Historici o svatém Václavovi: Pro český stát byla jeho smrt důležitější než život
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vratislav udělal z Václava věčného panovníka.
Přemyslovci využili světce k vlastní propagandě.
Karel IV. spojil s legendou královskou korunu.
Proč pomník v centru metropole přečkal režimy?
Svatý Václav propojoval schopnost vládnout s křesťanskými ctnostmi, čímž byl unikátní. Za věčného panovníka české země ho označil už první král Vratislav. Přemyslovci pak jeho osobu začali využívat až propagandisticky, přiblížil ve vysílání CNN Prima NEWS historik, slovakista a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík. Podle historičky z Historického ústavu Akademie věd ČR Evy Doležalové je Václavův příběh cimrmanovský a jeho smrt byla pro český národ důležitější než jeho život.
Stehlík vysvětlil, čím si svatý Václav zasloužil status světce a proč si s českou státností spojujeme právě jeho. „Jde o spojení vládce, světce, daného území a přemyslovského rodu. Tedy čtyři prvky, které vytvořily legendu,“ uvedl historik.
ČTĚTE TAKÉ: Unikát ve Staré Boleslavi. Na pouti vystavili stříbrnou hermu s ostatkem svatého Václava.
Za věčného panovníka české země označil svatého Václava podle Stehlíka už v 11. století první král Vratislav. „Musíme až propagandisticky vnímat, že se Přemyslovci vztahovali k tomu, že oni jsou ten důležitý rod, protože mají svatého Václava,“ dodal.
Podle něj se kult kolem osobnosti svatého Václava začal tvořit právě vlivem Přemyslovců. Za zásadní považuje Stehlík spojení křesťanství a schopnosti vládnout. „Nemáme mnoho podobných osobností, které by byly spjaty s tím, že na jedné straně vládnou a na druhé straně jsou světci,“ komentoval s tím, že bychom neměli zapomínat na to, jak důležité křesťanství mezi 10. a 12. stoletím bylo.
Čtěte také
Historik zároveň upozornil, že nejde ani tak o to, jaký člověk ve skutečnosti byl, ale o to, co si z něj společnost vezme. „Není to vůbec, nebo téměř vůbec, o samotné osobě Václava, ale my si sami děláme nějakou projekci.“ Podle Stehlíka je svatý Václav brán jako ideální vladař a status světce si vysloužil mnoha jedinečnými parametry, mezi které počítá například i jeho mučednickou smrt.
Podle Doležalové je příběh nejslavnějšího českého světce cimrmanovský. „My o našem největším hrdinovi fakticky víme velmi málo. Ono to bude znít velmi cynicky, ale pro český stát je důležitější po své smrti, než byl za svého života,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS.
Karel IV. také zásadně posílil svatováclavskou legendu tím, že svatému Václavu zasvětil Svatováclavskou korunu a navázal tak na odkaz Přemyslovců po čtyřech stech letech. Panovník tím sledoval nejen náboženský rozměr, ale i politický cíl, aby prostřednictvím matky zdůraznil svou legitimitu na českém trůnu. „I tam byl bezpochyby kalkul, kombinace hluboké víry a takového kalkulování,“ vysvětlil historik.
Socha svatého Václava jako symbol naděje
Tradiční umístění pomníku svatého Václava v centru Václavského náměstí navazuje na staletou historii. Tento prostor se postupně stal symbolickým ohniskem klíčových událostí českých dějin, od vzniku Československa v roce 1918 přes sametovou revoluci až po protesty a demonstrace. „Jako kdyby se všechno dělo kolem toho pomníku,“ popsal historik význam tohoto ústředního veřejného místa.
Přestože mohla být socha svatého Václava pro komunistický režim trnem v oku, vyhovovala mu jeho historická role přemyslovského vladaře. I díky tomu pomník v centru Prahy přetrval a pro společnost zůstal svatý Václav symbolem naděje i v přelomových letech 1968 či 1989. Podobně jako v případě Cyrila a Metoděje se tak ukázalo, že se lidé k národním světcům dokázali silně vztáhnout i po více než tisíci letech.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Není to jen den volna. Proč slavíme 28. září a rozumíme ještě poselství svatého Václava?
