stále zoufají, že „nejsou lidi“. Uchazeči na dlouhodobě nedostatková místa by se sice našli, často jim však chybí požadovaná kvalifikace. Nejhůře na tom jsou technické obory, od specializovaných inženýrů po elektrikáře. Chybí také zdravotní sestry či sociální pracovníci, ukazují data společnosti Alma Career, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz. Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled nejžádanějších profesí v Česku, a to včetně průměrných mezd, které zaměstnanci v těchto oborech berou.

Jak Češi vnímají cizince, kteří u nás pracují? Podle výzkumu STEM si až 69 procent obyvatel myslí, že jich v tuzemsku pracuje až příliš. Téměř polovina dotázaných zastává názor, že zaměstnávání cizinců připravuje Čechy o práci. Zároveň ale 54 procent respondentů cizince vnímá jako jediné řešení nedostatku pracovní síly ve vybraných profesích. V posledních letech přitom podle šetření k posilování negativních názorů na cizince na českém pracovním trhu nedochází.

Výpověď bez udání důvodu je asociální a v evropském prostoru nevídaná. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl předseda SPD Tomio Okamura. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miloše Nového (TOP 09) ale firmy potřebují volnost, aby lépe mohly reagovat na potřeby trhu práce.

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová se na sociální síti TikTok opřela do kabinetu Petra Fialy (ODS), zejména do ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V obleku hranolky o nich mluví jako o „úplných delulu“ a vzkázala, že jim chaos, který kolem brigádníků vznikl, ve Sněmovně „pořádně vytmaví“. Reagovala tak na změny, které se týkají dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ). Politolog Jan Kubáček poznamenal, že příspěvek je bizarní, ale splnil svůj účel - dostal se mezi lidi.

Rychlý rozvoj technologií, globální ekonomická situace, změny na trhu práce, válka na Ukrajině a jiné politické události přinášejí do života zaměstnanců neustálé množství změn. Je běžné, že zaměstnanci čelí neustálé nejistotě nejen v pracovním prostředí, ale také v osobním životě. Tento stav může být vyčerpávající a postupně oslabovat jejich přirozenou odolnost a rozvinuté strategie zvládání stresu. Proto je pro organizace klíčové nejen nadále podporovat rozvoj odolnosti zaměstnanců ve smyslu osobní síly, ale také budování odolné kultury v organizaci nabízením podpory zaměstnancům v obtížných situacích.

Summit letos zahájila panelová diskuze s ministrem Marianem Jurečkou a zástupci zaměstnavatelů na téma „Směřujeme k modernímu trhu práce?“

Motivujme lidi k celoživotnímu vzdělávání a zvyšování si kvalifikace, uvedl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na čtvrtečním setkání HR personalistů na konferenci HREA SUMMIT 2024 v Praze rovněž poukázal na snahu resortu odstranit nesmyslná nařízení v zákoníku práce. Tématem setkání bylo, zda Česká republika směřuje k modernímu trhu práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší. Chystané úpravy představil v úterý novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má na změnách vládní čtyřkoalice shodu a dodatečně by je teď ve Sněmovně měli do projednávané flexinovely zákoníku práce navrhnout poslanci.

Česká společnost se učí zaměstnávat lidi starší 65 let, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS europoslankyně a ekonomka Danuše Nerudová (STAN). Reagovala tím na vládní návrh novely penzí, podle které by měli lidé narození po roce 1989 chodit do důchodu až v 67 letech. Podle ekonomky si budou zaměstnavatelé starší pracovníky hýčkat, protože mají hodně zkušeností.