Vzácným stromům na Sokotře hrozí vyhynutí. Dračinec rumělkový, známý jako strom dračí krve, ohrožují intenzivní cyklony, invazivní kozy a také nekončící válka v Jemenu. Pokud by dřeviny vyhynuly, zanikl by celý jeden ekosystém a v ohrožení by byly další rostliny a zvířata, píše CNN.
Dračinec rumělkový, známý jako strom dračí krve, roste jen na ostrově Sokotra v Arabském moři. Nyní ale bojuje o přežití kvůli změně klimatu. „Když vidíte, jak stromy umírají, je to jako ztratit jedno z vašich dětí,“ řekla pro CNN Sena Keybaniová, jejíž rodina provozuje školku věnovanou ochraně tohoto druhu stromu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pálení klíštěte svíčkou je špatně, říká Prymula. Prozradil zarážející důvod
Druh je známý svou deštníkovitou korunou a krvavě červenou mízou, která protéká jeho dřevem. Kdysi rostl ve velkém počtu, ale stále silnější cyklony, pastva invazních koz a přetrvávající nepokoje v Jemenu, který je jednou z nejchudších zemí světa a je sužován deset let trvající občanskou válkou, vedly k tomu, že se jedinečný ekosystém blíží ke kolapsu.
Sokotra, často přirovnávaná ke Galapágám, se nachází asi 240 kilometrů od Afrického rohu. Přítomné biologické bohatství – včetně 825 druhů rostlin, z nichž se více než třetina nevyskytuje nikde jinde na Zemi – jí vyneslo status světového dědictví UNESCO.
Ostrov ročně navštíví asi 5 000 turistů, z nichž mnohé láká pohled na lesy stromů dračí krve. Pokud by stromy zmizely, mohl by s nimi zmizet i průmysl, který živí mnoho obyvatel ostrova. „Díky příjmům z cestovního ruchu si žijeme lépe než lidé na pevnině,“ říká Mubarak Kopi, šéf turistického ruchu na Sokotře.
Strom je však víc než jen botanická kuriozita, jde o pilíř ekosystému Sokotry. Deštníkovité koruny zachycují mlhu a déšť a vodu pak odvádějí do půdy pod nimi. Umožňují tak sousedním rostlinám prosperovat ve vyprahlém podnebí. „Když přijdete o stromy, ztratíte všechno – půdu, vodu, celý ekosystém,“ popsal belgický biolog Kay Van Damme, který na Sokotře pracuje od roku 1999.
Vědci jako Van Damme varují, že bez zásahu by tyto stromy mohly během několika století zmizet – a s nimi i mnoho dalších druhů. „Lidem se podařilo zničit obrovské množství přírody na většině světových ostrovů. Sokotra je místo, kde ještě můžeme něco udělat,“ sdělil Van Damme.
Stále intenzivnější cyklony vyvracejí stromy
Na drsné ploše náhorní plošiny Firmihin na Sokotře se na pozadí rozeklaných hor rozkládá největší zbývající les stromů dračí krve. Mezi hustými korunami létají sokotránští špačci, zatímco egyptští supi se brání poryvům. Na zemi se skalnatým podrostem proplétají kozy.
Podle studie z roku 2017, publikované v časopise Nature Climate Change, se v posledních desetiletích v Arabském moři dramaticky zvýšila četnost silných cyklón a stromy dračí krve na Sokotře na to doplácejí.
V roce 2015 se ostrovem prohnaly dvě ničivé cyklony, které svou intenzitou neměly obdoby. Tisíce staletých exemplářů, z nichž některé byly staré více než 500 let a přečkaly nespočet předchozích bouří, byly vyvráceny. Ničení pokračovalo v roce 2018 další cyklonou. Hiroyuki Murakami, klimatolog z Národního úřadu pro oceán a atmosféru a hlavní autor studie, varoval, že s rostoucími emisemi skleníkových plynů se bude zvyšovat i intenzita bouří. „Klimatické modely po celém světě spolehlivě předpovídají příznivější podmínky pro tropické cyklony,“ uvedl.
Mladé stromky ohrožují invazní kozy
Bouře však nejsou jedinou hrozbou. Na rozdíl od borovic nebo dubů, které vyrostou o 60 až 90 centimetrů ročně, se stromy dračí krve zvětšují o pouhé dva až tři centimetry ročně. Než dosáhnou dospělosti, mnohé z nich již podlehnou zákeřnému nebezpečí: kozám.
Volně se pohybující kozy, jež jsou na Sokotře invazivním druhem, požírají stromky dříve, než stihnou vyrůst. Mimo těžko přístupné útesy tak mohou mladé stromky dračí krve přežít pouze v chráněných školkách. „Většina lesů, které jsme zkoumali, je takzvaně přezrálá – nejsou tam žádné mladé stromky, žádné semenáčky,“ řekl Alan Forrest, vědec zabývající se biodiverzitou v Centru pro rostliny Blízkého východu Královské botanické zahrady v Edinburghu. „Takže staré stromy padají a odumírají a k obnově příliš nedochází,“ dodal.
Školka rodiny Keybaniových je jednou z několika ohrad, které stromy chrání před kozami a umožňují stromkům nerušený růst. „V těchto školkách a ohradách je reprodukce a věková struktura porostu mnohem lepší. A proto bude odolnější vůči klimatickým změnám,“ podotkl Forrest.
Ochranu přírody ohrožuje konflikt
Snahy o ochranu přírody ale komplikuje bezvýchodná občanská válka v Jemenu. Vzhledem k tomu, že mezinárodně uznávaná vláda podporovaná Saúdskou Arábií bojuje proti Hútíům – šíitské skupině podporované Íránem – konflikt se přenesl za hranice země. Útoky Hútíů na Izrael a obchodní lodní dopravu v Rudém moři vyvolaly odvetu izraelských a západních sil, což dále destabilizuje region.
„Jemenská vláda má nyní dost problémů. Politici se soustředí na stabilizaci země a zajištění funkčnosti základních služeb, jako je elektřina a voda. Řešení klimatických problémů by bylo luxusem,“ řekl Abdulrahman Al-Eryani, poradce společnosti Gulf State Analytics, washingtonské poradenské firmy zabývající se riziky.
Vzhledem k malé podpoře ze strany státu je úsilí o ochranu přírody ponecháno z velké části na Sokotranech. Místní zdroje jsou však omezené a ohrady vydrží jen několik let, než je vítr a déšť rozboří. „Nyní existuje jen několik malých ekologických projektů – to ale nestačí. Potřebujeme, aby místní úřady a jemenská národní vláda stanovily ochranu přírody jako prioritu,“ popsal Mubarak Kopi.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chovatel ztracené kapybary Fifinky popsal záchrannou akci. Za pomoc poděkoval i Primě
