pomník

Stovky lidí přišly ve středu na pardubické závodiště uctít památku MVDr. Jiřího Jandy, legendy tamního dostihového sportu a dlouholetého trenéra závodních koní. Ten zemřel loni v listopadu po těžkých zdravotních komplikacích. Do živého plotu obávaného Taxisova příkopu lidé vpletli květiny a na hořící ohniště vedle něj vložili rukou psané vzkazy zesnulému.

Zesnulé britské panovnici Alžbětě II. dělají společnost na pomníku, nedávno odhaleném v anglickém městě Oakham, tři psi z královnina oblíbeného plemene welsh corgi. Modelem stál sochaři i ukrajinský pes. Uvedla to ukrajinská redakce rozhlasové stanice BBC.

Bohumil Hanč a Václav Vrbata patří k největším hrdinům české sportovní historie. Příběh dvou lyžařských průkopníků se vyznačuje romantickým přátelstvím, zaťatým odhodláním, nevšední obětavostí, ale i tragickým koncem. Je to 111 let, co v Krkonoších zemřeli při výjimečně náročném závodě.

Poslanec a bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se společně se svým nástupcem ve vedení městské části Jakubem Stárkem (ODS) dostali do hledáčku Rusů. Moskva proti oběma politikům měla zahájit trestní řízení. Důvodem má být „poničení pomníku sovětských vojáků“. Kolář se Stárkem před lety stáli za odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, která byla až do roku 2020 umístěna na Praze 6. Poslanec TOP 09 na dotaz CNN Prima NEWS sdělil, že ruské stíhání je pro něj „skvělá motivace do další práce“.

Nechtěli zemřít. Proto se jich nikdo nestačil zeptat, zda jejich jména mohou být uvedena na pamětní desce, pokud by se náhodou stali oběťmi tragédie. Na takové věci se nikdo nedotazuje, protože stejně nevíme, kdy se ocitneme v nepravý čas na nepravém místě. S názorem, že by si oběti brutálního útoku z Filozofické fakulty UK nepřály posmrtné zveřejnění své identity, ale nemohu souhlasit. Nemá to logiku, vždyť právě konkrétní jména dokážou symbolizovat určitou nešťastnou událost na dlouhá léta či dokonce století.

Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.

Monument, který se od víkendu tyčí nad Plzní, vyvolal skandál. Více než šest metrů vysoká umělecká stavba ukrývá i kovové tabule s kontroverzními politickými a náboženskými texty, mimo jiné i o současné Fialově vládě. Za instalací díla stojí spolek, který vznikl teprve před půl rokem.

Policie ve Varšavě v sobotu uzavřela část centra poté, co na pomník věnovaný obětem letecké katastrofy z dubna 2010 vylezl muž a hrozil, že se vyhodí do povětří. V oblasti byly desítky policejních vozů, hasiči, přijela i vojenská policie. Muž později z pomníku slezl, informoval portál onet.pl.

Je těžké tomu uvěřit, ale bohužel je to tak. Mysleli jsme si, že se upiješ kolem čtyřicítky a zažiješ, jak budeme společně vyprodávat haly, ale ty jsi odešel už ve svých 25 letech. Tímto srdceryvným vzkazem členové kapely Jamaron informovali své fanoušky a širokou veřejnost ve čtvrtek 7. září o tragické smrti svého člena, baskytaristy Filipa Karlíka. K nehodě, která stála nadaného umělce život, došlo u strašnického krematoria. Na tramvajové zastávce následně vznikl pomník, kam lidé nosí nejen svíčky, ale i nedopité láhve alkoholu, které měl Karlík velmi rád.

Necelý týden po pádu letadla, na jehož palubě byl i Jevgenij Prigožin, se místo havárie změnilo k nepoznání. Záběry pořízené štábem stanice CNN ukazují buldozery zarovnanou plochu, kterou úřady následně zasypaly pískem. Skon šéfa vagnerovců pak připomíná jen maličké pietní s květinami a jedním odznakem.

Obklopila mě téměř tma, neviděl jsem ani motor, ale náhle zahlédl jsem hroty velechrámu sv. Víta. Tak líčil aviatik Jan Kašpar svoji nejslavnější cestu po nebi, první český dálkový let z Pardubic do Prahy v roce 1911. Od narození Jana Kašpara uplynulo 140 let, svět spatřil 20. května 1883. První úspěšný pokus odlepit aeroplán od země učinil v roce 1910 a paradoxně k tomu přispěla splašená kráva. Nad Čechy a Moravou létal pouhé dva roky, aby v březnu 1927 zemřel v neutěšených finančních poměrech. Spáchal sebevraždu, otrávil se benzinovými výpary. Při pohřbu se o tragickém konci nemluvilo a již v roce 1928 Češi postavili aviatikovi první pomník.

V roce 1918 založené Československo se zbavovalo soch rakouských panovníků i dalších symbolů monarchie. Nacisté zase likvidovali památníky mladé demokracie a komunisté odstraňovali artefakty snad ze všech historických etap. Sochy a symboly vadí i dnes, v Praze třeba v roce 2020 padl památník maršála Koněva. „Bojím se upozornit na skutečnost, že pravostranný provoz v českých zemích zavedli nacisté,“ říká s nadsázkou Jan B. Uhlíř v souvislosti s nedávno zničeným křížem z éry nacismu v Jizerských horách.